Významné mezníky poválečného vývoje v našich zemích

• únor 1948 – nastolení totalitního režimu (moc – nejužší okruh funkcionářů KSČ)
• vláda jedné strany – akční výbory Národní fronty (NF) – „očista veřejného života“
• z vedoucích funkcí odchází příslušníci nekomunistické strany – nastupovali „dělničtí  ředitelé“
• zatýkání odpůrců kom. Moci

• probíhá jejich začlenění a omezování
• Sociálně demokratická strana – začleněna do KSČ
• počet členů ostatních nekom. stran  –  rapidně snížen
• do jejich čela kom. Dosazovali pečlivě prověřené funkcionáře
• podobný osud i společenské organizace

• umělecké a kulturní spolky  z části zrušeny a zlikvidovány
• masové spole. Org. – součástí Národní fronty – nástroj uskutečňování moci jedné str.

• národní shromáždění (NS) – odhlasovalo zákony (připravené kom. vedením)
• z vládní pravomoci vyňata – bezpečnost, armáda, zahraniční a hospo. Politika
• tuhá centralizace – likvidace všech samostatných prvků (soudnictví, tisk, rozhlas)
• přijíždějí sovětští poradci
• volby a přejetí ústavy 9. května
• schválením kom. převratu se měly stát volby do NS v květnu 1948
• předložena jediná kandidátka NF ( ani jeden opoziční politik)
• volby proběhly 30. května 1948 – potlačena jejich svoboda – dozor bezpečnosti
• pro kandidátku NF 89,2 % voličů
• pokusy o projev nesouhlasu – bílé lístky (prázdné) – byli za to stíháni

• prohlásila ČSR za lidovědemokratickou republiku a za jednotný stát dvou                                                                                                                                rovnoprávných národů – Čechů a Slováků
• uznání slov. Národních orgánů – Slovenská národní rada a Sbor pověřenců
• zakotveno – znárodnění přírodních zdrojů, peněžnictví, velkoobchodu a průmyslových podniků ( více než 50 zaměstnanců)
• jednotný hospodářský státní plán
• její praktické uplatňovábí právně posvětilo nastolení totalitního kom. režimu
• zvolilo 14.5. 1948 „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda
• předsedou vlády jmenován Antonín Zápotocký

• první příležitost XI. všesokolský slet – sympatie prezidentu Benešovi (zatýkání nepohodlných lidí)
• další projevy proti novému režimu při pohřbu Beneše (další zatýkání)
• tvrdé postihy prvních protagonistů tzv. „třetího odboje“

• režim se opíral o skupinu vyvolených – většinou členů KSČ
• výkonnými org. Masové perzekuce – všechny represivní složky státní moci – výsadní  postavení StB (slučovala policejní, zpavodajské a vyšetřovací služby) časté provokace a týrání vězňů
• zřízení zvláštních vojenských jednotek pro „nespolehlivé“ PTP (pomocný technický prapor)
• tábory nucených prací – umisťováni „třídní nepřátelé“ (23000)

• plný rozvoj v r. 1949 – příjezd větší skupiny sovětských poradců
• většina procesů uměle vykonstruované a bezákonné
• o vině rozhodovaly orgány KSČ
• první procesy začaly již po únoru 1948
• 1949 procesy s bývalými důstojníky čs. Armády ( Heliodor Píka – zahraniční odboj, Karel   Kutlvašr – jeden z velitelů  Pražského povstání)
• dalšími oběťmi bývalí čelní funkcionáři nekom. str. (Prokop Drtina, Bohumil Laušman, Ján Lichner)
• k zastrašení účastníků formujícího se třetího odboje – proces s Miladou Horákovou – popravena
• Po Stalinově a Gottwaldově smrti (1953) opadá vlna procesů

• kom. se obávali vlivu katolické církve – považovali ji za pol. Opozici
• biskupové odmítli nový režim
• KSČ se rozhodla pro otevřený konflikt s církví – dozor Státní úřad pro věci církevní                  ( snaha rozložit církev zevnitř a dosáhnout vzniku „ národní církve“)
• série zákonů o podřízení církve státní kontrole
• příslušnost k církvi – vážná „ kádrová závada“
• rušení klášterů, provokační akce, procesy

• 1948 vznik kulturní komise akčního výboru NF
• sjezd národní kultury – program „socialistického realismu v umění“
• program výchovy nové inteligence – politická a ideologická agitace v duchu marxismu-leninismu
• v knihovnách vyřazování „zastaralé buržoazní literatury“
• čistky ve školství, povinná výuka marxismu-leninismu
• vysokoškolská reforma – důležitý třídní původ
• speciální typy škol
• věda – důležité sovětské praktiky a zkušenosti

• protikom. Opozice rozbita – nepodařilo se zorganizovat rozsáhlejší základnu domácího odboje (spoléhalo se na exil)
• spousta emigrantů (1948-51 až 25000 občanů)
• velký vliv v exilu – org. Sokol. Orel, Československá obec legionářská
• rozhlasové stanice – BBC, Hlas Ameriky, Svobodná Evropa ( F. Peroutka)
• 1949 vznikla Rada svobodného Československa (předúnoroví politici, generálové, umělci) a Ústředí demokratického exilu ( pol. odmítající  Košický vládní program a celý vývoj po r. 1945)

• stálé oslabování soukromého sektoru
• 1948 zákony NS znárodňují podniky nad 50 zaměstnanců
• konec roku 1948 – ve znárodněném průmyslu pracuje 95%
• hromadná likvidace soukromníků
• ekonomika řízena z jednoho centra a podle ústředního plánu
• budování mohutného, těžkopádného hospodářství – včele Státní úřad plánovací
• pětileté plány – první vyhlášen 1949
• celková přestavba průmyslu – zbrojnice sovětského bloku
• zaostávání v oblasti spotřebního průmyslu a služeb
• obrovské výdaje na armádu
• pevné připoutání k SSSR a RVHP

• 1949 první vlna kolektivizace – bez trvalejších výsledků
• 1952-53 druhá vlna – hrubý politický a ekonomický nátlak – velké perzekuce
•   a hrozba kulaků
• po roce 1955 –  třetí vlna –naprostá převaha JZD a státních statků
• řada nedostatků – nechuť a nezájem družstevníků, nedostatek odborníků a
•  a strojů = prudký pokles zemědělské produkce
• po Stalinovi (1953) umírá i Gottwald – NS zvolilo A. Zápotockého prezidentem, první tajemník ÚV KSČ  se stal A. Novotný

• pro ekonomiku kritická situace
• přechod od volného k jednotnému trhu, zrušení přídělového systému
• kurz 1:5 a pro vyšší částky 1:50 – znehodnocení úspor a pokles životní úrovně – protesty vůči reformě

• snaha získat upadající důvěru obyvatelstva – zahájení nového kursu
• zlepšení životních podmínek, snížení cen, první spartakiáda, přestaly velké politické procesy
• 1956 pokračování krize po XX. Sjezdu KSSS – Chruščev kritizoval kult Stalina
• vedení KSČ uspořádalo vnitrostranickou diskusi, aby se podívali kriticky na vlastní minulost
• dochází k uvolněné atmosféry ve společnosti
• k otevřenému střetnutí s kom. vedením došlo na II. Sjezdu čs. Spisovatelů – kritizovali poměry a požadovali svobodu tvorby ( Seifert, Hrubín)

• ukončena diskuse (žádné další změny)
• reformní proud uvnitř strany nebyl příliš silný – bez většího významu
• zahájili se stranické a státní prověrky
• po smrti A: Zápotockého zvolen A. Novotný prezidentem

60 léta
nová ústava (socialistická)
nový název státu – ČSSR ( Československá socialistická republika)
zakotvena vedoucí úloha komunistické strany ve společnosti
likvidace zbytků Slovenské autonomie
rehabilitace

• na popud Moskvy se prošetřovaly některé politické procesy
• některé tresty zrušeny, protože komise hledala  nové zdůvodnění
• političtí vězni postupně amnestovaní
• 1963 barnabitská komise přezkoumala proces se „slovenskými buržoazními nacionalisty“ – rehabilitováni Husák, Novomeský, …

• jednostranný obchod 70% země RVHP
• díky novým strukturálním poměrům – neúnosná zátěž dalšího vývoje
• poměrně vysoké tempo výdajů za cenu vyčerpání rezerv
• nevýkonný systém řízení hospodářství
• v roce 1962 byla ekonomika neschopna mezinárodní soutěže
• o reformu se postaral Ota Šik
• založena na tržních mechanismech
• základ : hospodářský plán jen základní směr – důležitý trh, rozšíření
• samostatnosti podniků ( odpovídají sami za sebe )
• velký boj o prosazení této reformy, protože demokratizaci a liberalizaci ekonomiky nelze oddělit od demokratizace života politického

• komunistický režim dospěl k první fázi liberalizace
• opoziční proud
• na Slovensku – ústava z roku 1960 – likvidace zbytků Slovenské autonomie
• Gustav Husák prosazoval federaci
• Tradiční střety mezi kulturou a komunismem
• Požadovali tvůrčí svobodu
• Nová filmová vlna : M. Forman, J. Menzel, V. Chytilová
• Vzniká řada malých avantgardních scén ( Semafor, Na zábradlí, …)
• Hry- M. Uhdeho, V. Havla, … díla: Kundery, Klímy, Vaculíka
• Šíření názorů odlišné s ideologií
• Na IV. Sjezdu spisovatelů – otevřená kritika režimu

• snažili se vymknout vnucenému způsobu života
• studenti obnovili majálesy – kde kritizovali politické poměry
• zásahy VB na mládež

• řada komunistů si přála reformy
• obnovení života církví
• konec roku 1967 – vyhrocení

• chtěli odstranit A. Novotného, nakonec vzdal funkci prvního tajemníka – zvolen A.
• Dubček
• odstartovala se vlna společenské kritiky, přestala fungovat cenzura, oživovaly se
• demokratické tradice
• prosazování slovenských zájmů – připravován zákon o federaci

• cílem reformátorů – zajištění fungování dosavadního systému a jeho obroda tzv.
• socialismus s lidskou tváří
• 1968 kritika přerůstá rámce KSČ
• prosazovaly se možnosti obnovení plurality – stupňuje se tlak obrodného hnutí
• z vedoucích funkcí odcházejí zastánci staré politiky
• řešení vztahů mezi církví a státem

• významná role KAN ( klub angažovaných nestraníků)
• KSČ ztrácí moc jednoznačně diktovat svou vůlí
• Do čela vlády O. Černík, předseda NS J. Smrkovský, prezident L. Svoboda
• Reforma v rukou KSČ – možnosti vyjádřeny v Akčním programu KSČ

• neměnil podstatu politického uspořádání
• rozvoj sociální demokracie
• zajištění politických svobod a občanských práv
• federální úprava
• mnohé zásady tržního hospodářství
• objevily se snahy obnovit Československou stranu sociální demokracie (nepovedlo se)

• snaha dosáhnout skutečné demokracie vs. odpůrci jakýchkoli změn
• reakce okolních soc. zemí na „pražské jaro“ 1968 – obnovena kontrola nad sdělovacími prostředky
• 1968 – výzva Dva tisíce slov
• autor Ludvík Vaculík
• podnět ke vzniku díky společenskému hnutí – demokratizace
• rozbouřil je politický vývoj

• svolám mimořádný sjezd – konzervativci x reformátoři
• konzervativci nebyli schopni vlastními silami zastavit zvrat
• požádali o pomoc SSSR a země Varšavské smlouvy
• obávali se kontrarevoluce
• 1968 vydána Beržněvova doktrína na obranu socialismu
• přípravy na vojenskou operaci v ČSR
• po zveřejnění „varšavského dopisu“ se společnost uvědomila jaké nebezpečí ji hrozí

• zdálo se, že se situace uklidňuje
• konzervativní část KSČ připravovala převrat – Bilak, Indra, Kapek požádali „zvacím dopisem“ o pomoc SSSR
• léto 1968 – Moskva přijala usnesení o intervenci
• 20. 8. 1968 – vojska SSSR, Maďarska, NDR, Polska a Bulharska překročily hranice ČSSR
• předsednictvo ÚV KSČ odmítlo přijmout intervenci jako „přátelskou“ – stačilo přijmout rezoluci – vojska obsazují zemi proti vůli a bez našeho vědomí
• tyto situace vedly k celonárodním protestním manifestacím
• autoři „zvacího dopisu“ nenašli odvahu vyhlásit „dělnicko-rolnickou vládu“
• intervenci odmítlo i NS – okupanti zaskočeni a museli oficiálně jednat s kontrarevolucionáři
• po 21.8. 1968 bylo u nás přes 750 000 vojáků, 6300 tanků a 800 letadel
• nenásilný a neozbrojený odpor proti okupaci organizovaly sdělovací prostředky

• prezident Svoboda podepsal Moskevský protokol – rušení reforem a splnění podmínek
• intervenčních vojsk

• pozvolný návrat k prosovětskému totalitnímu režimu (1968-71)
• 1968-89 éra normalizace
• nové mocenské a politické poměry díky okupaci
• sovětské jednotky se míchali do politických záležitostí
• říjen 1968 čs. Sov. vláda sepsali smlouvu o „dočasném pobytu sovětských vojsk“
• do popředí jde G. Husák, který spolupracoval s Moskvou
• byl přijat zákon o federativním uspořádání Československa
• ozývaly se některé společenské skupiny – demonstrace, př. Upálení Palacha a později Zajíce 

• jaro 1969 čs. hokejisti 2x porazili sov. – oslavy s politickým podtextem
• do čela KSČ jde G. Husák a z místa prvního tajemníka odstupuje Dubček
• 1970-71 kádrové čistky ve všech oblastech – perzekuce
• dlouhodobá stagnace (volby do NF – 100% voličů pro – nutná účast)
• vedoucí úloha KSČ – obnovena ve všech oblastech (SSM – svaz socialistické mládeže)
• k výročí 21.8. 1969 – demonstrace