Rozkvět českého státu za posledních přemyslovců a Lucemburků
- časové vymezení mocenské zájmy Přemyslovců a jejich realizace
- mocenské zájmy Přemyslovců a jejich realizace
- hospodářský vývoj (zemědělství, kolonizace, města, drahé kovy, cechy)
- vláda Jana Lucemburského
- český stát za vlády Karla IV. (hospodářství, zakladatelská činnost)
- feudální krize za Václava IV.
- Zlatá bula sicilská
Hospodářský rozvoj:
- K mohutnému rozvoji hospodářství začátkem 13. stol. dochází díky rozvoji kolonizace, hl. v pohraničí. Bylo dovršeno osídlení země, hl. díky vnější kolonizaci (hl. z Německa) a vnitřní kolonizaci.
- Existovalo několik typů středověkých měst podle toho kdo byl iniciátorem jejich vlastníkem půdy.Byla města královská,královská věnná,poddanská a horní.
- Při městské kolonizaci došlo k založení např. 13 královských měst (HK, Žatec, Znojmo, Bruntál, Uničov), vesnická kolonizace probíhala hl. podle zákupního práva.
- Dochází k rozvoji těžby drahých kovů. České země patřily k nejbohatším producentům zlata a stříbra ve středověké Evropě. Těžilo se hl. v Jihlavě, později v Německém (Havlíčkově) Brodě, Kutné Hoře, a zlato v Jílovém u Phy, menší těžba v Jeseníkách. Rozvoj i na Slovensku = Horní Uhry – horní města = Banská Bystrica, Banská Štiavnica, Kremnica.
- R. 1300 byly poprvé raženy stříbrné pražské groše, velmi hodnotné, byly téměř z ryzího stříbra. Veškerá ražba byla soustředěna v královské mincovně v Kutné Hoře. Již v 1. pol. 14. stol. začal český panovník, jako 1. ve stř. Evropě, razit zlaté mince florény.
- Václav II. v r. 1300 vydal slavný Horní zákoník krále Václava II. – Ius regale montanorum. Byl vypracován na podkladě staršího Horního práva Jihlavského. Jednotně upravoval právní poměry v hornictví. Bylo to vynikající právnické dílo, jež obsahovalo i pozoruhodná ustanovení o bezpečnostních předpisech, kdo může těžit apod. Byl dlouho uplatňován pro svou dokonalost. (první aplikace římského práva u nás, Gozius z Orvietta). Tento rozvoj hospodářství znamenal prosazování peněžní renty, vedlo to k ulehčení postavení poddaných. Na venkově kromě naturální renty i platba v penězích, tzv. úrok.
Politický rozmach českého státu:
- Hospodářský rozvoj přispěl k tomu, že český stát se stal středoevropskou velmocí. Hlavně díky rozmachu těžby stříbra byl další předpoklad pro mocenský růst českého státu.
- Na sklonku 12. stol. se podařilo odvrátit krizi českého státu a z větší části překonat územní rozdrobenost.
Přemysla Otakara I. (1197 – 1230)
- Nastoupil na trůn na konci 12. století. Byl to panovník s vysoce mimořádnými vlasteneckými schopnostmi.
- Dokázal těžit ze situace v říši, kde docházelo ke sporům o tůn mezi rodem Štafů a Welfů. Přemysl podpořil vládu Filipa Šábského z rodu Štafů a ten mu v roce 1198 udělil královskou hodnost =) potvrzeno říší i papežem.
-
Český stát se vnitřně upevnil a hospodářsky zmohutněl, a začal v mezinárodní politice zaujímat stále významnější postavení. Dokladem toho je udělení Zlaté buly sicilské – 1212, Friedrichem II.
- Fr. II. byl vychováván arabskými a řeckými učiteli, mluvil 6 jazyky, vlivem muslimské kultury byl vlažný k náboženství. Přemyslu Otakarovi I. Římský a německý král potvrdil a rozšířil svobody českého státu v poměru k Říši. Vztah to byl čestný, nikoliv poddanský. Důležité také bylo, že českou královskou hodnost uznalo papežství.
- Přemyslovy mezinárodní úspěchy byly komplikovány jeho rozvodem s Adlétou Míšeňskou a novým sňatkem s uherskou princeznou Konstancií. Adléta se obrátila o pomoc k papeži a usilovala o udržení práv svých dětí.
- Přemysl Otakar I. také nahradil seniorátní řád primogeniturou. Současně došlo ke změně státního znaku českého království. Dosavadní černá plaménková (svatováclavská) orlice byla nahrazena dvouocasým lvem v červeném poli (2 země, Č a M). 1210 – provedena mincovní reforma – nekvalitní denáry nahrazeny brakteáty (lat. bractea = plíšek).
-
ZLATÁ BULA SICILSKÁ: Zlatá bula sicilská je dokument vydaný v Basileji císař Fridrich II. k jeho zpečetění použil svou královskou sicilskou pečeť. Listina posílila prestiž a suverenitu českého státu. Byla ji potvrzena dědičná královská hodnost a zásada primogenitury. Český král se podle ní stával kurfiřtem a arcicísařem v říši a měl právo investitury biskupů.
Václav I. (1230 – 1253)
- Za jeho vlády se autorita Čech nadále upevňovala. Manželka Kunhuta Štáfská podporovala kolonizaci, z Německa přicházeli zkušení řemeslníci, horníci, obchodníci.
- Do doby jeho vlády spadá odražení Mongolů – 1241, vydání Jihlavského horního práva – 1249, rozkvět stříbrných dolů, dochází k velkému rozvoji rytířské kultury – turnaje, poezie, hrady (Zvíkov, Křivoklát), heraldika.
- Václav I. velmi rád lovil, v 28 letech přišel o oko. Doba jeho vlády – klid pro rozvoj země. Sestra Václava I. – Anežka (sv. Anežka Česká, kanonizována 1989). Uvedla do Čech františkánky a klarisky, založila také jediný český řád křižovníků s červenou hvězdou s charitativním posláním. 1. jejím snoubencem byl syn Friedricha II., čímž by získala i císařský trůn, 2. byl Jindřich III. Plantagenet.
- Snažil se rozšířit území a vliv českého státu. Jeho hlavním cílem bylo získat tzn. Dědictví babenberské v sousedském Rakousku.
- Václav se za své vlády snažil kolonizovat a zakládat nová města.
- V roce 1246 mu zemřel prvorozený syn Vladislav (manžel babenberské dědičky),to vyvolalo otázku ohledně dědictví. Proti Václavovi povstal jeho druhý syn Přemysl Otakar II. , který pobýval na markrabství moravském.
- Díky sporu mezi otcem a synem došlo k válce v niž Václav Přemysla porazil (bitva u mostu 1248). Po této bitvě byl Přemysl uvězněn,ale nakonec se s ním Václav smířil a dokázali spolu vyřešit problém s rakouským dědictvím.
- Václav 1251 obsadil Rakousy (měl podporu Rakouské šlechty),Přemysl se stal manželem Markéty Babenberské potvrzení dynastického nároku Přemyslovců na rakouské země.
MĚSTSKÁ PRÁVA (uděloval je panovník) :
Právo trhu
- Právo hrdelní (právo uložit trest smrti)
- Právo várečné (právo vařit pivo)
- Právo mílové
- Právo na městské hradby
Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)
- Jeden z nejmocnějších českých králů. Přemyslovská moc se rozšířila na J až k Jaderskému moři, „král železný a zlatý“. Protože český stát představoval silný hospodářský a politický celek, Přemyslovi Otakarovi II. se otevírala naděje na získání římské císařské koruny. Ovšem vlivem papežské diplomacie, jež se obávala přílišného vzrůstu české moci, byl zvolen v r. 1273 bezvýznamný Rudolf Habsburský (jeho dcera Guta – Jitka později mž. Václava II.).
- Přemysl Rudolfovu volbu neuznal a postavil se na odpor i papeži. V té době mu však zrádně vpadla do zad česká šlechta v bitvě na Moravském poli 1278. Důvodem neúspěchu bylo nejen spiknutí závistivých nepřátel, ale i politické chyby. Vítězný Rudolf se zmocnil alpských zemí a na 5 let ovládl i Moravu, Čechy – Ota Braniborský, viz níže.
- Vedl výbojnou politiku, uzavřel výhodný sňatek – byl ženatý s Markétou Babenberkovnou, která kdysi odloudila vznešeného ženicha jeho tetě Anežce (v té době měl poměr s Anežkou z Kueringu = Palceřík). Pak se rozvedl a oženil se s Kunhutou (1261), vnučkou Bély IV., po otci z rodu Rurikovců. Díky sňatku s Markétou získal Kraňsko a Korutany a vítěznou válkou s uherským Bélou IV. V r. 1260 v bitvě Kressenbrunu získal Štýrsko. Obsadil i Chebsko (1266, věno matky Kunhuty z rodu Štaufů).
- Český stát sahal od Krkonoš k Jaderském u moři. Účastnil se křížového tažení do pohanského Pruska a na žádost papeže byl založen hrad Královec.
- Ve vnitřní politice začíná fungovat Zemský soud – nejvyšší soudní orgán šlechty, vznikly tzv. zemské desky – zápisy o držbě šlechtických statků, žalobách, soudních rozhodnutích. Zemský sněm – začíná zasedat, ale jen v mimořádných situacích (válka, nástupnictví). Zpočátku byl podporován českou šlechtou, pak se proti němu zvedá odboj – včele hl. Záviš z Falkenštejna. -Podporoval kolonizaci, hospodářské podnikání, založeno 25 měst (Kolín, Čáslav, Chrudim – cesta na Moravu, Písek, Čes. Budějovice), hrady (Bezděz, Poděbrady).
Václav II. (1278 – 1305)
- Po Přemyslově smrti se český stát ocitl v tragické situaci. Václav byl ještě dítě, stavovské politické instituce ještě neexistovaly tak, aby mohl někdo krále zastoupit.
- Nastává úpadek, Moravu získává Rudolf H., a Čechy byly po několik let krutě drancovány vojsky Oty Braniborského, který se stal poručníkem nedospělého Václava II. „Správce“ zemi velmi vyčerpal, zábory statků, neúroda – hladomor, epidemie.
- Po Václavově návratu v r. 1283 nastává zklidnění situace, prosazoval se vliv Kunhuty a jejího pozdějšího manžela Záviše z Falkenštejna. Český stát za doby jeho vlády získává největší rozlohu, díky politice a diplomacii. Díky otřesným zážitkům z dětství nechtěl válčit jako otec.
- V Polsku vymřeli Piastovci (1300, sňatek s Eliškou Rejčkou), v Uhrách Arpádovci (1301 – koruna nabídnuta slovenskými pány – Matúš Čák Trenčianský).
- V r. 1300 věnoval Uhry synovi Václavovi III., ale ten fakticky ovládal jen Horní Uhry, zbytek Karel Robert z Anjou.
- Po jeho smrti v r. 1305 byly Uhry ztraceny, zbylo jen Polsko. Vládl prozíravě, snažil se respektovat moc české šlechty. Královskou moc opíral o bohatství stříbrných dolů a o královská města. Během jeho vlády začíná těžba v Kutné Hoře (40% tehdejší evropské produkce), v r. 1300 vydán Horní zákoník krále Václava II. Současně provedena mincovní reforma – ražba českých grošů. Podporoval vědy, umění, i světské, vzniká česky psaná literatura. Nastává rozmach gotického stavitelství.
Václav III. (1305 – 1306)
- Svolal sněm do Olomouce, aby táhli do Polska, ale v Ol. Byl zavražděn. Tím Přemyslovci vymírají po meči (byl mladý, ale neměl potomka).
- Po Václavově smrti začínají v českém státě boje, na čas je úspěšný Jindřich Korutanský z Rakous, v r. 1310 nastupují Lucemburkové.
KULTURA
- Z hlediska vývoje umění hovoříme v Čechách o gotice přemyslovské a později lucemburské.Na dvoře Václava II. Se tvořil poměrně silný kulturní okruh. Pěstovala se hudba i poezie a na dvoře působili minsegneři.
- Centrem vzdělávání se stal cisterciacký klášter ve Zbraslavy. Vznikla zde Zbraslavská kronika,jejímž autorem byl Petr Žitavský kronikář Vácalava II.
PANOVÁNÍ LUCEMBURKŮ A PRVNÍ KRIZE FEUDALIZMU U NÁS
- Krátká vláda RUDOLFA Habsburského (1306/1307), „krále bez koruny“ – sňatek s Eliškou Rejčkou = 1. Habsburk na českém trůně. Byl neoblíbený, šetřivý, „král Kaše“. Po jeho smrti přijat za krále JINDŘICH KORUTANSKÝ (1307/1310) – slaboch, došlo k rozchvácení královského majetku, neklid. Pak se proti němu spikla česká šlechta, mj. např. Jindřich z Lipé.
-
Šlechta volbu Jana Lucemburského podmínila přijetím závažných požadavků, kterými byla výrazně omezena králova moc a potvrzena řada dalekosáhlých svobod a privilegií, jež se staly základem stavovských práv české a moravské šlechty.
Jan Lucemburský (1310-1346)
- Byl označován jako král cizinec nebo též král diplomat.
- Patřil k nejmocnějším rodům té doby. Lucemburkové politicky i kulturně ovlivňováni z Francie.
- Manželka byla sestra Václava III., Eliška Přemyslovna (nenáviděla se svou macechou Eliškou Rejčkou).
- Proti králi od počátku stojí ambiciózní česká šlechta, hl. Jindřich z Lipé. Pro své mocenské postavení byl považován za nekorunovaného krále, milenec, posléze mž. Elišky Rejčky.
- Spory panovníka a šlechty uzavřeny tzv. Domažlickým mírem z r. 1318.
- JL se zpočátku snažil upevnit český stát, ale většinu vlády pak byl mimo území. Vedl nákladný rytířský život.
- V cizině šířil slávu českého království, „toulavý rytíř“, doma ovšem zůstával „králem cizincem“. Protože byl JL diplomat, došlo k rozšíření území o Slezsko, Chodsko, Horní Lužici, Budyšín, Zhořelecko, sev. Itálii (+ Karel). 1325 začal razit florény.
- I syn byl vychováván na FR dvoře. JL zahynul slepý v b. u Kresčaku v r. 1346.
- Po jeho smrti byly české země ovlivňovány jeho synem Karlem IV.
Karel IV.(1346-1373)
- Vrátil se v r. 1333 do Čech jako markrabě moravský, od 1337 spoluvladař. V r. 1344 „povýšil“ pražské biskupství na arcibiskupství – Arnošt z Pardubic. Po smrti otce zvolen českým králem jako Karel IV., + římským králem, od 1355 římským císařem.
- Byl to významný panovník, evropský státník, vzdělanec. České království se stalo základem lucemburského panství, Čechy – centrem Říše, Praha – sídelním městem krále a centrem říšské politiky = bohemocentrizmus.
- Velmi uctíval sv. Václava – patron českého státu – Svatováclavská kaple ve Svatovítské katedrále, Václav na pečetidle Univerzity, zhotovil Svatováclavskou korunu.
- Vznikly nové státoprávní instituce – tzv. Česká Koruna – pro české soustátí = Království české a tzv. vedlejší země: Markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko, Horní Falc, formálně i Lucembursko.
- Roku 1348 založil vysoké uční a Nové Město pražské
- Opíral se o vyšší šlechtu, církev a královská města.
- Sepsal zákoník Majestas Carolina(1355) – pro odpor šlechty nebyl přijat. V r. 1356 vydal říšský zákoník Zlatá bula(1356). Bylo v něm stanoveno výsadní postavení českého státu v Říši, král – první mezi kurfyřty (znalost češtiny).
- Podporoval podnikání (rybnikářství, vinařství, chmelařství). Praha je sice obchodním střediskem, ale leží mimo hl. obchodní trasy. Malé spojení se západním světem, málo bohatého měšťanstva, obava z dalekých cest.
- Chtěl navázat na tradici Karla Velikého – císař = světský představitel křesťanstva, spolupráce s kurií z nutnosti (hl. kvůli německým oblastem).
- Našim zemím přinesl dlouhé období míru, díky obratnému jednání a smlouvám místo válečných tažení. Tím také upevnil mezinárodní pozice státu. K územním ziskům patří: Svídnicko, Javorsko, Slezsko (zbytek), panství v Bavorsku, Falc.
- Územní vývoj českého tátu úzce souvisí s sňatky Karla IV. Byl celkem čtyřikrát ženat a jeho sňatky mely dynastický i státotvorný význam.Mezi jeho manželky patřily: Blanka z Valois.Anna Falcká,Anna Svídnická,Alžběta Pomořanská. Dvě z jeho manželek přinesly jako věno významná území:Horní Falc a vévodství svídnicko-javorské ve Slezsku a Dolní Lužici. Území Braniborska získal pomoci soustředěné síly a peněz.
- Dědicem se stává syn Václav IV., mladší syn Zikmund získává Braniborsko a Uhry, nejmladší Jan Zhořelecko.
- až roku 1378 byl za své činy pro české země nazván jako ,,Otec vlasti,,
Václav IV.(1378-1419)
- Václav IV. Byl převážně líčen negativně jako cholerik měl nadměrnou zálibu v neřestech,alkoholu,lovu a ukrutenství.Domníval se ,že říše bude fungovat dále automaticky bez jeho přičinění.
- Václav nastoupil na trůn v 14.st. kdy se nahromadily různé dosti závažné celoevropské problémy a rozpory. Během své vlády se Václav dostal do sporu skoro se všemi.S církví, šlechtou domácí i říšskou a hlavně se svým mladším bratrem Zikmundem,který jeho způsob vlády oprávněně kritizoval.Tyto rozpory vedly k tzv. dvojímu zajetí krále.
- K prvnímu zajetí došlo r. 1394 a v jeho pozadí stála šlechta a moravský markrabě Jošt.Václav byl internován na Pražském hradě.Jeho propuštění nakonec vojensky podpořil a prosadil jeho bratr Jan.
- Druhé zajetí inicioval jeho bratr Zikmund roku 1402 ,který ho s pomocí šlechty nechal převézt na hrad Křivoklad.K úniku mu pomohl jeho bratranec Jošt. Konec Václavovy vlády i jeho smrt uspíšily události související s nástupem husitství.Když se roku 1419 dozvěděl o pražské defenestraci,podlehl mozkové mrtvici.
- Za jeho vlády došlo k velké ztrátě vlivu v říši. Byl na krátko dokonce zbaven trůnu a nahrazen Ruprechtem Falckým nebo později Joštem Lucemburským.
