Byzantská říše
Charakter společnosti:
- opora moci – hierarchizovaná státní správa, profesionální armáda, silná ústřední panovnická moc
- není zde násilný a rychlý přechod mezi antikou a středověkem (narozdíl od západní Evropy)
- říše se dotváří v 4.-7.stol. n.l. a proces je podobný jako u římského impéria
- na počátku stojí Diokleciánovy reformy, přenesení císařského sídla do Konstantinopolu (založen 330 Konstantinem Velikým)
- Konstantinopol leží na křižovatce obchodních cest (námořních i suchozemských)
- administrativní rozdělení země na západní a východní část
- východní část je stabilnější (rozpad Západořímské říše r.476)
- východní část od 12.stol. zvaná Byzantská , byzantští císaři se stále považují za císaře římské a Byzantinci o sobě mluví jako o Římanech → pokračování římské státní tradice
Typ byzantské civilizace:
- díky dlouho přetrvávajícím prvkům antiky → pomalejší feudalizace
- velké etnické rozdíly obyvatelstva spojovalo křesťanství, liturgický i státní jazyk – řečtina
- → historicky ojedinělý typ civilizace (prvky antiky, středověku, orientu…)
Rozsah říše a struktura byzantské společnosti:
zánik Západořímské říše východní část nijak neovlivnil, proto se nemění ani hospodářská struktura a z ní vycházející sociální poměry
zánik Západořímské říše východní část nijak neovlivnil, proto se nemění ani hospodářská struktura a z ní vycházející sociální poměry
Města:
- udržela si významná postavení
- mimo velká města (Konstantinopol, Antiochea, Nikaia, Trapezunt…) se stavěla nová
- největší rozkvět měst → v 6.stol.
- větší vzestup měst a možnost osamostatnění díky vyspělému řemeslu (textilní, sklářský), a významem přesahující hranice říše, byl potlačen mohutnou byrokacií pevně ovládající celý státní mechanismus
Centralizace:
- jediným správním centrem byl konstantinopolský palác
- civilní správa a vojenská organizace byly striktně odděleny, ale v čele obou stál císař
- každý úředník měl nějakou dvorskou hodnost
- při pozdějším větším ohrožení říše přistoupili císaři k reformám
Justinián I.
vrcholná doba – podíl má jeho vzdělanost, inteligence a pracovitost
schopný politik, dobrý organizátor a voják
jeho manželka císařovna Theodora (pocházela z nejnižších vrstev a Justinián musel dokonce i měnit zákon, aby se mohli vzít) → v kritických okamžicích pomáhá Justinianovi
vrcholná doba – podíl má jeho vzdělanost, inteligence a pracovitost
schopný politik, dobrý organizátor a voják
jeho manželka císařovna Theodora (pocházela z nejnižších vrstev a Justinián musel dokonce i měnit zákon, aby se mohli vzít) → v kritických okamžicích pomáhá Justinianovi
Úsilí o obnovení římském říše:
- aby Justinián obnovení dosáhl → státní reformy posilující centralismus
- téměř spojil správní a vojenskou organizaci → výhodné pro válečné tažení, ale i při obraně
- Justinián výrazně posiluje svůj vliv na chod státu
Povstání Niká!:
- snaha o centralizaci a daňové reformy se dotkly všech vrstev obyvatelstva → u nejnižších vrstev došlo r.532 k povstání Niká! (Zvítězíš!)
- císaři se nakonec toto povstání podařilo s pomocí jeho ženy uklidnit
- povstání bylo krajním prostředkem obrany lidu proti centralizaci
Právní reforma:
- Corpus iuris civilis → souhrn římského práva, k¨ze kterého byly odstraněny nedostatky a měl platit navždy
- tento soubor má význam i pro dějiny evropského práva
Úloha křesťanství:
- další prostředek k posílení panovnické moci
- teokratický absolutismus → Justinián se chápe jako císař vyvolený božskou prozřetelností
- křesťanství je pojítkem etnicky rozdílného obyvatelstva a odstraňuje pohanství
- r.529 – uzavření všech pohanských škol na území státu
- Justinán svolal druhý cařihradský církevní koncil, aby sjednotil všechny prameny křesťanství → neuspěl, ale téměř spojil státní moc s církevní organizací – césaropapismus
Césaropapismus:
- jednota církve a státu – císař je zároveň nejvyšším církevním představitelem
- pravomoci → jmenování/odvolání biskupů, včetně patriarchy v Cařihradě
- stále je ale pouze laik, který nemůže plnit žádné kněžské funkce
- mezi císaři a patriarchy docházelo někdy k velkým sporům
Ortodoxní církev:
- teologické spory ohledně božské/lidské podstaty Ježíše
- tato otázka vedla k rozdělení křesťanství na západní církev (latinská, později zvaná katolická, podřízená římskému papeži) a východní církev (ortodoxní, podřízená patriarchovi v Cařihradě)
- ortodoxní – mající pravdu → patriarchové tím chtějí podtrhnout a vyjádřit pravdivost svého mínění (Kristus je člověk)
Velké schizma:
- k tomuto rozdělení došlo až v r.1054 tzv. velkým schizmatem
- bylo to dovršení problému, který začal již v 6.stol. a obnoven byl ve druhé polovině 9.stol
- podmětem bylo soupeření papeže Mikuláše I. a patriarchy Fótia
- jejich zájmy v šíření sobě vlastní formy křesťanství se střetly na slovanském území, na Balkáně a ve střední Evropě
- Mikuláš r.863 sesadil Fótia a ten mu to r.867 oplatil → první schizma
vývoj Byzance v 7-11.století
Územní vývoj říše:
- doba rozmachu za Justinána I. byla rychle vystřídána dlouhou krizí
- Byzanc ztratila velkou část území, jež dal Justinán dohromady
- ztratili italské území ( udrželi jen ravennský exarchát)
- od 6.stol. s Byzancí bojovali Bulhaři, kteří si také v její blízkosti založili stát
- r.1018 Byzanc Bulharský stát dobyla
- nebezpeční také byli Slované, kteří několikrát málem dobyli Konstantinopol → vyrovnání pomocí obchodních výsad
- v 7.stol. ztratila kvůli Arabům Byzanc všechny svá území v Africe, část Iberského poloostrova a většinu území v Asii
Vnitřní reformy:
pokračováni v Justinánových stopách → splývání civilní a vojenské moci (na okrajových územích)
→ vznik vojenských obvodů – thémat → úkolem je posílit vojenskou obranu
založeno na systému dědičného pronajímání půdy vojákům → vojáci mají prostředky k obživě a stát nepřichází o vojáky (nejstarší syn je povinen nastoupit do vojenské služby a mladší synové jsou svobodní rolníci)
pokračováni v Justinánových stopách → splývání civilní a vojenské moci (na okrajových územích)
→ vznik vojenských obvodů – thémat → úkolem je posílit vojenskou obranu
založeno na systému dědičného pronajímání půdy vojákům → vojáci mají prostředky k obživě a stát nepřichází o vojáky (nejstarší syn je povinen nastoupit do vojenské služby a mladší synové jsou svobodní rolníci)
Ikonoklasmus:
- v této „době temna“ sehrál důležitou náboženskou, kulturní i politickou roli ikonoklasmus – obrazoborecké hnutí
- podstata byla spor o oprávněnosti/škodlivosti uctívání obrazů (8./9.stol.)
- teologický spor se přenesl do společenského života
- obrazoborečtí císaři jako odpůrci uctívání využili této záminky a přepadali kláštery, měnili je na kasárna, zabavovali bohatství, mniši/jeptišky byli nuceni ke sňatkům
- likvidace klášterů nebyla jen projevem nenávisti, ale i praktická věc → stát získával zemědělce a tím i vojáky – to se hodilo v době ohrožení
Systém pronií:
- drobní a střední zemědělci přispívali do státní pokladny velkou částí a zároveň byli konkurencí pro velkostatkářské aristokracie
- když velkostatkáři začali zasahovat do politiky a stávali se i císaři, usilovali protěžování velkostatků na úkor menších
- to vedlo ke snížení státních příjmů
- → urychlení feudalizace → systém pronií (od 11.stol.) – pronájem zemědělské půdy za povinnost vojenské služby, ale těch, kteří na půdě pracují!
Makedonská dynastie:
- začala v polovině 9.stol. nástupem Basileje I.
- za vlády makedonské dynastie (867-1025) → nový rozkvět říše
- Basileovi II: Bulharobijci se podaří 1018 připojit k říši Bulharsko a aspoň církevně připoutat Kyjevskou Rus
- při prosazování zájmů v zahraničí hrají velkou roli misie
- sv.Cyril a Metoděj přinesli východní křesťanství na Velkou Moravu
- o rok později je pokřesťanštěno Bulharsko a o století později Kyjevská Rus
- spolu s křesťanstvím je v pokřesťanštěných zemích i vyšší kultura
- císaři této dynastie zreformovali právní systém, podporovali rozvoj řemeslné výroby ve městech, na venkově opřeli svou vládu o šlechtu,
- ústupky nárokům šlechty se celá země postupně opět dostala do krize → hl.znak – neschopnost obrany proti vnějším nepřátelům
- → bitva u Mantzikertu r.1071 – Byzanc podlehla seldžuckým Turkům a ztratila Malou Asii
- r. 1024 byla Konstantinopol obsazena křižáckými vojsky
Byzantská kultura
Sociální základna umění:
Sociální základna umění:
- umění je produktem cařihradského císařského dvora a církve
- prolínají se zde prvky řecké, helénistické a orientální
- kánony → neměnná pravidla umění
- pouze jeden styl měl za úkol přivádět lidi k víře a cizí národy měl ohromovat svou velkolepostí
- umění se stalo politickým prostředkem → nositelé umění jsou především aristokraté soustřeďující se u císařského dvora, byrokraté a konstantinopolský klérus
- byzantské umění se proto rozvíjelo jen v hlavním městě a provincie nijak podstatně nepřispívaly
Architektura:
- umění se nejvíce projevilo na církevní architektuře
- chrámy v Konstantinopolu i Ravenně jsou zdobeny barevnými mozaikami s náboženskými náměty
- i Byzantské chrámy obsahují symbolické prvky vycházející z křesťanství
Mozaika:
- mimo mozaiky je typickým výtvarným projevem ikona
- obraz, znázorňující světce, Krista či svatou rodinu při meditaci → proto na ikonách nenajdeme žádná dramatický děj
- strnulost a vážnost má vyjadřovat božství, vnitřní soustředění a vybízí diváka k následování
Vzdělání:
- vysoká úroveň umění je zapříčiněna i vysokou úrovní vzdělání
- o proti západní Evropě tu je velmi dobře organizované školství
- úroveň obecné vzdělanosti se odráží v literatuře, písemnictví, ve filozofii (ta v 15.stol. ovlivnila evropskou renesanční filozofii)
