VFR, EVROPA 18. A 19. STOL., KOLONIE, DĚNÍ V USA, MOCNOSTI
Velká francouzská revoluce (1789-1799)
- 1789 – Ludvík XVI. svolává Generální stavy
- Král potřebuje zvýšit daně
- Generální stavy = zástupci šlechty, duchovenstva a měst
- Zástupci měst se prohlašují Národním shromážděním
- Odmítají požadavky krále
- Sepisují tzv. Sešity stížností
- Národní shromáždění se záhy transformuje v Ústavodárné shromáždění
Období Ústavodárného shromáždění
- Zástupci ÚS pracují na Ústavě
- Král posílá do Paříže vojsko
- 14. 7. 1789 vyvolává ÚS lidové povstání – dobyta Bastilla = počátek revoluce
- Vznik Národních Gard
- V čele markýz La Fayette
- Heslo „Liberté, égalité, fraternité“ (Svoboda, rovnost, bratrství)
- Symbolem trikolora
- 26. 8. 1789 – Deklarace práv člověka a občana
- Inspirace americkou Deklarací nezávislosti
- Obsah:
- „Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech.“
- Rovnost před zákonem
- Svoboda vyznání
- Svoboda slova
- Základy soukromého vlastnictví
- Ludvík XVI. donucen podepsat
- Ludvík XVI. internován ve Versailles a Tulliers
- 3. 9. 1791 – Ústava
- Francie je konstituční monarchií s oddělenou zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí
- Součástí je Deklarace práv člověka a občana
- Volební právo pro majetné muže
- ÚS rozhoduje o veškerých financích
- Zakládány politické (diskusní) kluby
- Jakobíni – zastánci konstituční monarchie
- Kordeliéři – zastánci republiky
- 1791 – Ludvík XVI. se pokouší utéct ze země – neúspěch – zadržen a donucen se vrátit
- Zrušeny církevní řády, rozprodán majetek církve
Období Zákonodárného shromáždění
- Zvoleno zákonodárné shromáždění
- Vzniká 1. Protifrancouzská koalice (Prusko, Rakousko) = Francie ve válce
- Války se účastní dobrovolnické sbory z celé Francie
- Sbor z Marseille si zpívá písničku, která je pojmenována Marseillaisa a dnes je francouzskou státní hymnou
- Francie odráží útok Pruska
- 1792 – Povstání v Paříži
- Král zatčen, zrušena monarchie, zrušena ústava, rozpuštěno ZS
Období Girondistického Konventu
- Zvolen Konvent – převažují pravicoví girondisté, konflikt s levicovými jakobíny (Robespierre, Marat, Danton)
- 22. 9. 1792 – Vyhlášena republika
- 1793 – Ludvík XVI. popraven = mezinárodní pobouření
- 1793 – Zaveden Revoluční kalendář s počátkem letopočtu 22. 9. 1792
- Jakobíni uskutečňují převrat = zánik girondistů
- Jakobíni ovládnou Konvent a zavádí diktaturu
Období Jakobínské diktatury
- Vzniká 2. Protifrancouzská koalice (ANG, PRUS, RAK, RUS, ŠPA, NIZ, ITA)
- V čele Maxmilien Robespierre
- Reformy:
- Vlivná skupina Hebértistů = radikální levičáci
- Rozdělení půdy emigrantů mezi rolníky
- Dekrety proti lichvě
- Horní hranice mezd (zákon o všeobecném maximu)
- Nová Jakobínská ústava (přípravy)
- Sociální podpora
- Bezplatné vzdělání
- Povinnost povstat proti vládě porušující práva lidu
- NIKDY NEVEŠLA V PLATNOST
- Výbor pro veřejné blaho – obrana, zahraniční politika, zbrojení
- Výbor veřejné bezpečnosti – proti odpůrcům revoluce
- Atentát opozice na Marata
- Nastává tzv. Velký teror – zatýkání a hromadné popravy
- Totální válka – do bojů nasazeny ženy a děti
- Rozštěpení uvnitř jakobínů
- Levice (radikálové) – utužit teror, rozšířit revoluci do Evropy
- Shovívaví – zmírnit revoluční opatření, uzavřít mír s nepřáteli
26. 7. 1794 (9. thermidor) – Thermidoriánský převrat
- Robespierre a zbytek vedení jakobínů zatčeni a popraveni
- K moci se dostali zbohatlíci z počátku celé revoluce
- Thermidoriánský konvent
- Zrušeny výbory, maximální plat a majetek, propagována svoboda podnikání
- Zachována forma republiky
- Uzavřen separátní mír se všemi kromě ANG a RAK
- 1795 – Thermidoriánská ústava – omezená občanská práva
- Konvent ukončil činnost – vláda v rukou pětičlenného direktoria
- Rada pěti set – zákonodárná moc
- Rada starších
- Několik pokusů o převrat, ani jeden nevyšel
- 1796 Spiknutí rovných – cílem zrušení soukromého vlastnictví, rovnost všech – neúspěšné
- 9. 11. 1799 (18. brumair) provádí státní převrat Napoleon Bonaparte = konec VFR
Důsledky VFR:
- Politické sjednocení země – konec absolutismu
- Zakotvení základních lidských a občanských práv
- Počátek průmyslové revoluce a rozvoj podnikání
- Modernizace armády
- Vzor pro revoluční snahy v celé Evropě
Napoleon Bonaparte
– nar. 1769 na Korsice
– vojenská dělostřelecká kariéra
– 1796 vede tažení od Itálie – úspěch – přiváží množství majetku
– 1798 vede tažení do Egypta (Kolonie VB) – dobývá Alexandrii i Káhiru, admirál Nelson mu zničil lodě pro cestu zpět
- 9. 11. 1799 – Státní převrat
- Bonaparte 1. konzulem
- Reformy:
- Úřednická – úředníci odpovědní státu
- Církevní – konfiskace církevního majetku
- Ekonomická – strojová výroba, rozvoj průmyslu
- Právnická – 1804 občanský zákoník = code civil
- Starořímské + francouzské + revoluční právo
- Rovnost občanů před zákonem, zájmy státu nad zájmy jedince
- Příprava na invazi do VB – strategický význam kanálu La Manche
- Smělé návrhy na vykopání tunelu nebo na přepravu vojáků balony a ponorkami
- Španělsko poskytlo své loďstvo Francii
- 1805 – Bitva u Trafalgaru
- Spojené loďstvo ŠPA +FRA proti loďstvu ANG
- ANG – velitel admirál Horatio Nelson
- Slavný signál „England expects that every man will do his duty“ jako pokyn ANG loďstvu k zahájení útoku
- ANG zvítězila, admirál Nelson ale padl
- 2. 12. 1805 – Bitva u Slavkova
- Vojska RUS + RAK proti FRA
- „bitva tří císařů“ – František II. (RAK), Alexandr I. (RUS), Napoleon (FRA)
- Masakr, velké ztráty na všech stranách
- Uzavřeno příměří ve Slavkově, mír v Bratislavě
- Důsledek:
- 1806 – Zánik Svaté Říše Římské Národa Německého
- Vznik Rýnského spolku
- 16 jiho a západoněm. států
- Napoleon protektorem
- František II. přišel o titul něm. císaře, prohlásil se rakouským císařem – přejmenován = František I.
- Vznik Rýnského spolku
- 1806 – Zánik Svaté Říše Římské Národa Německého
- 1806 – tažení proti Prusku – vítězné
- Vzniká Varšavské velkovévodství
- 1806 – Kontinentální blokáda
- Celoevropské obchodní embargo na obchod s ANG
- Porušují ji Porugalsko a Rusko – pašování surovin
- 1812 – tažení do Ruska
- Přes 500 000 vojáků = potíže se zásobováním
- Rusové ustupují za Moskvu a za sebou nechávají spálenou zem, požár Moskvy
- Bitva u Borodina – zdržovací bitva
- Napoleon si vylámal zuby a opustil Rusko s pouhými 30 000 vojáky (94% ztráty)
- Po Evropě se díky cestujícím FRA vojákům dostaly informace o VFR
- Napoleon se rozvádí s Josefínou a bere si Marii Louisu Lotrinsko-Habsburskou (dcera Fr. I.)
- 1813 – Bitva národů (u Lipska)
- ANG+PRUS vs. FRA
- Napoleon poražen
- Pruský generál maršál von Blücher – Blücherův palác v Opavě
- Důsledky:
- Pařížský mír
- Hranice FRA se vrátí do stavu před r. 1792
- Restaurace monarchie v FRA – Ludvík XVIII., bratr popraveného Ludvíka XVI.
- Zůstává forma konstituční monarchie
- Restituce šlechtického majetku
- Květěn 1814 – Napoleon Bonaparte internován na ostrově Elba
- Ponechán císařem, vládl nad ostrovem
- Neshody spojenců – příležitost pro Napoleonův návrat
- Březen 1815 – Napoleonovo tažení do Paříže – období tzv. Stodenního císařství
- 18. 6. 1815 – Bitva U Waterloo
- Napoleon vs. Blücher a Wellington
- 22. 6. 1815 se Napoleon vzdal trůnu
- 30. 7. 1815 – 5. 5. 1821 internován na ostrově Sv. Heleny, kde zemřel
Vídeňský kongres (1814 – 1815)
- Setkání zástupců téměř všech zemí Evropy
- Pod vedením rakouského císaře Františka I. + kancléře Metternicha
- Výbor 5 velmocí:
- RAK – kancléř Metternich
- ANG – min. zahr. Castlereagh
- FRA – min. zahr. Talleyrand
- RUS – car Alexandr I.
- PRUS – král Fridrich Vilém III.
- Ideje kongresu
- Restaurace a legitimity – snaha vrátit situaci před r. 1792 (před popravu Ludvíka XVI.)
- Kvietismus – snaha zachovat status quo, udržet v Evropě klid a bránit revolucím
- Územní zisky
- RAK: Sever Itálie, Dalmácie, Halič
- PRUS: Porýní, Sasko, Poznaňsko
- RUS: vytvoření Polského království (kongresovka) – v personální unii s Ruskem
- ANG: Malta, Mys Dobré naděje, JAR, Cejlon (Srí Lanka)
- Zrušen Rýnský spolek, vznikl Německý spolek (39 zemí vč. Česka)
- Svatá aliance
- Úkolem udržovat kvietismus
- Schází se od roku 1818
- 1. Kongres – stažení okupačních armád z Francie
- 2. Kongres – 1820 – v OPAVĚ – řeší zásah proti italskému povstání (v ITA Garibaldi)
- 3. Kongres – řešil povstání ve Španělsku (1822)
Revoluční hnutí 30. let 19. stol.
Francie
Francie
- Restaurováni Bourboni (Karel X.)
- Červencové ordonance – král zavádí cenzuru a rozpouští parlament
- Červencová revoluce (1830)
- Povstalci = liberálové, chránící svobody, vydobyté za VFR
- Monarchisté = chtějí zavést absolutismus
- Boje na barikádách, na straně povstalců je část armády
- Národní gardy – v čele markýz La Fayette
- Povstalci za pomocí národních gard dobyli radnici i Louvre
- Král Karel X. emigroval do Anglie
- Novým králem Ludvík Filip Orleánský
- Povstalci nechtěli riskovat případný zásah Svaté aliance a tak nevyhlásili republiku, ale dosadili spřízněného krále
Belgie
- 1830 vyhlašuje nezávislost
- 1839 vyhlašuje neutralitu
Polsko
- Polská Kongresovka – území rozděleno mezi PRUS, RUS a RAK
- 1830 povstání – zásah Svaté aliance – Poláci poraženi
Anglie
- Luddisté = hnutí rozbíječů strojů (berou lidem práci)
- 1836 – Hnutí chartistů – neúspěšné
- Charta lidu = požadavky sociálního charakteru
Irsko
- Hnutí Repeal – v čele Daniel O´Connell – cílem je oddělení se od Anglie
- Hnutí Mladé Irsko – požadavky nezávislosti
- Ve 40. letech přichází hladomor = emigrace do USA
Itálie
- Hnutí Mladá Itálie – v čele Giuseppe Mazzini – snaha o sjednocení Itálie
- Revoluční rok 1848
Švýcarsko
- Občanská válka
- Vítězí liberálové – nová ústava
- Švýcarsko se stává spolkovou federativní republikou s prezidentem v čele
Itálie
- Vládnou Habsburkové a Bourboni
- Myšlenka sjednocení a nastolení vlastní dynastie= Ristorgimento
- 1848 propukají protihabsburská povstání, důležitou roli hraje Mazzini
- 1849 veškeré snahy o povstání potlačeny
Francie
- Po Červencové revoluci se k moci dostávají velkopodnikatelé
- Pořádány tzv. bankety – soukromé oslavy, na kterých se mohly vést protivládní řeči
- 22. 8. 1848 bankety zakázány
- Ludvík Filip Orleánský abdikoval a emigroval
- Vyhlášena tzv. druhá republika (1848-1852)
- Vytvořeny tzv. Národní dílny
- Výroba věcí potřebných pro stát
- Relativně malé mzdy, ale zato snížení nezaměstnanosti
- Ve volbách zvítězili liberálové
- Zrušili národní dílny, čímž vyprovokovali protesty
- Prezidentem Karel Ludvík Napoleon Bonaparte (synovec NB)
- 1852 provedl státní převrat
- Stal se císařem = Napoleon III.
- Francie vstupuje do období druhého císařství
Německo
- Myšlenka sjednocení
- Maloněmecká koncepce
- Jen německé státy s pruským králem v čele
- Velkoněmecká koncepce
- Německé státy + Rakousko + Čechy + Dánsko + Polsko s rak. císařem v čele
- Palacký píše dopis, ve kterém vysvětluje, proč Česko nemůže
- Třetí Německo – Německé státy bez Pruska, Rakouska i Čech
- Maloněmecká koncepce
- Frankfurtský sněm – vyjednávání o sjednocení – rozehnán – konec revoluce
Habsburská monarchie
- Císařem Ferdinand V. „Dobrotivý“
- Poslední korunovaný český král
- Slabomyslný epileptik – loutka Metternicha
- Vídeňské povstání proti kvietismu – odvolán kníže Metternich, povolán hrabě Kolowrat
- Pillersdorfova ústava (duben 1848)
- Okrtrojovaná – vydána panovníkem bez souhlasu jakýchkoli orgánů
- Monarchie je nedělitelná
- Zasedání Říšského sněmu ve Vídni
- Nová revoluce ve Vídni (říjen 1848)
- Zasedání ŘS přesunuto do Kroměříže
- Císař opustil Vídeň
- Potlačena za pomocí dělostřelectva (gen. Windischgrätz)
- Konec revoluce v Rakousku
- Císařem se stal František Josef I.
- Nastoupil už v 18 letech, manželka Sisi
- Stadionova ústava
- Oktrojovaná
- Upevněn centralismus a nedotknutelnost panovníka
- Snahy o osamostatnění Uher
- 1849 bitva u Villágose – Maďaři prohráli
Bachův absolutismus
- 1849 – Májové spiknutí v Praze
- Povstání českých radikálních demokratů proti odvodům do armády a zvýšení cen
- Podpora ruského anarchisty Bakunina
- Potlačeno, zatýkání
- 1851 – Nová říšská rada – ministrem vnitra Alexander Bach
- Silvestrovské patenty = odvolána Stadionova ústava a nastolen absolutismus
- Národnostní útlak Čechů (Palacký, Němcová, Tyl, Sabina, Frič)
- Reformy
- Správní – členění na okresy
- Soudní – justice přímo podřízena politickému vedení země
- Školská – němčina úředním jazykem, důraz na vědu
- 1859 neúspěšné tažení do Itálie
- Bach označen za viníka a odvolán z funkce
Rakousko – Uherské vyrovnání (1867)
- 1860 – Říjnový diplom
- Prohlášení Františka Josefa I., ve kterém se jednou pro vždy zříká absolutismu
- 1861 – Schmerlingova ústava
- Okrtrojovaná
- Zřízena volená Říšská rada = přechod od absolutismu ke konstituční monarchii
- Hlasovací právo – váha hlasu podle výše odvedených daní
- 1865 ústava pozastavena (tzv. sistace ústavy)
- 1866 – válka s Pruskem
- Rakouská armáda poražena u Náchoda, Trutnova, Skalice
- 3. 7. 1866 katastrofální porážka u Hradce Králové
- Důsledky:
- Rakousko vykopnuto z Německého spolku
- Ztráta vlivu v Itálii
- Ekonomické důsledky
- 1867 – Prosincová ústava
- Nové státní uspořádání = DUALISMUS
- VZNIK RAKOUSKO-UHERSKÉ MONARCHIE
- Rakousko = Předlitavsko (Čechy, Morava, Slezsko, Halič, Rak, Dalmácie)
- Uhersko = Zalitavsko (Uhry, Slovensko, Chorvatsko, Bosna)
- Panovníkem „z milosti Boží“ František Josef I.
- Zákonodárný orgán = Říšská rada
Francie za druhého císařství
- 1852 převrat – vznik druhého císařství – císař Napoleon III.
- Reformy:
- Hospodářsko-průmyslová – liberalismus, vrchol průmyslové revoluce, železnice, zrušení cel s ANG – volný obchod
- Parlamentní – jednání parlamentu veřejně přístupná
- Občasné sociální nepokoje – Le Chatelieův zákon proti stávkám
- Koloniální výbojné války (Indočína, Alžírsko)
- Budování Suezského průplavu
- Pokus ovládnout Mexiko (dosazen císař Max Habsburský, kterého pak popravili)
- Válka s Pruskem (1870-71)
- Důvodem spory o neobsazený španělský trůn
- FRA vyhlašuje PRUS válku (v Prusku Otto von Bismarck)
- Prusko drtivě porazilo Francii
- Napoleon III. zajat – vyhlášena 3. republika
- Vláda pokračuje ve válce, bojí se ale revoluce a 1871 uzavírá příměří
- Územní ztráty + válečné reparace Prusku
- Pruské vojsko stále zůstává na území Francie
Pařížská komuna (březen – květen 1871)
- Komunardi = socialisté
- Vláda se chystala odzbrojit Národní gardy, tvořené komunardy = propuká občanská válka
- Vláda nahrazena tzv. pařížskou komunou
- Opět zaveden revoluční kalendář
- Socialisté se chtěli stát legitimní vládou, vyhlásili volby do Komuny
- Cíle komunardů:
- Nová sociální opatření
- Nahrazení armády Národní gardou
- Rovnoprávnost žen
- Bezplatné vyučování a bydlení
- Komuny vznikají ve všech větších městech, venkov je zdrženlivý
- 29. 5. 1871 – vláda se dohodla s Prusy, kteří stále obklíčili Paříž a společně zaútočili proti komunardům
- Přes 30 000 mrtvých a popravených = Konec Komuny
Velká Británie za královny Viktorie (1837 – 1901)
- Královna Viktorie I. (Hannoverská dynastie)
- Hospodářství
- „Dílna světa“
- Těžký průmysl (parní stroje, lokomotivy)
- 1851 – První průmyslová výstava
- Finanční velmoc – londýnské City – banky
- Příjmy z kolonií
- Vnitřní politika
- Parlamentní monarchie
- Konzervativci (toryové) – Benjamin Disraeli
- Liberálové (whigové) – William Gladstone
- Odbory (trade unions)
- Obilné zákony (zrušeny 1846) – vysoká cla na dovoz obilí = žádná konkurence = vysoké ceny
- Odbory porušily zákon o stávce – dostaly pokutu = vznik Labour Party (Strana práce)
- Irská otázka
- Boj za samosprávu Irska
- Spory o Ulster (Severní Irsko)
- Teroristické útoky (IRA od 20. let)
- 1921 Irsko samostatné, ale Ulster zůstává VB
- Zahraniční politika
- „Splendid isolation“ – nezávislost v politice
- Koloniální expanze
- Námořní velmoc
- Indie
- Od 1846 Viktorie císařovnou Indie
- Zdroj surovin (čaj)
- Zrušena Východoindická společnost, Indie se stala korunní kolonií
- Opiové války s Čínou – Čínský císař zakázal dovoz opia z Indie, Hong Kong pod britskou kontrolou
- Bůrské války (1899-1902)
- Bůrové – potomci nizozemských kolonialistů
- Vznik prvních koncentračních táborů
- Kolonie – zcela závislá území
- Dominia – území s částečnou autonomií a vlastní správou
- Commonwealth
Rusko za vlády Romanovců
– rozsáhlá území, přes 130 mil. obyvatel
1703 – Petr I. Veliký zakládá St. Petersburg = Petrohrad
- Samoděržaví = car má veškerou moc (absolutismus), silný byrokratický aparát
- Mikuláš I.
- Děkabristé – mladí šlechtici a důstojníci, zastánci přechodu na konstituční monarchii či republiku
- 1825 provádí zásah proti děkabristům, nechal je postřílet a zbytek odvézt na Sibiř
- Alexandr II.
- 1861 zrušeno nevolnictví za náhradu
- Uvolnění cenzury a reformy administrativy a soudnictví
- 1867 prodána Aljaška do rukou USA
- Narodnici – opoziční hnutí, snažící se získat lid pro revoluci rolníků a sesazení cara
- 1881 zavražděn při bombovém útoku Narodniků
- Alexandr III.
- Znovuzavedení absolutismu, ruší reformy svého otce
- Pogrom na židy – židé byli obviněni ze zabití jeho otce
- Zemřel 1894, zřejmě na alkoholismus
- Mikuláš II.
- Poslední ruský car
- Industrializace – špatné podmínky dělníků = dělnické stávky
- Opozice:
- Kadeti – středová strana
- Eseři – levice
- Sociální demokraté – bolševici a menševici
- Dokončena kolonizace Sibiře – přístav Vladivostok
- Zisk Mandžuska od Číny – přístav Port Artur
- Rusko – Japonská válka (1904-05)
- Válka o Mandžusko
- Ruské loďstvo napadeno a poraženo u přístavu Port Artur
- Uzavřena mírová smlouva – Japonsko získalo Mandžusko a část Sachalinu
- Ruská revoluce (1905-07)
- 1905 – Masakr o krvavé neděli
- Brutálně potlačena demonstrace neozbrojených dělníků a občanů
- 1905 – Masakr o krvavé neděli
- Masakr se stal podnětem k revoluci – vzpoura na křižníku Potěmkin
- Říjen 1905 – Carský manifest
- Zřízena Duma = parlament
- Povoleny odbory
- Car ale stejně rozhoduje víceméně neomezeně
- 1907 rozpuštěna duma a revoluce vojensky poražena
Americká občanská válka (Válka Severu proti Jihu), (1861-1865)
- USA se rozšiřují na západ a jihozápad
- Zisk Louisiany, Floridy, Texasu a celého Západu (Kalifornie, Utah, Nevada, Nové Mexiko, Colorado…) + Aljašky (1867) a Havajských ostrovů
- Sever – kapitalismus, industrializace, upouští se od otroctví
- Jih – zachováno otroctví, počet otroků roste, neexistuje střední třída – jen plantážníci a otroci
- Abolicionisté
- Hnutí, které žádalo úplné zrušení otroctví
- Pomáhají otrokům s útěkem na Sever
- Radikál John Brown – přepadl se skupinkou povstalců skladiště zbraní a chladnokrevně zavraždili několik plantážníků, krátce nato poraženi a postříleni
- Spor o charakter nově získaných území
- Demokratická strana – hájí zájmy agrárních států na Jihu a Jihozápadě
- Republikánská strana – zachování státu quo a jednoty USA, omezení otroctví
- 1860 – prezidentem zvolen Abraham Lincoln (republikán)
- 1861 – 11 jižních států vyhlásilo Konfederaci (CSA – Confederated States of America)
- Vlastní prezident Jefferson Davis
- 12. 4. 1861 – Útok na Fort Sumter (Jižní Karolína)= začátek občanské války
- CSA zaútočili na pevnost USA
- CSA zpočátku vedou – velitel generál Robert E. Lee
- Lincoln povolává 75 000 vojáků, v čele stojí generál Ulysses Grant
- Homestead Act – zákon o přídělech půdy na Západě
- Proklamace o osvobození černochů
- Bitva u Vicksburgu
- Bitva u Gettysburgu – vítězství USA, obrat ve válce
- Duben 1865 – Kapitulace generála Roberta Leea = konec občanské války
- 14. 4. 1865 Abraham Lincoln zavražděn ve Fordově divadle hercem a atentátníkem Johnem Wilkesem Bootem
- 1866 – vzniká Ku Klux Klan
- Důsledky:
- Jižní státy opět začleněny do Unie a rekonstrukce Jihu
- Zrušeno otroctví
Moderní kolonialismus
- Imperialismus
- Expanzivní politika a rozšíření moci evropských států nad méně vyspělým obyvatelstvem jiných kontinentů
- Idea světových říší
- Idea nadřazenosti Evropy
Koloniální velmoci
- Velká Británie
- Největší velmoc
- Cecil Rhodes –propojit S a J a Afriky pásem kolonií (Cairo-Cape Town Project)
- Francie
- Premiér Jules Ferry – chtěl propojit V a Z Afriky pásem kolonií
- Kolonie Alžírsko, Tunisko, Maroko, Indočína, Madagaskar, Polynésie
- Japonsko
- Války o území – zisk Koreje, Tchaj-wanu
- Rusko-Japonská válka – zisk Mandžuska a části Sachalinu
- Rusko
- Žádné zámořské kolonie, jen expanze na Sibiři
- USA
- Po občanské válce rozkvět
- Automobilový a elektrotechnický průmysl, bankovnictví
- Zisk Kuby, Portorika, Filipín, Havajských ostrovů
- Dostavba Panamského průplavu
- Itálie
- Zabírá Eritreu a Somálsko
- Neúspěšný útok proti Habeši (Etiopie)
- Německo
- Bismarck nepodporuje koloniální snahy
- Po pádu Bismarcka 1890 se situace obrací a Německo se snaží získat kolonie
- Německá Jihozápadní Afrika (Togo, Angola, Kamerun)
Situace na konci 19. století
Krymská válka (1853-1856)
Krymská válka (1853-1856)
- Rusko X Turecko (Osmanská říše)
- Rusko obsadilo podunajská knížectví
- 1856 Rusko poraženo
Berlínský kongres (1878)
- Uznáno 5 nezávislých států (Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Srbsko, Černá Hora)
- Makedonie zůstává pod vlivem Osmanské říše
Bosenská krize (1908)
- Svržen procarský režim
- Nástup opoziční dynastie proslovansky orientované
- 1908 R-U anektovalo Bosnu a Hercegovinu
Spory mezi VB a F v Africe
- 1904 – Srdečná dohoda
- Rozdělení vlivu v Africe
- Francie bere Maroko, Británie bere Egypt a Súdán
Balkánské války
- 1. Balkánská válka (1912-1913)
- Balkánská liga (BUL, SRB, ŘEC,ČH) proti Turecku
- Turecko poraženo
- 2. Balkánská válka (1913)
- Spor o Makedonii mezi Bulharskem a Srbskem
- Bulharsko poraženo
Formování mocenských bloků
1879 – Dvojspolek
NĚM (Vilém I.) + R-U (František Josef I.)
1882 přichází Itálie = Trojspolek
1894 – Dvojdohoda
1879 – Dvojspolek
NĚM (Vilém I.) + R-U (František Josef I.)
1882 přichází Itálie = Trojspolek
1894 – Dvojdohoda
- FRA + RUS
- 1907 přichází VB = Trojdohoda
- V této době je aktuální antisemitismus
- Dreyfusova aféra ve Francii – degradace důstojníka židovského původu kvůli obvinění ze špionáže
- Hilsneriáda v Čechách – Masaryk
- Reakcí je sionismus
- Židovský teoretik Theodor Herzl – spis Judenstaat (Židovský stát)
- Přesun židů do Palestiny
Sjednocení Německa
- Existovaly 3 různé koncepce sjednocení Německa
- Maloněmecká koncepce
- Jen německé státy s pruským králem v čele
- Velkoněmecká koncepce
- Německé státy + Rakousko + Čechy + Dánsko + Polsko s Rak. císařem v čele
- Palacký píše dopis, ve kterém vysvětluje, proč Česko nemůže
- Třetí Německo – Německé státy bez Pruska, Rakouska i Čech
- Maloněmecká koncepce
- V Německu císařem Vilém I. a kancléřem Otto von Bismarck
- Bismarck razí sjednocení krví a železem
- Probíhá několik válek (Prusko-Rakouská, Prusko-Dánská, Prusko-Francouzská)
- 18. 1. 1871 byla po vítězství nad Francií v Prusko-Francouzké válce ve Versailles vyhlášena Německá říše — Německo tedy sjednoceno dle Maloněmecké koncepce
- Bismarck zůstává kancléřem až do roku 1890
- Politika Kulturkampf – zákony proti vlivu katolické církve
- Vzniká dělnické hnutí a Sociálně demokratická strana dělnická
- Roste vliv těchto hnutí – Bismarck je zakázal
- Zákaz nic moc nevyřešil, proto Bismarck přistoupil k vytvoření nového sociálního systému
- Sociální pojištění, důchodový systém, odborové organizace, živnostenský řád
- Ani toto moc nepomohlo (přestože se systém dále užíval de facto až do r. 1933) – zavádějí se nová represivní opatření = politika cukru a biče,
- Po smrti císaře Viléma I. r. 1888 se Bismarck neshodoval s novým císařem Vilémem II. a roku 1890 rezignoval
Sjednocení Itálie
- Apeninský poloostrov zabírá více politických uskupení
- Sever – ovládají Habsburkové
- Lombardie, Benátsko, Toskánsko, Modena
- Ekonomicky rozvinnutější
- Střed + Řím – papežský stát
- Jih – ovládají Bourboni
- Království obojí Sicílie
- Agrární, zaostalejší část
- Korsika + Piemont (sever, hranice mezi FRA a ITA) – dynastie Savojská
- 1858-59 – Válka mezi Piemontem a Rakouskem
- Bitva u Magenty – Rakousko poraženo
- Bitva u Solferina – Rakousko poraženo
- 1860 – plebiscit – Piemont připojen k střední Itálii
- Giuseppe Garibaldi – velitel několika povstání
- Dobrovolnická armáda ovládla Sicílii, Neapol
- Garibaldi získal značnou moc
- Jižní Itálie připojena k Piemontu
- 1861 – vyhlášeno Italské království
- Králem Viktor Emanuel II.
- Ministerský předseda Camillo Cavour
- Hl.m. Turín
- Po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce se 1866 připojilo Benátsko
- Střední Itálie a Řím připojen k Italskému království
- 1870 byla Itále sjednocena
