Husitské hnutí
- Jan Hus, jeho život a učení
- časové vymezení husitského hnutí
- sociální složení husitů, vztah mezi jednotlivými názorovými skupinami
- čtyři pražské artikuly, čáslavský sněm, městské svazy
- vojenská střetávání husitů s vnějším nepřítelem, charakteristické prvky husitského vojenství
- basilejská jednání, konec husitského hnutí, tradice
Žižkův vojenský řád (zařaď časově, urči původ, objasni obsahově)
Jan Hus, jeho život a učení
- Náboženský myslitel, kazatel a reformátor, rektor pražské univerzity
- Inspiroval se učením J. Wyslifa
- 1402 – kazatel v Betlémské kapli, kde šířil „slovo Boží“
- 1409 zasloužil se o vydání Dekretu kutnohorského
- Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409 za vlády Václava IV..Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden.
- Nesouhlasil s tím aby, aby měla církev pozemkový majetek
- Nesouhlasil s prodejem odpustků
- Husova kritika papežství rezonovala právě v době papežského schizmatu, kdy o vládu nad křesťanským světem usilovali tři papežové, Řehoř XII.,Benedikt XIII. A Jan XXIII.. Západní větev církve se nacházela v zásadním rozkolu.
- V květnu 1412 přišli do Prahy pověřenci papeže Jana XXIII., aby v zemích Koruny české prodávali odpustky, kterými se křesťané mohli vykoupit z hříchů. Václav IV. Měl dost důvodů, aby podpořil papežovu odpustkovou iniciativu.
- Po rozporech s arcibiskupstvím dán do kladby, poté i celá Praha pod interdiktem
- Odešel na Kozí Hrádek
- 1414 – pobýval na hradě Kralovci u Rakovníka
- Své názory na reformu církve a kritiku církevních praktik na koncilu v Kostnici (Něm.). Sám král Zikmund mu dal písemné záruky na cestu tam i zpět, ale hned po příjezdu jej zatkli
- Po několika neúspěšných nátlacích byl odsouzen jako kacíř
- Král Zikmund mu ještě vymohl trojí slyšení před koncilem, kde mohl vše odvolal (jinak král nemohl nijak zasahovat, protože šlo o církevní proces)
- 6.7.1415 upálen právě tímto koncilem
- Proti jeho upálení protestovalo 452 českých a moravských šlechticů
Rozdíl mezi Wyclifem a Husem
W. – káral církev za to, co dělá, ale napravit by měl vše panovník
H. – je možnost i laického vysvětlení Bible a náprava by měla jít nejen shora, ale i zdola
W. – káral církev za to, co dělá, ale napravit by měl vše panovník
H. – je možnost i laického vysvětlení Bible a náprava by měla jít nejen shora, ale i zdola
Husitské hnutí (1419 – 1434)
Proti
- Vyšší šlechta katolická
- Panovník (Václav, Zikmund)
- Katolická církev
- Papež
Pro
- Kališnická církev (Hus totiž nekritizoval jejich majetky)
- Venkované
Příčiny:
- Po upálení mistra Jana Husa byl v českých zemích neklid a rozpor mezi katolíky a husity
- Ten vyvrcholil 30.7. 1419 na Novém Městě pražském 1. PRAŽSKOU DEFENESTRACÍ
- Husitští radikálové svrhli z Novoměstské radnice katolické konšely
- Revoluci vedl Jan Želivský
- Václav IV. To ranilo a brzy nato zemřel (trefil ho šlak :D)
- Město bylo ovládnuto husity
- Jelikož zemřel Václav IV. A neměl následníka (krom svého bratra Zikmunda), nastalo v zemi 17 let interregna
Myšlenkové proudy a husitské svazy:
Proudy – umírněni, radikálové, střed
Hus. Městské svazy – jihočeský (Táborité), východočeský (Orebité), pražský husitský svaz
Umírnění
Proudy – umírněni, radikálové, střed
Hus. Městské svazy – jihočeský (Táborité), východočeský (Orebité), pražský husitský svaz
Umírnění
- kališnická šlechta s pražským měšťanstvem, církevní reformátoři
- Snaha sekularizace církevního majetku a získání rozhodujících mocenských pozic v zemi
Radikálové
- Táborité – hl. středisko – Tábor
- Založeno 1420
- Původně založeno jako husitská obec, která by žila v souladu s božím zákonem
- Vyčlenily se extremistické sekty ovlivněné chiliasmem:
- Adamité – chodili nazí, neuznávali tradiční rodinu, žili promiskuitně, vyznávali panteismus
- Pikarti – odmítli přijímaní podobojí
- poté se Tábor vyvíjel jako vojensko-řemeslnické středisko
- v čele husitů byli kněží
- o vojenské a správní věci se starali hejtmani – JAN ŽIŽKA
- Orebité – podle návrší Oreb, ale hl. centrum byl Hradec Králové
- V čele kazatel Ambrož
- 1423 se Jan Žižka stal vůdcem (odešel z Tábora)
- Po jeho smrti si říkali Sirotci
Střed – Praha
- Měnili názory podle toho, kdo měl zrovna převahu
- Vůdce radikálů v Praze by Jan Želivský (do r.1422)
- Vů umírněných byl po jeho smrti Jan Rokycana
Ostatní města byla buď přikloněna k nějakému svazu, nebo byla katolická (poté byla odléhána Husity)
4 Pražské artikuly 1421 Čáslavský sněm
4 Pražské artikuly 1421 Čáslavský sněm
- Husitský program, který sjednocoval jednotlivé proudy hnutí
- Vyjadřoval církevní, politické a hospodářské cíle hnutí
- Reforma společnosti, v niž byla církev zbavena pozemkového majetku
- Přijímaní podobojí
- povinnost zakazovat a případně trestat smrtelné hříchy
- svobodné kázaní božího slova
- Zákaz světského panování kněží tj. hlavně zábor pozemkového majetku církve
Rok 1420 a 1. Křížová výprava
- Po smrti Václava IV. Měl nastoupit na trůn právoplatně jeho bratr Zikmund Lucemburský
- Česká šlechta po něm chtěla záruky a splnění určitých podmínek, což Zikmund nesplnil, proto jej odmítla
- Zikmund si chtěl trůn vydobýt silou – zorganizoval křížové tažení proti husitům a oblehl Prahu
- 14.7.1420 – bitva na Vítkově – Zikmund poražen Janem Žižkou
- Zikmund se nechal narychlo korunovat českým králem ve Svatovítské katedrále a Prahu opustil
- Listopad 1420 – Bitva na Vyšehradě – opět výhra husitů
1421 – Čáslavský sněm
- Přijal 4 artikuly pražské jako zemský zákon
- Prohlásil Zikmundovu korunovaci za neplatnou
- Zvolil dvacetičlennou dočasnou zemskou vládu (pro rozpory mezi husity brzy sjončila)
2. Křížová výprava
- Léto 1421
- Ve dvou proudech, které ale nebyly dobře koordinované
- Říšská knížata – bitva u Žatce – poražena
- Zikmundovo vojsko – bitva u Německého (Havlíčkova) Brodu – poraženo
Jan Žižka z Trocnova (1360 – 1424)
- Český válečník a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen
- Tvůrce vojenské defenzivní taktiky opírající se o vozovou hradbu
- Je považován za autora (někdy ta spoluautora) Vojenského řádu (1423)
- 1406 – 1409 byl členem lapkovských tlup
- 1410 se účastnil tažení do Polska, kde se podílel na porážce Řádu německých rytířů – přišel o své první oko
- 1411 – 1412 sloužil jako člen straže u královského dvora Václava IV: v Praze
- stal se horlivým posluchačem Jana Husa
- 1419 podílel se na defenestraci na novoměstské radnici
- 1420 – bitva u Sudoměře . napaden katolickou šlechtou
- 1421 – obléhání hradu Rábí – oslepl na druhé oko
- 1422-23 – spory s táborským kněžstvem – nucen odejít
- 1423 – bitva u Hořic
- 1424 – bitva u Malešova – musel čelit Panské jednotě
- 11. Října 1424 při tažení u Přibyslavi zemřel
- Pohřben je v Hradci Králové
- Po jeho smrti přijali orebité jméno Sirotci
3. Křížová výprava
- 1426
- Bitva u Ústí nad Labem – husitům velel Prokop Holý – vítězství husitů
4 . Křížová výprava
- 1427
- Bitva u Tachova – vítězství Husitů
Spanilé jízdy (rejsy)
- Po křížových výpravách byla země ekonomicky vyčerpaná a neblaze proslula i mezinárodní izolace Čech, proto se Husité rozhodli pro ofenzívu – chtěli se dostat z izolace a rozšířit ideje hnutí
- Nejprve prostřednictvím manifestl – neměly odezvu
- Poté přešli na tzv. spanilé jízdy – nájezdy husitů do okolních zemí s cílem získat peníze a propagovat husitské myšlenky
- Směřovaly na Moravu a Slezsko, Slovensko a Rakousko
- Ohlas nezískaly, naopak budili odpor a hrůzu
5. Křížová výprava
- 1431
- Z iniciativy papežského legáta Juliána Cesariniho
- Bitva u Domažlic – porážka křižáků – papežská kurie se tozodla k jednání s českými zeměmi
- Cesarini ztratil při útěku klobouk – velmi důležité!!!! 😀
Basilejský koncil
- 1433 v Basileji (Švýcarsko)
- Cíl – řešení otázky českého kacířství
- 1432 – v Chebu proběhla předběžná jednání – dokument soudce chebský
- Stanovení pravidel, podle nichž budou jednání s husity probíhat
- Na koncilu v Basileji se husité v čele s Prokopem Holým snažili obhájit 4 PA jako program zavázaný pro celé křesťanstvo
- Po třech měsicích se jednání přesunulo do Prahy
- 5.7.1435 – v Jihlavě jsou přijata basilejská kompaktáta
- Dokument, který dával českým zemím právo realizovat příjímání podobojí
- Dohody mezi koncilem a husity
- Papež je nikdy neuznal
- Dohoda i se Zikmundem – uznal výsledek husitské revoluce
- Souhlasil s omezením panovníkovy moci
- Češi se staly zemi dojího lidu – 1. Náboženský kompromis
Husité byli uznáni pravověrnými a rovnoprávnými křesťany
1434 (30.5.) – bitva u Lipan – husité proti panské jízdě neuspěli
Pánská jízda předstírala ústup – husitské hradby se otevřely – útok
Zemřel Prokop Holý a další
1434 (30.5.) – bitva u Lipan – husité proti panské jízdě neuspěli
Pánská jízda předstírala ústup – husitské hradby se otevřely – útok
Zemřel Prokop Holý a další
- KONEC HUSITSKÉ REVOLUCE
Důvody husitského vítězství
- Morální důvody
Husité byli přesvědčeni, že bojují za „boží pravdu“
- Vojenské důvody
Kázeň, disciplína
Dobrá organizace vojska (Žižkův vojenský řád)
Každý oddíl měl přesně vymezené úkoly (při pochodu, uzavřené vozové hradby, při boji…)
Systém velitelů (hejtmanů) – podle schopností
O důležitých otázkách se diskutovalo (každý měl svůj názor)
Dobrá organizace vojska (Žižkův vojenský řád)
Každý oddíl měl přesně vymezené úkoly (při pochodu, uzavřené vozové hradby, při boji…)
Systém velitelů (hejtmanů) – podle schopností
O důležitých otázkách se diskutovalo (každý měl svůj názor)
- Husitské válečnictví
Vozová hradba, jízda
Zbraně vybirany podle zemědělských nástrojů (okované cepy, kůsa (jako kosa) meče, dýky, samostříly, praky)
Palné zbraně: pušky, lehká děla (houfnice, tarasnice) a těžká děla (bombardy)
Ochranné stíty, oděvy, klobouky
Výroba: řemeslníci ve městech
Význam a výsledky husitství
Zbraně vybirany podle zemědělských nástrojů (okované cepy, kůsa (jako kosa) meče, dýky, samostříly, praky)
Palné zbraně: pušky, lehká děla (houfnice, tarasnice) a těžká děla (bombardy)
Ochranné stíty, oděvy, klobouky
Výroba: řemeslníci ve městech
Význam a výsledky husitství
- Husitství bylo prvním projevem krize feudalismu a krize v církvi, který narušil feudální společnost. Katolická církev byla mocensky oslavená, ztratila přistup na zemský sněm a byla zbavena majetku. Šlechta získala majetek a byla mocensky posílena. Města hospodářsky zesílila přístup na zemský sněm a vzrostl též jejich vojenský význam.
- Na sněmu měla účast vyšší šlechta (páni), nižší šlechta (rytíři) a města, měli právo: volit krále a přijímat zákony. Královské moc však byla oslabena a král nemohl samostatně bez sněmu jednat.
- Čechy se staly stavovskou monarchií
Český stát za Jiřího z Poděbrad
- 1437 zemřel Zikmund
- Nároky na trůn uplatňoval jeho zeť, Albrecht Habsburský – zvolen za krále, ale v roce 1939 zemřel
- Pak dědické nároky uplatňoval ještě Ladislav Pohrobek (Zikmundův vnuk), který se však narodil až 1440
- 1439 – 1453 – mezivládí, vyplněným bojem o moc mezi katolickou a kališnickou šlechtou a městy
- Landfrídy (= krajské spolky)
- Rozdělili si vládu v Čechách
- V čele správcové (hejtmani)
- Jihočeský – v čele s Oldřichem z Rožumberka
- Východočeský – v čele s Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna, poté Jiří z Poděbrat
- 1444 – vznikla poděbradská jednota pod vedením Jiřího
- Pokračuje „drobná válka“ mezi šlechtou a městy
- Říjen 1448 – Jiří z Poděbrad náhle přepadl Prahu a ovládl jí – prohlásil se za správce země do dospělosti krále (Ladislava), ale katolická šlechta toto neuznala – vytvořila protivlnu v čele s Rožumberky – vypukla válka – zvítězil Jiří z Poděbrad
- 1452 ho tedy uznala i katolická šlechta – stal se správcem Čech (gubernátorem)
- 1453 se králem stal Ladislav Pohrobek (13), ale zastupoval ho stále Jiří z Poděbrad
- Ten usiluje o vytvoření silného státu, o hospodářský rozkvět země, chtěl posílit královskou autoritu a moc. Snažil se omezit moc panstva; obnovil těžbu stříbra (- hospodářský rozkvět).
- 1457 – Ladislav Pohrobek (17) náhle zemřel.
- Hned byl obviňován Jiří z Poděbrad, že ho nechal otrávit (do 1985 kdy bylo zjištěno že Ládík umřel na leukémii)
- Po Ladislavově smrti nastaly spory o trůn
- Mnoho kandidátů mj. Matyáš Korvín nebo Jiří z Poděbrad (nečekaně)
- Uherská šlechta zvolila Matyáše Korvína, český sněm Jiřího z Poděbrad
- Jiří byl lepší než cizí král, protože je zaručeno, že bude chránit české zájmy.
- Měl podporu kališnické šlechty a měšťanstva
- Nazýván „králem dvojího lidu“ (katolíků a kališníků)
- Uznán i papežem (Pius II.) za českého krále za slib, že bude bojovat proti kacířství
- Papež ale považovál kališnictví za kacířství, kdežto Jiří ne
- 1462 – papež zrušil kompaktátu, prohlásil Jiřího za kacíře a dal jej do kladby
- Snaha získat spojence (má obavu před křížovou výpravou) – LIGA KŘESŤANSKÝCH PANOVNÍKŮ
- Plán o vytvoření mezinarodní mezinárodní mírové organizace
- Spojen s diplomatickou akcí (vysílá poselstvo do zemí západní Evropy v čele s Lvem Rožmitálu)
Cíle: 1. Omezit moc papeže a tím zajistit bezpečnost pro Čechy
2. spory mezi státy chtěl řsšit mírovou cestou
3. proti tureckému nebezpečí z východu
- 1465 – katolická šlechta vytváří tzv. „zelenohorskou jednotu“ proti Jiřímu
- 1468 – Křížová výprava na popud papeže
- V čele Matyáš Korvín
- Protáhl Moravou a Slezskem
- Obklíčen u Vilémova zajat (1469)
- Jiří však Matyáše propustil za slib, že ho usmíří s papežem (slib nedodržel)
- Matyáš byl za podpory zelenohorské jednoty v Olomouci prohlášen českým králem.
- Situace se posléze mění v jeho prospěch, ten však v roce 1471 umírá – a přišli Jagellonci (pšonti)
