Dějiny umění II.

Architektura

Pyramidy (hrobky králů) – prvními stavbami byly „Mastaby“ (lavice) – označují nízkou obdélníkovou budovu dole s pohřební komorou. Mastaby se seskupovaly a tvořily velká pohřebiště (Údolí králů).

Pyramidy:
– klasické ▲
– stupňovité

Nejznámější stupňovitou pyramidou je Džoserova pyramida v Sakkaře, vysoká je 60 m, podstavec má 107×116 metrů.

Nejvyšší je Cheopsova pyramida, vysoká je 147 m, podstavec má 230×230 metrů. Nachází se nedaleko Káhiry v Gíze.

Sfinga – hlava faraona, tělo lva. Zničení nosu zavinili vojáci Napoleona Bonaparta. Na výšku má 20 metrů.

Chrámy v Luxoru a Karnaku

Mumifikace – vznikla kvůli náboženskému vyznání. Je to proces, který dovedli Egypťani k dokonalosti. Vyznávali, že dokud je zachováno tělo, může se do něj duše vrátit.

Sochařství – cílem bylo co nejvěrněji napodobit člověka (náhražka za mumii). Mají propracované výrazy atd. Vytvářely se i pohřební masky či reliéfy.

Malířství – strnulé, témata jsou neživá. Zobrazení člověka – hlava a končetiny z boku, trup a oko zepředu.

Hieroglify se vyvinuly z obrázků, psalo se na papyrus, pergamen.
Rozluštění je připočítáváno francouzskému učenci Champollionovi – rozluštil Rosetskou desku.

Egypťané se údajně báli plavit po moři, proto využívali Féničany a dostali se díky nim až do Severní Ameriky.

3) ČÍNA, INDIE (3000 př. n. l.)

Indie – 17. století n. l. – Tádž-Mahál: bílá hrobka. Mahařádža ji postavil pro svoji manželku, naproti měla stát černá pro něj. Syn ho „vykopl“ z trůnu a po smrti pohřbil také do bílé.
Čína – velká čínská zeď.