VZNIK NEJSTARŠÍCH STÁTŮ, JEJICH VÝZNAM PRO ROZVOJ LIDSKÉ SPOLEČNOSTI
-
Starověk – 3 000 př.n.l. – 5.st.n.l., vznikají první státní útvary, společnost se dělí na vládnoucí vrstvu, úřední vrstvu, vrstvu urozených, dále na řemeslníky, obchodníky, otroky
-
Předpoklady pro vznik prvních států: usedlý způsob života, zemědělská výroby, vznik metalurgie, předchozí vznik městských států, vznik vládnoucích vrstev
-
Funkce státu: hospodářsko-organizační, politická, kulturní, vojenská
A. Staroorientální – povodí velkých řek, Egypt (Nil), Mezopotámie (Eufrat, Tigris), Indie (Indus, Ganga), Čína (Chuang-che)
B. Klasické otrokářské – pobřeží Středozemního moře, Starověké Řecko, Řím, půda je soukromé vlastnictví, zdroj obživy je zemědělství, obchod, řemesla, státy závislé na otrocích
1) Orientální – půda patří panovníkovi, panovník považován za boha, základem je zemědělství
2) Antika – dějiny a kultura Starověkého Řecka a Říma
MEZOPOTÁMIE
-
Na území Mezopotámie několik států, tj. Sumer, Akkad, Asýrie, Babylonie
-
Asi od 3 000 let př.n.l., jih Mezopotámie, původ nejasný, na jihu existovalo několik městských států, nikdy neexistoval centralizovaný stát, města: Uruk, Ur, Sumer, Lagaš, Eridu, vznikaly ze zemědělských osad, které se postupně rozrůstaly
-
V čele stál úředník, pověřený Bohem, sídlil v chrámu
-
Chrámové hospodářství – zemědělská produkce ve společných sýpkách chrámového skladu, později se přeměnilo na palácové, v čele stál panovník, opírající se o vojsko, kněží
-
Sumerové – kolébka starověké civilizace, kulturně ovlivnili další státy Mezopotámie
-
Kultura – klínové písmo, psalo se na hliněné destičky, rákosem, Sumerové zaznamenávali počasí, rozvíjela se matematika, měli soustavu měr a vah, geometrické výpočty, měli kalendář, znali úhel 360°, architektura: přehrady, kanály, silnice, hradby
-
Písmo rozluštěno v 18.st.
-
24.st.př.n.l., na území Mezopotámie útočily semitské kmeny, usazovaly se zde, postupně dobyly sumerské městské státy, v Kiši se zmocnil semitský úředník moci, přijal jméno Sargon, založil město Akkad
-
Akkadská říše existovala krátce, 24. – 22.st.př.n.l., byl to první centralizovaný stát, pevnost Ninive
-
Sumerská renesance
-
Říše podlehla nájezdům dalších semitských kmenů
-
Další centralizovaný stát, oblast severní Mezopotámie, dějiny se dělí na tři období: staroasyrské (20.-18.st.př.n.l.), středoasyrské (1500 – 1000 př.n.l.) a novoasyrské (911 – 612 př.n.l.)
-
Významné jen staro a novoasyrské, ve středoasyrském období ovládaly Přední Východ silnější státy (Mittani a Chetité, Egypt)¨
-
Staroasyrská říše
-
Asyřané výborní, krutí válečníci, řada úspěšných výbojů, dobyli území jižní Mezopotámie a Malou Asii, zotročovali obyvatele dobytých území, vynález meče, profesionální armáda, obchod s drahými kovy
-
Vliv Babylonie, panovník Chamurapi, ovládli většinu staroasyrského územé
-
Novoasyrská říše
-
Doba slavných panovníků
-
Sargon II., zakladatel novoasyrské říše a nejslavnější dynastie Sargonské, 7.st. dobyli Babylon
-
Sídelní město Aššur – přesídleno do Ninive, tam nejstarší knihovna, (Gilgameš)
-
Panovník Aššurbanipal – válečník, diplomat, udržel velké území, po jeho smrti se říše neudržela
-
Ninive dobyto, zpustošeno, zánik asyrské říše Babyloňany spojenými s Médy
-
Chetité – Indoevropané, jejich jazyk rozluštil a zařadil Bedřich Hrozný, bojovali s Egypťany, první mírová smlouva, jejich říše zničena náporem jiných národů
-
Dělení na starobabylonskou, středobabylonskou a novobabylonskou říši
-
Starobabylonské období – 19. – 16.st.př.n.l., nejsilnější panovník Chamurapi (18.st.př.n.l.)
-
Sepsán nejstarší zákoník, dnes v Louvru, 2,25 m, kromě pravidel i informace o společnosti
-
Společnost:
-
Axílové – urozená bohatá vrstva, plnoprávní
-
Muškéní – svobodní řemeslníci a obchodníci, poloprávní
-
Otroci – bezprávní
-
Chamurapiho z. – trestní právo, majetkoprávní dědické záležitosti, rodinné právo, pravidlo „oko za oko, zub za zub“
-
16.st. území ovládli Chetité, pod jejich vlivem existovala Středobabylonská říšE
-
Novobabylonské období – vládla chaldejská dynastie, za vlády Nabukadnezara II. ovládli Babyloňané Palestinu, dobyli Jeruzalém – babylonské zajetí Židů
-
Po smrti krále Nabukadnezara II. ptočí Peršané, 6.st. celá Mezopotámie ovládnuta Peršany
-
Stovky božstev, každé město mělo svého božského ochránce, nejstarší chrámy ze 4. Tisíciletí, zirrukaty (biblická babylonská věž)
-
Klínopis, Epos o Gilgamešovi, báje, pověsti, písařské školy
-
DALŠÍ STÁTY NA PŘEDNÍM VÝCHODĚ
-
V této oblasti několik státních útvarů – významné státy Fénicie a Palestina
-
V některých obdobích nadvláda Asýrie, Babylonie, Egypt
FÉNÍCIE
-
Název od řeckého slova – Foinos = červený, barva na látky, tj. obchod po celém světě
-
Vrchol říše v 1. tisíciletí př.n.l., rozdělena na městské státy (Byblos, Tyros), v čele panovník=kněz, významný dálkový obchod, nejvýznamnější Kartágo – punské války
-
Území mezi Fénícií a Egyptem, původně Kanaán,od 13.st. přicházely hebrejsko-izraelské kmeny
-
Název od mořského národa Pelištějců
-
11.st.př.n.l. – král Saul (první hebrejský král), končí doba soudců, nastává doba královská, sjednocení
-
Král David z kmene Juda, jeho dynastie až do dobytí Jeruzaléma Nabukadnezarem
-
Král Šalamoun – moudrý, spravedlivý král, udržoval dobré styky s Egyptem a Fénícií
-
Po jeho smrti se území rozdělilo na izraelské území (sever) a judské území (jih)
-
V 6.st. podléhala Babylonii (babylonské zajetí), poté Palestina v perské nadvládě
-
1.st.př.n.l.- příchod Římanů – poslední vládce Herodes, pronásledování Židů, vzpoura proti Římanům (císař Titus), tzv. židovská válka, židovská diaspora
-
Judaismus – v zsv
-
Staroorientální stát, v blízkosti Nilu – rozvoj zemědělství
-
Horní Egypt (jih), Dolní Egypt (sever, hory)
-
Panovník Meni – 3100 př.n.l. – sjednocení
-
Období: Archaické, Stará říše, Střední říše, Nová říše, Pozdní Egypt
-
31 dynastií, nová vznikla vždy, když nebyl mužský potomek
-
Doba před sjednocení Horního a Dolního Egypta, 3100 – faraon Meni, poprvé centralizovaný stát
-
Centrum Menofer (Memfis), pozdější sídlo faraonů
-
Dolní E. – nížiny, zemědělství, mírumilovná oblast, symbol supice
-
Horní E. – pastevci, kočovné kmeny, bojovníci, symbol hlava kobry
-
Společnost – v čele panovník, jeho rodina, považován za boha, byl i majitelem půdy, měl veškerou moc
-
Úředník – nejvyšší byl vezír
-
Společnost:
STARÁ ŘÍŠE
-
28. – 22.st.př.n.l., dochází ke stavbě pyramid, první pyramida za faraona Džosera, Džoserova pyramida, za faraona Cheopse Cheopsova pyramida
-
Egypt ovládl Sinaj a Núbii, zaveden úřad správce Horního Egypta
-
Egypt znovu sjednotil Mentuhotep II., obnovil obchodní spojení, politickou situaci
-
První přechodné období – hladomor, úpadek
-
Druhé – vpád Hyksósů za faraona Ahmose, Hyksóvé poraženi
-
16. – 11.st.př.n.l., sídlo faranonů Veset, 15.st. královna Hatšepsovet – období blahobytu a míru, po ní Thutmose III., úspěšná politika, výboje mimo Egypt, velké území, daně pro dobytá úzení
-
Faraon Amenhotep IV., 14.st.př.n.l., manželka Nefertiti, zrušil polyteismus, boha Amona zakázal uctívat, za jediného boha vyhlásil boha slunce Atona, sám se přejmenoval na Achnatona („prospěšná Atonovi“), po jeho smrti opět polyteismu
-
Syn Tutanchamon – zemřel v 18 letech, sídlo do Menfisu, hrobka 1922
-
Dynastie Ramesovců – Ramesse II. Veliký – první mírová smlouva s chetitským králem
-
Ramesse III. – úpadek nové říše, napadení Egypta mořskými národy, ztráta mimoegyptského území
-
Egypt se dostává pod nadvládu, 7.st – nadvláda Asýrie, 6.st. – Peršani, 4.st. – Alexand Makedonská, 1.st. – nadvláda Říma, dynastie Ptolemainovců – královna Kleopatra ( Řím – Caesar, Octavianus, Marcus Antonius)
-
Kleopatra – blízký vztah s Caesarem, na egyptský trůn ji dosadil on, společník nástupce Octaviana byl Marcus Antonius – oženil se s Kleopatrou, daroval ji mnoho území, Octavianus proti nim, bitva u mysu Aktia, Kleopatra i Marcus Antonius sebevražda, Egypt římskou provincií
-
Polyteismus, uctívání zvířat, mumifikace, kanopy, hieroglyfy (hieratické – kněžské, démotické – lidové) (Champollion), papyrus, texty určené zemřelým, matematika, geometrie, astronomie, medicína, kalendář
-
Sochy panovníků, malba, reliéfy, pyramidy, chrámy, knihy moudrých rad do života
-
Harappská kultura
-
2300 př.n.l. – dle naleziště Harappy a Mohendžodara, města dokonale vybavena, jednotné míry a váhy, písmo (protoindické) známé z pečetí, dodnes se nerozluštilo, nejasný zánik
-
Vpád kočovných indoevropských kmenů Árjů, 2.tisíciletí př.n.l.
-
-
Védské období
-
Árjové ovládli Indii
-
Vznikala drobná kmenová království, panovník = rádža
-
Společnost – čtyři vrstvy: brahmáni, kšátriové, vaišjové, šúdrové. Existovali i otroci,
-
-
Historické období: osobnosti: Gautama Siddhártha, Vardháma Mahávírá (džinismus)
-
Buddhismus, džinismus, hinduismus
-
Malijská říše 321 – 184 let př.n.l.
-
Král Ašóka – 273 – 232 let př.n.l.
-
-
První státní útvary již od 21.st.př.n.l., povodí Žluté řeky, prosadil se kmen Čou, ve společnosti nejvýše wang – král, Syn nebes
-
Filozofický směr: konfucianismus, taoismus, logismus – právo, zákon, rovnost mezi obyvatelstvem
-
První centralizovaný stát Čchin, panovník Jing Čeng
-
Velká čínská zeď, Čína izolovaná od okolního světa, písmo, hedvábí, akupunktura, knihy, keramika