PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- příčiny války a cíle válčících stran, podnět k válce
- pojmy: blesková válka, zákopová válka (poziční), síly válčících stran, nové zbraně
- vyřazení Ruska z války (pád carizmu, únorová a říjnová revoluce, počátek vlády bolševiků)
- konec války, její výsledky
- mírová jednání, versailleský systém, záruky
- občanská válka v Rusku, intervence, vznik SSSR
- poválečný sociálně-ekonomický vývoj, vznik fašismu
- Wilsonův program (zařaď časově, urči původ, objasni obsahově)
- Dohoda (Francie, VB, Rusko) X Trojspolek (centrální mocnosti – Německo, R-U, Turecko, Bulharsko, (Itálie))
- 1879 vznik Dvojspolku – Něměcko + R-U, 1882 přistupuje Itálie → Trojspolek, sblížení i s Bulhary (připojení 1915)
- 1893 vznik Dvojdohody – Francie + Rusko, 1907 přistoupila VB → Trojdohoda
– konflikt politických systémů (demokracie – Dohoda, kromě Ruska X monarchie – Centrální mocnosti) -vzájemné soupeření
– snaha o nové uspořádání světa
– hospodářství (snaha ovlivňovat trh)
– vyhraněný nacionalismus Němců X Francouzům
– Německo – zájem o kolonie (Togo, Kamerun,…), snaha o nové rozdělení světa, snaha vytvořit protiváhu západním mocnostem, nesplnitelné požadavky na Belgii a Francii
– R-U – expanze na Balkán
– Francie – navrácení Alsaska a Lotrinska, obrana proti německé expanzi
– Srbsko – plán balkánské slovanské federace
– Rusko – ovládnutí úžin Bospor a Dardanely, vytlačení Německa a R-U z ukrajinských a polských území, nové kolonie (Turecko, Balkán, Dálný Východ)
– VB – protiněmecké zaměření (zastavit pronikání Německa na Blízký a Střední východ), další kolonie (Blízký Východ)
– USA – ochrana demokracie a principu sebeurčení národů v Evropě, hospodářská expanze
– Itálie – chtěla opět svou pozici velmoci jako ve středověku
– potlačované nebo nerovnoprávné národy, církev (Itálie), socialistická hnutí, srbští a bulharští socialisté
– Švédsko, Norsko, Dánsko, Španělsko, Švýcarsko, Albánie
– atentát na následníka rakouskouherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou
(28. 6.1914, Sarajevo); atentátník nacionalista Gavrilo Princi z organizace Mladá Bosna (spojení se srbskou Černou rukou – tajná teroristická organizace usilující o vyhnání Rakušanů)
– postup R-U: ultimátum Srbsku (pod tlakem něm.Viléma II.) → požadavek prošetření a potrestání zločinu, i když Srbsko přijalo, byla mu vypovězena válka – 28.7.1914
– Německo mělo plán na válku už od r.1905 – hrabě Schlieffen – náčelník štábu něm. armády, on sám plán nerealizoval, 1913 umírá; útok na Francii měl být veden přes Benelux a ta měla být do 4-5 týdnů poražena → blesková válka (blitzkrieg); nepodařilo se – změna na zákopovou válku (sietskrieg)
- Fáze
– 1915 – 1916 = zákopová válka + militarizace ekonomik
– 1917 – 1918 = vyčerpanost, jen dílčí úspěchy na obou stranách
– březen – listopad 1918 = převaha Dohody díky vstupu USA do války, kapitulace Centrálních mocností
- Místa bojů
– západní fronta (Francie; Něm. X Francie, VB)
– východní fronta (Polsko, Rusko, Rumunsko; Něm.,R-U X Rusko)
– italská fronta (Itálie; Něm., R-U X Itálie)
– fronta na Blízkém východě ( oblast Blíz.vých; Turecko X VB)
– asijská fronta (kolonie; Něm. X VB)
- 30.7. mobilizace v Rusku na pomoc Srbům
- 1.8. vyhlásilo Německo válku Rusku
- 3.8. vyhlásilo Německo válku Francii
- VB vyhlásila válku Německu (jako ručitel neutrality Belgie)
- vstup Černé Hory do války
- Japonsko se přidalo k dohodě (podniká útoky na něm. državy v Číně
- V listopadu se Turecko přidalo k centrálním mocnostem
- Západní fronta
- 16.8.1914 neočekávaný útok na Francii přes Belgii a Lucembursko – tzv. blesková válka (podle plánu gen. Von Schlieffena)
- Francie očekávala útok na Maginotově linii → německé úspěchy, rychlý pochod na Paříž
- 15.9.1914 Němci zastaveni na řece Marně – změna na zákopovou válku
- Pokus Dohody o námořní blokádu Centrálních mocností (VB)
- Duben 1915 útok Němců u města Yper –poprvé použity bojové plyny (yperit) → kritika ve světě
- 21.2. – 21.12.1916 – bitva u Verdunu (600000 mrtvých), ofenzíva Německa proti Fr a VB – ty se ubránily díky franc. gen. Petainovi → změna něm. velení – gen. Paul von Hindenburg
- červenec – listopad 1916 – bitva na řece Sommě – Dohoda se marně pokoušela zatlačit Němce, poprvé použity brit.tanky, přesto Dohoda neuspěla, největší bitva války → skoro 1,5mil. mrtvých, účast generálního náčelníka Ericha von Ludendorfa
- 1917 Nivellova ofenzíva (VB,Fr x Něm) – bez pomoci USA by západní fronta padla
- Jižní fronta
- 30.7.1914 vstup R-U vojsk do Srbska, září 1914 dobyt Bělehrad
- strategické podmínky (hory) →ústup R-U na Dunaj (dostali echo, že Rusové na východě zbrojí)
- 1915 Bulharsko přistoupilo k Centrál. mocnostem
- 1915 R-U zde přesunulo mnoho vojáků po vítězství na východě → Srbové prohráli (odvezeni Brity po moři pryč) – Srbsko a Černá Hora v rukou R-U a Bulharska
- Snaha Dohody dobýt Dardanely, pomoc Srbsku (1916 boje kolem Soluně)
- 1917 vstup Řecka do války na straně Dohody; Italové se marně pokusili o průlom u Caporetta
- září 1918 ofenzíva Dohody → 29.9.1918 v Soluni podepsáno příměří
- Východní fronta
- ruská armáda početná, ale zastaralá technika
- srpen 1914 – útok Němců proti ještě nepřipravené ruské armádě
- bitva u Tannenbergu – zničena 2. ruská armáda díky marš. Paulovi von Hindenburgovi
- bitva u Mazurských jezer – boj v zákopech; vítězí Němci
- Rusko má zájem o Halić (R-U) → útok, rychlý postup do Krakowa a SZ Slovenska
- 1915 Itálie přestoupila k Dohodě
- 1915 Něm. si stanovilo cíl rychle porazit Rusko, avšak v J části fronty nasazany R-U jednotky, ty byly poraženy a Rusko dobylo pevnost Přemyšl 22.3.1915 → R-U=slabý článek – musí zasáhnout něm. vojska
- květen-červen 1915 bitva u Gorlice (=gorlický průlom) – vítězství Něm. + podpořeno R-U z jihu → Rusko ustupuje (změna ve velení – gen. Alexejev). Hluboké posunutí fronty na východ
- bez podpory VB by Rusko padlo
- 1916 pomalá modernizace rus. armády
- Útoky rus. armády na Němce mají odlehčit Z frontě v bitvě u Verdunu = Brusilovova ofenzíva (červen-srpen 1916) – poražení fronty až o 400km, ale zastavena a úplně vyčespána; účast Čechoslováků
- Do Ruska museli Němci přesunout jednotky ze záp. Francie
- Rusové získali Bukovinu a část Haliće
- 1916 vstup Rumunska do války na straně Dohody, ale poraženo Německem a získalo zásoby ropy v Rumunsku
- neúspěchy na frontě přivodily radikalizaci a hospodářský kolaps Ruska
- 1917 Kerenského útok- v průběhu začne revoluce, útok nezdařen; jediný význam – bitva u Zborova – účast ČSL legionářů
Únorová revoluce v Petrohradu – březen 1917
- Rusko vyčerpané válkou, zaostalé, závislé na vývozu obilí
- 8. 3. 1917 – vyhlášena generální stávka dělníků, demonstrace potlačena
- 10.3.1917 (podle rus. kalendáře 25.2.) vypukla revoluce – odpor proti carovi a samoděržaví, nespokojenost s váleč. neúspěchy, rozklad armády, únava, hospodářské potíže
- 15. 3. 1917 – vzniká prozatímní vláda – car svržen – vládnou liberálové
- Vznikají sověty = výbory
- Menševici – umírněná menšinová část ruské sociální demokracie
- Z ní se odštěpili Bolševici – levicoví radikálové
- Eseři (SR-strana rolníků) – podpora rolníků (Praví – proti bolševikům x Leví – podpora bolševiků)
- Car Mikuláš II. (z rodu Romanovců) sesazen → přechod od feudalismu k socialismu, vládne Prozatímní vláda (=liberální demokraté→menševici, Alexandr Kerenskij) + sověty (=zástupci dělníků a vojáků)
- Prozatímní vláda uzákonila demokratická práva občanů a uznala autonomii Finska a Estonska a nezávislost Polska
- bodování parlamentarismu, příprava voleb
- prozatímní vláda (v čele Kerenskij) chce dodržet závazky Dohody a pokračovat ve válce X protiválečné demonstrace lidu
- bolševici
- protiválečná agitace /hromadné přesvědčování lidí pro urč. pogram/
- finanční podpora Němců (miliony říšských marek)
- Vladimir Lenin (za války v emigraci, po návratu do Ruska úspěšná agitace), Lev Trockij (Leninova pravá ruka)
- Příprava mocenského převratu (,,Všechnu moc sovětům‘‘) tzv. Dubnové teze = nastolení diktatury proletariátu cestou polit. přeměn, ale i za cenu užití násilných a ozbrojených prostředků
- v noci z 6. na 7. 11. 1917 (rus .kalendář 25.10.) po výstřelu z křižníku Aurora útok na Zimní palác v Petrohradě (sídlo vlády) – oddíly rudé gardy + baltické námořnictvo; útoku velel Lev D. Trockij (socialista, který se k bolševikům přidal až těsně před revolucí)
- V. Lenin se vrátil z exilu
- další vývoj ve státě řídil všeruský sjezd sovětů (sověty ovládly podniky, armádu i města)
- přijat Dekret o míru (okamžité a bezpodmínečné zastavení váleč. operací)
- Dekret o půdě (znárodnění veškeré půdy, příslib pozemkové reformy)
- Deklarace práv národů Ruska na sebeurčení
- ustanovena vláda = rada lidových komisařů
- prosazení diktatury proletariátu násilím, komunisté v čele
- tajná policie ČEKA
- rada lid. komisařů – násilné a krvavé nastolení proletariátu, ve skutečnosti vládne bolševická elita
- vývoj v Rusku příkladem pro nespokojené obyvatelstvo jiných zemí
- jednání o míru, v čele delegace trockij – ztroskotalo → německá ofenzíva, tažení na Petrohrad; další jednání vedl Lenin a 3.3.1918 uzavřen separátní brestlitevský mír mezi Ruskem a Něm. →konec V fronty a něm. vojska se přesouvají na západ
- 16.6.1918 vyvražděna celá carská rodina
- po Brestlitevském míru Rusko nuceno uznat nezávislost Ukrajiny, Finska a Pobalt. republik; ztratilo Polsko a západní Bělorusko → celkem ztráta 750tis. km2 a 25% obyvatelstva
- 30.8.1918 atentát na Lenina
- pozemková reforma v Rusku = Dekret o půdě 1917: konfistace půdy šlechty, církve a velkostatkářů a její rozdělení mezi rolníky ti, co ji nemohli obhospodařit vrátili půdu do státního pozemkového fondu → zaveden válečný komunismus – veškerý průmysl znárodněn, zemědělská produkce rolníkům zabavována – hladomor
- bolševici prohráli volby do Ústavodárného shromáždění → rozpustili jej (další svobodné volby v Rusku až v r.1993)
- od 1918 vznikaly ozbrojené skupiny bělogvardějců (eseři+ monarchisté+ liberálové+ menševici) → nejednotní
- proti bělogvardějcům stojí Rudá armáda – na straně bělogvardějců i ČSL legie
- do Ruska intervenovaly i světové mocnosti (VB, Fr, Jap, USA), aby pomohly bělogvardějcům, ale protože nechtěly další světovou válku, ustoupily → slábnutí bělogvardějců
- bolševici neměli ve volbách dostatečnou podporu → rozehnali ústavodárné shromáždění =začátek občanské války (1918-21)
- 1919 založena Třetí internacionála (kominterna) – sdružení komunist. stran, které mělo připravit cestu pro celosvětovou revoluci
- březen 1921 zrušen válečný komunismus a zavedena NEP = nová ekonomická politika – částečné povolení soukromého podnikání; GOELRO- elektrifikace Ruska
- 1922 vítězství komunistů; založení formálně federativní SSSR – ve skutečnosti násilná rusifikace států, snaha o vzhled demokracie, ale realita byla totalita, veškerá moc se dostala do rukou strany
- odpůrci režimu pronásledováni a posílání do gulagů
Asijská fronta a kolonie
- 1914 obsazeny něm. kolonie Šalamounovy ostrovy a Nová Guinea, zapojení Japonska a Číny
- 1915 australské a novozélandsé jednotky se pokusily vylodit na ostrově Galipolli s cílem oslabit Turecko → neúspěch
- Duben 1915 vstup Itálie do války na straně Dohody (slíbeny zisky na úkor RU) → otevřena italská fronta = má za úkol vázat jednotky Centrálních mocností (především zde bojovalo RU)
- 1916-17 nepodstatné změny fronty
- 1918 bitva na Piavě – velké ztráty Italů, výměna ital. Vlády, v čele Vittorio Orlando = rozhodl o vedení války až do vítězného konce → 25.10.1918 yhroucení RU pozic na ital. frontě – žádost o příměří = 3.10. kapitulace RU
- Němci chtěli odříznout VB od zásobování z USA → 1.2.1917 vyhlásila neomezenou ponorkovou válku
- ponorková válka = ohrožení lodí USA (potopení civilního parníku Lusataniauž v roce 1915) → Wilsonova nóta – nepřijata
- bitva u Chemin des Dames – vzpoury ve fr. armádě, vyčerpání, hospodářská pomoc USA
- březen 1917 Němci se stáhli za Siegfriedovu linii – reorganizují armádu = Dohoda zahájila ofenzívu (nejkrutější boje WW1)
- krize Dohody → 1.4.1917 vstup USA do války
- duben 1917 bitva u Arrasu
- duben-květen 1917 bitva u Champaigne
- listopad 1917 – pokus o průlom u Cambrai – nic zlomového, ale poprvé použity masově tanky
- březen 1918 (po brestlitevském míru) uzavřena východní fronta – Německo vrhlo všechny své síly na západní frontu = Ludendroffova ofenzíva – dobyli území 100km od Paříže – zastaveni v 2.bitvě na řece Marně – Dohoda přišla téměř o vše, Němci však měli problémy se zásobováním
- v Německu se bouří lid → pokus o bolševický převrat v Bavorsku, ekonomika se hroutila
- v RU pokusy o povstání, časté dezertace; Karel I. přistupuje na požadavek autonomie národů → federální stát, už bylo pozdě, národy se chtěly osamostatnit
- další úspěchy Dohody a USA = 11.11.1918 kapitulace Německa (bez dobytí něm. území), v železničním vagoně ve fr .Compiédne podepsáno
- války v koloniích a na moři:
- vznikají bojiště také v Asii (kavkazská, mezopotámská, syrsko-palestinská fronta), snahy Turků obsadit Suezský průplav – neúspěch
- Německo postupně přichází o kolonie v Africe: 1914 Togo; 1915 JZ Německá Afrika; 1916 Kamerun, 1918 Východní Německá Afrika
- od počátku války převaha námořní velmoci VB
- Němci použili novou zbraň – ponorku (ponorková válka od 9.1.1917)
- pokusy o mírová jednání v průběhu války:
- přelom 1916/17 Centrální mocnosti nabídly Dohodě mírová jednání, ale Dohoda rozhodnuta vést válku až do vítězného konce
- zprostředkovatel míru US prezident Woodrow Wilson – 21.12.1916 Wilsonova nóta = podmínky ukončení války – nepřijata
- 21.11.1916 umírá císař František Josef I. – nový císař Karel I. (synovec Františka Ferd. d’Este), Karel svolal parlament, chtěl okamžitý mír, vedl tajná jednání s Dohodou – vyzrazeno → odpor Německa
- 27.10.1918 Andassyho nóta (RU ministr zahraničí) – přijal nové podmínky prez. Wilsona z 8.1.1918 = pochopeno jako kapitulace Německa
- radikalizace národně-osvobozeneckého hnutí v RU – cesta k zániku
- snaha papeže o mír z roku 1917 ztroskotala
- 29.9.1918 kapitulace Bulharska
- 27.10. kapitulace R-U
- 29.10. kapitulace Turecka
- 11.11. kapitulace Německa
- účast 28 států a poprvé střet milionových armád → 10mil. mrtvých, 20mil. zraněných, 20-30mil. civilistů a vojáků zemřelo na důsledky války
- zánik 4 monarchií (Rozpad R-U: 5 nástupnických států – Rakouská republika, ČSR, Maďarsko, Polsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – některá území připojená k Itálii a Rumunsku (Sedmihradsko) Rusko, Německo, (Vilém II. emigroval do Nizozemí); Turecko (abdikace Muhameda VI.))
- vznik Finska (dříve ruské knížectví) a pobaltských republik
- Besarábie (dnes Moldavsko) odpojena od Ruska připojena k Rumunsku
- problémy s vytyčováním hranic
- změny na mapě Evropy:
- z Ruska vyčleněny Estonsko, Lotyšsko, Litva
- obnoveno Polsko
- Moldavsko připojeno k Rumunsku
- 1929 vznik Jugoslávie = Srbsko, část Makedonie, Černá Hora, Bosna, Hercegovina, Slovinsko, Chorvatsko, Dalmácie, Slavonie,Vojvodina
- ČSR = Čechy, Moravaa, Slezsko, Slovensko + 1919 Podkarpatská Rus
- obnoveno Belgické království
- Francie získala Alsasko, Lotrinsko
- hospodářské zisky – hlavně USA a vzestup Kanady, Austrálie, Japonska X konec velmocenského postavení Evropy ve světě
- zdůraznění důležitosti technického rozvoje (nové zbraně)
- rozkvět letectví (stíhací, bombardovací a průzkumná letadla)
- rozvoj radiotechniky
- kulomety, plamenomety, samopaly
- tanky (1. použila VB, oz závěru války masivní používání)
- motorizace armády – doprava vojáků a techniky
- jedovaté plyny (yperit, fosgen)
- válka otřásla demokracií a humanistickými ideály
- radikalizace v sociální a národnostní sféře
- růst nacionalismu
- vzestup hnutí za odstranění kolonialismu
- pokusy o socialistickou revoluci po vzoru Ruska (Německo, Maďarsko, Bulharsko, Finsko, Slovensko, Pobaltí)
- 1918 španělská chřipka
- Itálie: minimální zisky, zklamání →kořeny fašismu (fascis = svazek prutů – znamení moci konzulů ve starověkém Římě)
- nejvíce získaly USA – zisky z vývozu výrobků a z úvěrů válčícím zemím, dolar se stal mezinárodním platidlem
- 18.1.1919-1920
- 32 států – rozhodují:
- VB – Lloyd George
- USA – Woodrow Wilson
- FRA – Georges Clemencau
- ITA – Vittorio Orgando
- JAP – Makino
- 32 států – rozhodují:
- Německo označeno za viníka války
- Alsasko a Lotrinsko Francii, Horní Slezsko a většina západního Pruska Polsku → Východní Prusko odděleno polským koridorem k moři, Hlučínsko ČSR
- Gdaňsko – svobodné město pod dohledem Společnosti národů
- okupace levého břehu Rýna vojsky dohody na 15 let, pravý břeh v šíři 50km demilitarizován
- postoupení všech kolonií (ČSR požadovala část Toga)
- omezení německé armády – redukce na 100 000 mužů, zrušení všeobecné branné povinnosti
- zákaz ponorek a letectva
- rozpuštěn generální štáb
- vydání části obchodního loďstva
- mnoho strojů, dopravních prostředků, surovin a dobytka odvezeno
- stanoveny reparace ve výší 226mld. zlatých marek → sníženo na 132mld. (3.10.2010 uhrazena poslední splátka)
- 10 let dodávka uhlí Francii, Itálii a Belgii
- zabavení veškerého majetku v zahraničí
- →velmi tvrdé podmínky
- Německo dostalo ultimátum bezvýhradného přijetí do 14 dnů → odmítnuto, demise války → hrozba intervence → 28.6.1919 ministr zahraničí Müller podepsal
- pro Němce symbol ponížení vojensky neporažené říše
- potvrzení existence Rakouské republiky a nezávislosti nástupnických států
- Valticko a Vitorazsko ČSR, Jižní tyroly, Istrie a Terst Itálii, Bukovina Rumunsku
- zákaz spojení se s Německem
- stanoveny reparace
- omezení armády
- podepsána 10.9.1919
- ztráta 70% území a 60% obyvatelstva
- podepsána 4.6.1920
- územní ztráty, reparace, redukce armády
- podepsána 27.11.1919
- Ztráta 80% území
- potupa a odpor Turků
- podepsána 10.8.1920, revizze 1932
- Společnost národů (SN)
- vznik 10.1.1920 v Ženevě, smírčí tribunál v Haagu
- duchovní otec myšlenky W.Wilson; USA ale nevstoupily
- vlna pacifismu po válce → odmítání jakékoli války
- 1928 – Briand-Kellogův pakt – problémy neřešit válkou, ale diplomaticky
- vize kolektivní bezpečnosti a zachování míru
- snaha o odzbrojení, ochranu menšin, hospodářskou spolupráci, …
- problémy – neexistují účinné nástroje proti narušení míru a agresi
Naším programem je tudíž program světového míru a tento program, jediný možný program, je podle našeho názoru následující:
- Odstranění kabinetní diplomacie. Změna stylu chování států, tajná zákulisní diplomacie měla být nahrazena otevřenou mezinárodní diplomacií s cílem udržovat mír.
- Svobodná mořeplavba. V mezinárodních vodách měla platit absolutní svobodná plavba a také právo rovného ke svobodným zdrojům surovin.
- Odstranění překážek mezinárodního obchodu. Cílem bylo vytvoření svobodného, liberálního obchodního systému ve světě, prostřednictvím odstraňování obchodních překážek.
- Omezení zbrojení. Všechny státy a národy se měly podílet na procesu odzbrojování.
- Vyřešení koloniální otázky. Koloniální otázky a problémy se měly řešit nestranně s přihlédnutím k názoru domorodého obyvatelstva
- Evakuace cizích vojsk z ruského území. Německá vojska měla být stažena z okupovaných území v Rusku.
- Obnova suverenity Belgie. Mělo dojít k znovuobnovení nezávislé Belgie
- Navrácení Alsaska-Lotrinska Francii. Francie měla být obnovena v předválečných hranicích a navíc měla opět získat Alsasko-Lotrinsko.
- Italské hranice podle národnostního principu. Co nejpřesnější vytvoření italských státních hranic na základě etnických hranic.
- Vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska. Národy žijící v Rakousku-Uhersku měly obdržet autonomní status.
- Ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři.
- Nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti Osmanské říše. Turecko mělo také zajistit svobodnou plavbu úžinami Bosporem a Dardanelami.
- Zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři. Polsko mělo mít přístup k Baltskému moři.
- Založení Společnosti národů. Tato organizace měla za úkol garantovat dodržování mezinárodního práva, územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti každého z členských států. Byl zde uplatněn princip rovnosti všech členů, bez rozdílu mezi malými a velkými státy.
Janovská konference
- Snaha vyřešit poválečnou hospodářskou situaci
- 1922 – Rapallská smlouva mezi Německem a SSSR
- Obě země v mezinárodní izolaci, nikdo se s nimi nebavil, proto se pobavili sami
- Jde o obnovení diplomatických styků a vojenská spolupráce
- 1925 – Konference v Locarnu
- Uznání ČS západních hranic s Německem
- 1924 – Dawesův plán – „dolarový déšť“ – půjčka Německu – až dojde k oživení ekonomiky, začne splácet reparace (do té doby byly reparace finančně neúnosné)
- 1930 – Youngův plán – zrušena kontrola nad Německem a reparace stanoveny na 59 let