Habsburská monarchie v období reforem a národního obrození, rok 1848
- vláda Marie Terezie a Josefa II., reformy
- období válek s Napoleonem, František I.
- pojem „národní obrození“, časové etapy
- stav společnosti před rokem 1848, liberálové a radikálové, austroslavismus
- revoluce 1848 – události v českých zemích, kroměřížský sněm, zrušení roboty
- slovanský sjezd, svatodušní bouře a situace v našich zemích po potlačení revoluce
- Palackého dopis sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem (zařaď časově, urči původ, objasni obsahově)
Marie Terezie 1740 – 1780
- nástup na trůn v roce 1740, osvícenská panovnice
- pár dní po jejím nástupu nastává boj o moc
→ Války o Rakouské dědictví – (2 Slezské války + sedmiletá válka)
= války svedené o nástupnictví na trůnu Habsburské monarchie mezi MT a jejími sousedy – Bavorskem, Pruskem a Francií
Důvod: odmítnutí Pragmatické sankce, tedy nástupnictví MT a nedělitelnost říše
Pragmatická sankce = dokument vydaný Karelm VI. r.1713, který měl zajistit, aby na trůn dosedli jeho potomci, popřípadě i dcera
Fridrich II. (pruský král) si nárokoval Slezsko, Karel VII. August (bavorský kurfiřt) chtěl Čechy, državy v Rakousku a Korunu čes. krále, August III. (saský kurfiřt, polský král) chtěl Moravu a korunu mor. krále) a Filip V. Bourbon (špan. král) chtěl državy v Itálii
kurfiřt = volitel krále svaté říše římské (nejprve 7)
1. Slezská válka – 1740 – 1742
- Fridrich II. žádá od Rakouska celé Slezsko výměnou za dva milióny zlatých, za záruku rakouských držav v Říši a za zasazení se o zvolení jejího manžela císařem na toto MT neodpověděla a Fridrich bez varování napadá Slezsko – (duben)1741 bitva u Mollwitz – MT poražena Prusy (nejmoderněji vybavená armáda v Ev.)
- už v únoru 1741 dochází ke sjednání protipruské koalice – Ruské impérium, Spojené království, Nizozemí, Sasko(na chvíli) X Spojenci Pruska =Bourboni ve Francii, Španělsku, Neapolském království, dále Bavorsko, Švédsko a další
- měla podporu Uher – musela slíbit větší samostatnost a osvobodit šlechtu od daní
- 1741 Karel VII. vpadl za pomoci Francouzů do Horních Rakous a Čech → nechal se korunovat českým králem
- 1742 bitva u Chotusic – MT poražena Fridrichem II.
- 1742 Vratislavský mír – MT byla nucena podepsat tento nevýhodný mír → potřebovala uvolnit armádu pro boj se zbylými členy koalice na bavorské a italské frontě → přišla o Horní i Dolní Slezsko a Kladsko (MT zůstalo Opavsko, Těšínsko, Krnovsko)
- – mezi tím probíhala Bavorsko-rakouská válka → listopad 1741 obsazena Praha → v prosinci bavorský kurfiřt jmenován českým králem
- česká vojska dobyla zpět Čechy, které byly pod nadvládou Karla VII. (Bavorska) – 1745, kdy Karel II. umírá a MT podepisuje mír s vdovou=svou sestřenicí Marií Amálií
2. Slezská válka – 1744 – 1745
- 1743 se MT nechala korunovat českou královnou
- 1743 MT za pomocí Britů poráží Francouzsko – bavorská vojska u Dettingenu → zahnala Karla VII. až do Bavorska
- 1744 do Čech opět přijíždí Fridrich II. posílený spojenectvím s Francií dobyl Prahu a v r. 1745 poráží Rakousko u Dobroměře, Ždáru u Trutnova a u Fontenoy v Rakouském Nizozemí
→ 1745 uzavírá MT s Fridrichem II. Drážďanský mír → potvrzuje status quo – Fridrich II. získal Slezsko + Kladsko; MT získala podpisem císařský titul pro mažela Františka Štěpána Lotrinského
1748 – Císařský mír – fakticky mezi Francouzi a Brity – MT musela upustit državy v Itálii
šp. Bourbonům; → definitivně potvrzena platnost Pragmatické sankce (1713)
→konec války o Rakouské dědictví
1748 – Císařský mír – fakticky mezi Francouzi a Brity – MT musela upustit državy v Itálii
šp. Bourbonům; → definitivně potvrzena platnost Pragmatické sankce (1713)
→konec války o Rakouské dědictví
Sedmiletá válka (3. Slezská válka) – 1756 – 1763 o Slezsko
- MT navázala diplomatické styky s Francií a Ruskem (carevna Alžběta)
- → Prusko reagovalo vpádem do Saska
- KOALICE → 1. Rakousko, Francie (díky vztahu rak. kancléře a madam de Pompadour), Rusko Švédsko
- 2. Anglie, Prusko
- 1757 bitva u Lovosic – prohra Rakouska
- 1757 bitva u Kolína -Rak. + Rusko + Fr. → vedeni generálem Daunem porazili Prusy
- Prusko začalo dobývat Moravu, obléhat Olomouc – 1758 v bitvě u Domašova poraženo Rakouskem v čele s generálem Laudonem
- 760 začalo Rakousko opět prohrávat → Fridrich II. dobyl většinu Saska
- † rus. carevny Alžběty – nástup Petra III., který uzavřel spojenectví s Pruskem→ brzy byl sesazen a spojenectví padlo – ve válce zbývalo jen Rak. a Prusko – nikam to nevedlo
→1763 uvařen Hubertsburgský mír – opět vše zůstalo při starém – Slezsko i Kladsko Fridrichovo – MT zůstalo jen Opavsko a Těšínsko, Krnovsko
Reformy Marie Terezie
– 1772 se MT účastnila prvního dělení Polska
– byla osvícenská především díky tlaku amnžela a syna
– snaha o centralizaci úřadů do Vídně– úředníci podléhali přímo jí
– 1748 – Tereziánský katastr – soupis poddanské půdy (rustikál)
– 1757 – 2. Tereziánský katastr – soupis půdy šlechty (dominikál), evidoval i příjmy církve
– Reforma školství – 1773 zrušení Jezuitského řádu – nahrazeni Piaristy
– redukce gymnázií a vyšších škol – nahrazovány školami „normálními“
→ vyučovalo se tzv. trivium (počty, čtení, psaní) + náboženství
1774 povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let
– Reforma armády – daň za armádu po 10 let platí šlechta (kontribuce – daň pro potřebu armády)
– 1. sčítání lidu u nás; očíslovány domy; sjednocení celního řádu, zestátnění pošty, sjednocení mír a vah
– Měnová reforma – zavedeny papírové bankovky – bankocetle
– Daňová reforma – řada nařízení o zdanění – souvisí s tím Tereziánský katastr – daně na základě vlastnictví půdy, zdanila i komíny třeba
– rozdělila zemi na menší celky – gubernie (v čele gubernátor – tlumočil příkazy z Vídně), nejm. správní jednotka – panství
– 1775 bitva u Chlumce nad Cydlinou – vzpoura sedláků proti robotě – byli po pár minutách poraženi
→MT vydala robotní patent – určoval druh a výši roboty podle možností rodiny (na korunních statcích možnost vykoupit se)
– 1772 se MT účastnila prvního dělení Polska
– byla osvícenská především díky tlaku amnžela a syna
– snaha o centralizaci úřadů do Vídně– úředníci podléhali přímo jí
– 1748 – Tereziánský katastr – soupis poddanské půdy (rustikál)
– 1757 – 2. Tereziánský katastr – soupis půdy šlechty (dominikál), evidoval i příjmy církve
– Reforma školství – 1773 zrušení Jezuitského řádu – nahrazeni Piaristy
– redukce gymnázií a vyšších škol – nahrazovány školami „normálními“
→ vyučovalo se tzv. trivium (počty, čtení, psaní) + náboženství
1774 povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let
– Reforma armády – daň za armádu po 10 let platí šlechta (kontribuce – daň pro potřebu armády)
– 1. sčítání lidu u nás; očíslovány domy; sjednocení celního řádu, zestátnění pošty, sjednocení mír a vah
– Měnová reforma – zavedeny papírové bankovky – bankocetle
– Daňová reforma – řada nařízení o zdanění – souvisí s tím Tereziánský katastr – daně na základě vlastnictví půdy, zdanila i komíny třeba
– rozdělila zemi na menší celky – gubernie (v čele gubernátor – tlumočil příkazy z Vídně), nejm. správní jednotka – panství
– 1775 bitva u Chlumce nad Cydlinou – vzpoura sedláků proti robotě – byli po pár minutách poraženi
→MT vydala robotní patent – určoval druh a výši roboty podle možností rodiny (na korunních statcích možnost vykoupit se)
– 1780 † MT
Josef II.
Josef II.
- 1765 – 1790 → císař Svaté říše římské, 1780-1790 král uherský, nekorunovaný český a arcivévoda rakouský
- o jeho oblibě mezi lidma svědčí i jeho jméno – tak často používáno
- 2x ženatý → poprvé s Isabellou Parmskou – Velice ji miloval, ale ona jeho city neopětovala. Měli spolu dvě dcery. Předčasně zemřela. → druhá žena – Marie Josefa Bavorská = dcera Karla VII., Josefova sestřenice z druhého kolena.
- od r.1764 vládl po boku své matky – marie Terezie
- hodně cestoval po zemi → často inkognito → přezdívka „selský císař“
Reformy Josefa II.
- chtěl radikálnější formy reforem (vedl spory s matkou)
- vydal asi 6000 výnosů → tak 2 denně
- chtěl vybudovat sociální s policejní stát – rovnost před soudem, nástup kvalifikovaných právníků namísto šlechtických
- 1781 – Toleranční patent – náboženská svoboda → šlo spíše o sérii nařízení upravující toleranci vůči jiným náboženstvím (1782 – lepší postoj k Židům → mohli začít vykonávat řemesla, mohli být oslovováni „pane“ a nejen „žide“, nebyli označeni žlutým kolečkem)
- zrušil kláštery, které se nezajímaly o chudé nebo o vzdělání (→ztráta kult. i hist. dědictví (většinou tam byly knihovny) a měnil je na chudobince, lazarety, kasárny
- 1781 zrušení nevolnictví – zůstalo poddanství i robota, ale mohli se vdávat, stěhovat
- zrušil cenzuru → později ji obnovil, ale podstatně omezenou
- některé jeho reformy se ukázaly být nereálné a byly zrušeny už za jeho života → např. zákaz pohřbívání v rakvích, aby se ušetřilo dřevo
- Josefínský katastr (berní/urbariální patent) – měl daňově sjednotit šlechtu s ostatními→daně podle příjmu
- v rámci centralizace říše byla povolena jen němčina → tím spustil boj na obranu národních jazyků
- † 1790
po něm nastupuje bratr Leopold – zrušil urbariální patent, odejmul církvi vzdělávání kněží – zavedl samovzdělávání, † v roce 1792 → zemřel nečekaně, bolelo ho břicho a po třech dnech zemřel
František I. (1792-1835)
- císař František II. (Svaté říše římské a rakouský) a král František I. (český, uherský)
- byl konzervativní, neuznával nové metody, bál se revolucí → ze strachu vytvořil policejní (birokratickou) monarchii
- válčil s Napoleonem
- obnovil cenzuru
- byl 4x ženatý → jen se 2 ženama (=jeho sestřencie) 14 dětí → jediné použitelné byly dvě – Marie Louisa (provdána za Napolena I.) a Ferdinand I.
- syn Ferdinand – byl duševně nemocný
→ Ferdinand I. – rakouský císař ( měl dlouhou hlavu, byl epileptik, mentálně neschopný) → Ferdinand V. – český král – „dobrotivý“ – 1835 – 1848
oblíbený, fakticky místo něj vládla „státní konference“
→arcivévoda Ludvík
→státní kancléř kníže Metternich (kníže rovnováha) → metternich nejprve vládl jako kancléř za Ferdinanda
→ministr vnitra Kollovrat
oblíbený, fakticky místo něj vládla „státní konference“
→arcivévoda Ludvík
→státní kancléř kníže Metternich (kníže rovnováha) → metternich nejprve vládl jako kancléř za Ferdinanda
→ministr vnitra Kollovrat
- Metternich – monarchista, absolutista, konzervativec
- započal Vídeňský kongres – 1815 – územní změny Evropy
- tzv. „ Metternich. absolutismus“
- probíhala u nás průmyslová revoluce → období konjunktury
František I. a Napoleonské války
účastnil se bitvy u Slavkova → „bitva tří císařů“ → Rusko – Alexandr, Francie – Napoleon (od r.1804 císař) a Svatá říše římská – František I.
1806 → František I. kapituluje → vzdává se koruny Svaté říše římské a zůstává jen císař rakouský – tedy František I.
účastnil se bitvy u Slavkova → „bitva tří císařů“ → Rusko – Alexandr, Francie – Napoleon (od r.1804 císař) a Svatá říše římská – František I.
1806 → František I. kapituluje → vzdává se koruny Svaté říše římské a zůstává jen císař rakouský – tedy František I.
České národní obrození
- proces „obrody“ českého jazyka, vyzvednutí, „vzkříšení“ →jazyk díky Josefínským reformám upadal (germanizace – poněmčování)
- obroda započala v praze a postupně se šířila do vesnic – prostřednictvím časopisu, literatury – Idea slovanství
- Rusofilství – po nap. válkách – Češi pod vlivem Ruska X austroslavismus – sjednocení Slovanů pod Rakousko
1. fáze – obranná (defenzivní) – 70. léta 18. st. – poč. 19. st.
- utvářen základ obrozenecké literatury, projevy klasicismu, cílem je čelit germanizaci
- 1774 v Praze vzniká Soukromá společnost nauk (pak Česká, pak Královská česká spol. …) – hodnotili to, co už bylo napsáno (kroniky) → Gelasius Dobner – kritika Hájkovy kroniky
- Josef Dobrovský – Geschichte der bohmishem Sprache und Literatir – dějiny, Ausfurliches Lehrgebaude der bohmischen Sprache – mluvnice, 5dílny česko-německý slovník
- František Martin Pelcl – Nová kronika česká (měla nahradit Hájkovu), Zákl. české gramatiky
- poč. obrozeneckého divadla – Bouda – dramatici – Václam Thám, Václav Kliment Klicpera, J. K. Tyl
2. fáze útočná (ofenzivní) – poč. 19. st. – konec 20. let 19. st.
- – cílem je rozvoj básnického a odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby
- – Josef Jungman – 5ti dílný česko- německý slovník, Rozmlouvání o jazyku českém, Historie lit. české
- – Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti
- – František Palacký – autrostlavista – Dejiny národa českého v Čechách i na Moravě, Rukopis Královehradecký a Zelenohorský
3. fáze – vyvrcholení – 30. – 50- léta 19. st
- realismus, revoluce
Revoluce 1848
Společnost před r. 1848
- Po skončení Napoleonských válek, že znovuoživený panovnický legitivismus nemůže vydržet → že se Evropa nevrátí k poměrům před r.1789 (dobytí Bastily)
- Vůdčím směrem je LIBERALISMUS založený na víru ve svobodu osobnosti→ dále se větví:
- Aristokracie si představovala postupné reformy → ideál představovala konstituční monarchie
- Nejpočetnější skupina → věří v občanskou rovnost, všeobecnou platnost zákonů ale s politickými, cosiálními a ekonomickými rozdíly
- Demorkatický proud → tvoří protipól aristokracii
- ! Liší se mírou radikalismu, s nímž své požadavky prosazují. !
→ do r. 1848 tyto 3 proudy dokázali vyjít → měli společného nepřítele → absolutismus
- 1815 Vídeňský kongres = diplomaté a státníci uzavřeli kapitolu a na trůny dosedly zpět legitimní dynastie
- Pořádajícím státem bylo Rakousko – prezident kongresu – KLEMENS VON METTERNICH
→ návrat k politickému status quo před rokem 1789
- Německo – Svatou říši římskou vystřídal Německý spolek – tvořený 35 státy a 4 městy
- Francie – dosazena dynastie Bourbonů
- Rakousko – vyšlo jako vítěz → vzdalo se sice nizozemských provincií, ale nahradilo téměř všechny válečné ztráty
- 1815 Svatá aliance = spojenectví Ruska Rakouska a Pruska
- Původně text Alexandra I. → Metternich přepracoval v chartu evropské kolektivní protirevoluční bezpečnosti
- Zavázali se téměř všichni, s vyjímkou Turecka, papežského státu a V.B.
FRANTIŠKO-METTERNICHOVSKÝ SYSTÉM
- Velkou roli hraje tajná policie → kontroluje veřejný život, zasahuje do privátních poměrů pomocí špiclů, kontrola korespondence apod.
- Studenti nesměli chodit studovat na cizí univerzity
- Ve 30.-40. letech začala vycházet najevo nemohoucnost systému → nevěřili v něj ani nejvyšší státní úředníci
- 1815 – 1850 POČÁTKY PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE
- Vzrostl počet obyvatel → je třeba více potravin
- Hospodářská osvěta se týká především vesnické inteligence, kněžích a učitelů
- Nejrozšířenější textilnictví
- Vlastneci považují úkol záchrany jazyka za splněný a pozornost zaměřují na důležitější obecné dobové
otázky
Rok 1848
Rok 1848
U nás vláda Ferdinanda V. (rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý)
V PRAZE
- V březnu 48 zvolen ve Svatováclavských lázních Svatováclavský výbor na vypracování petice císaři (o 12 bodech) → obsahovala požadavky občanských svobod, zrušení některých daní, požadavky státoprávní, rovnoprávnosti češtiny s němčinou a zřízení národních gard
- Císař ovlivněn děním ve Vídni → přislíbil zrovnoprávnění češtiny s němčinou na úřadech
- Svatováclavský výbor odpověděl novou peticí (ráznější – požadovala rovnoprávnost s Rakouskem) → a císařův kabinetní list (česká charta) poskytoval zemím Koruny české jistou autonomii, zaručil zřídit v Čechách zemskou vládu a svolat zemský sněm
VE VÍDNI
- Ve Vídni a v Uhrách došlo v březnu 48 k revolucím → spontánní stávky dělníků – Volali: „Pryš s Metternichem, sem s úsatvou!“ → odvolán Metternich (uprchl do Anglie) a císař přislíbil ústavu → přijata Pillersdorfova ústava (Pillsderf=ministr vnitra) → tato ústava však nesplnila požadavky liberálů a demokratů
- → zrušena cenzura, svolán Ústřední stavovský sněm, jmenpován nový říšský parlament – v čele Kollovrat
- V červenci zahájeno zasedání Říšského sněmu → měl pracovat na nové ústavě a zabýval se otázkou zrušení roboty
- 2-3 dny nato, co byla vydýna Pil. ústava vyhlásili Uhry na sněmu v Bratislavě nezávislost → v čele Lajjosh Kossuth – požadoval odstranění daňových nerovností, politická práva pro rolníky a měšťany a větší samostatnost pro Uhry → březen 1848 – předložili požadavky ve Vídni – císař přijal (to se nelíbilo šlechtě)
- V červnu je svolán do Prahy Slovanský sjezd (protiváha Frankfurtského sněmu) – Palacký zvolen starostou sněmu → účastnili se Poláci, rusové → jednali o vztazích mezi Slovany a Němci
- → sjezd neměl žádný výslede – donucen rozejít se → 12. 6 se konala Sbratřovací mše → procházeli přes Celetnou ulici, kde se střetli s vojskem gen Windisgratze → PRAŽSKÁ SVATODUŠNÍ BOUŘE – 5 dnů (postřelena generálova žena, omylem) → Windisgratz vyhlásil stanné právo a nechal Prahu bombardovat → desítky mrtvých, povstalci potlačeni
V říjnu se ve Vídni situace opět vyhrocuje → barikády, nepokoje, oběšen ministr vojenství → povstání Windisgratzovými vojsky v listopadu potlačeno
V této době se klonal Frankfurtský sněm v Berlíně 48 – 2 koncepce Německa:
→ Velkoněmecká koncepce
zapojení i záp. části Habsburské monarchie (vč. Českých zemí)
v čele Habsburkové
→ Maloněmecká koncepce
bez záp. části
v čele Prusko
V této době se klonal Frankfurtský sněm v Berlíně 48 – 2 koncepce Německa:
→ Velkoněmecká koncepce
zapojení i záp. části Habsburské monarchie (vč. Českých zemí)
v čele Habsburkové
→ Maloněmecká koncepce
bez záp. části
v čele Prusko
- Nelíbilo se Rakousku → avšak ani maloněmecká koncepce nepřijata – protože pruský král Friedrich Vilém IV. odmítl přijmout královský titul
- Povolán František Palacký → nepřijel – dostal dopis, že můžeme být součástí Německa →nechtěl to → Kroměřížský sněm 22.11. 48- 3. 49 → = obnovení zasedání Říšského sněmu – mělo se pracovat na ústavě (která by nahradila Pillsderfovu), měly se zlikvidovat pozůstatky feudalismu → jediný výsledek = zákon o zrušení roboty – 7.9. 48
- V prosinci Ferdinand abdikoval ve prospěch svého synovce FRANTIŠKA JOSEFA I.
Na jaře 1849 vydána STADIONOVÁ/BŘEZNOVÁ ÚSTAVA
– oktrojovaná (vynucená císařem)
– platila pro Uhry i pro Čechy
– oficiálně nikdy nevyšla v platnost
konzervativec, zachoval absolutismus
– oktrojovaná (vynucená císařem)
– platila pro Uhry i pro Čechy
– oficiálně nikdy nevyšla v platnost
konzervativec, zachoval absolutismus
- vzpoury v Uhrách – potlačeny v bitvě u Villagose (dostali na frak od Chorvatů)
- 31. 12. 1851 vydal 3 Silvestrovské patenty
- odvolal březnovou ústavu, potvrdil zrušení roboty a rovnost občanů před soudem
- →základ Bachova absolutismu (Alexandr Bach – ministr vnitra) 1851-1859
- 1860 – Říjnový diplom – konec Bachova absolutismu → 1861 Únorová / Schmerlingova ústava
- →přepracovaný Říjnový diplom – naznačen dualismus, částečná federalizace
- 1867 – Rakousko – Uherské vyrovnání
- Předlitavsko Zalitavsko
– Čechy, Rak., – Uhry
Bukovina, Halič
→ pro společné úřady pojem CaK (císařské a královské)
→společná armáda, panovník finance, zahraniční politika
→hl. město Vídeň
→anexí připojena Bosna Hercegovina
Bukovina, Halič
→ pro společné úřady pojem CaK (císařské a královské)
→společná armáda, panovník finance, zahraniční politika
→hl. město Vídeň
→anexí připojena Bosna Hercegovina
