VÝZNAMNÉ HOSPODÁŘSKÉ ZMĚNY V DĚJINÁCH
- pravěk: přisvojovací hospodářství, dělba práce, vznik peněz: všeobecný ekvivalent
- starověk: otrokářská společnost, oikos, lattifundie, redistribuce, kolonát
- středověk: feudum, feudalismus, cenová revoluce, způsob hospodaření, cechy
- novověk: bankovnictví, akciové společnosti, monopoly, papírové peníze
- současnost: hospodářské krize, pokusy o ekonomickou integraci=Benelux, EHS, RVHP
- vývoj peněz
- Schengenská smlouva (zařaď časově, urči původ, objasni obsahově)
PRAVĚK
- Přisvojovací hospodářství
- Mezolit (10 000 – 7000 př. n. l.)
- Obživu zajišťuje lov drobné zvěře
- Využívání drobného kombinovaného nářadí – lov ryb pomocí udic a harpun
- První společenská dělba práce
- Rozdělení mužských a ženských úkolů
- Může souviset se změnou společenského řádu z matriarchátu na patriarchát
- Vznik peněz
- Zhruba do 7. Stol. př. n. l. převažuje směnný obchod (barter)
- První mince nalezeny v Lýdii v 7. stol. př. n. l.
- Všeobecný ekvivalent
- Tzv. zbožové peníze například dobytek, kožešiny, sůl kovy apod. Jednalo se stále o barterové obchody, ale s prvky měnového systému. Nevýhodou byla jejich těžká dělitelnost, skladovatelnost a někdy malá trvanlivost.
STAROVĚK
- Otrokářská společnost
- První společenskoekonomická formace vykořisťovatelského typu
- Charakteristický rozpad společnosti na dvě třídy – otrokáře a otroky
- Přímé, násilné přinucení výrobce k práci
- Podmínkou pro vznik bylo zvýšení produktivity práce tak, aby nadvýrobek znamenal významný přínos pro otrokáře
- Mezopotámie, Egypt, Řecko, Řím
- Oikos
- Řecky: Dům
- Oikonomia – správa domu
- Latifundie
- Zemědělská půda v soukromém vlastnictví, vzniklá zabíráním rolnické a státní půdy příslušníky vládnoucí třídy
- Levná výroba využívající převážně otrockou práci
- Redistribuční hospodářství
- Typ chrámového hospodářství; veškeré produkty (potraviny, výrobky) se odevzdají chrámu a jsou zpětně přerozdělovány. Trh neexistuje.
- Kolonát
- Nájem velkostatkářské půdy (rozděleny latifundie) chudým svobodným rolníkům a bezzemkům – kolónům. Ti platili stanovené nájemné nejprve v penězích, později v naturáliích. Protože se kolónům ponechávala část úrody, měli zájem na zdokonalení výroby. S rozvojem kolonátů se však postavení kolónů zhoršovalo – upadali do dluhů. Konstantin I. kolóny dědičně připoutal k půdě, aby se zajistilo pravidelné odvádění daní a omezila se možnost sociálních bouří.
STŘEDOVĚK
- Feudalismus
- Král – vlastní veškerou půdu, tu pronajímá (feudum = léno = pronajímaná půda)
- Leníci (feudálové) – držitelé půdy, většinou šlechta, rytíři
- Odvádí daně a poplatky králi
- Prekarium – dočasné držení půdy
- Beneficium – doživotní držení půdy
- Léno – dědičné držení půdy
- Poddaní – hospodaří na půdě, pracují pro leníky
- Hospodaří na půdě, musí se účastnit případných vojenských tažení
- Platí církvi 1/10 úrody (desátek)
- Dominikál – sami feudálové zaměstnávají pracovní sílu
- Rustikál – feudálové pronajímají léno dále do gruntů sedlákům, kteří na ní hospodaří
- Přechod k feudalismu urychlilo náboženství (křesťanství zakazuje otroky), vliv Germánů (už něco podobného měli) a ekonomická stránka věci (otroci už se nevypláceli)
- Cenová revoluce
= inflace, plynoucí z přílivu velkého množství zlata do Evropy
Způsob hospodaření
Způsob hospodaření
- Dvoupolní
- Jedna část se oseje, druhá se nechá ležet ladem
- Trojpolní systém
- Jedna část se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem.
- Cech
- Řemeslnické sdružení, dohlíží na kvalitu a poctivý obchod se svými výrobky
NOVOVĚK
- Papírové peníze
- V 17. Století, u nás bankocetle za Marie Terezie
- Povinnost používat papírové peníze zavedena až po VFR
- Bankovnictví
- První byli Templáři
- Lichva existuje od nepaměti, často ji zmiňuje např. Bible
- Akciové společnosti
- První akciová společnost 1602 v Nizozemí (Východoindická společnost)
SOUČASNOST
- Hospodářské krize
- = ekonomická recese, tj. jedna z fází ekonomického cyklu
- Velká hospodářská krize 1929
- Předcházelo období konjunktury – „divoký kapitalismus“
- 24. 10. 1929 – KRACH NA NEW YORSKÉ BURZE – „ČERNÝ ČTVRTEK“
- Příčiny:
- Přesycenost trhu – nepoměr mezi poptávkou a nabídkou
- Výroba financována úvěry (výroba na dluh)
- Nesplácení dluhů bankám – ty neměly z čeho dál poskytovat další úvěry = omezeny investice a pokles hodnoty akcií
- Akcie se ukázaly jako silně nadhodnocené – každý se jich chtěl zbavit a prodával = pokles kurzů
- Černý pátek – toho dne se krize přesunula do celé ekonomiky
- Důsledky:
- Pokles průmyslové výroby až o 40%!
- Zhroucení světového obchodu
- Protekcionismus (celní ochrana, celní války)
- Nezaměstnanost, sociální nepokoje, pokles mezd
- Devalvace měn
- Likvidace nadbytečného zboží – pálení pšenice, ničení vyrobených aut
- Krize demokracie a nástup diktatur
- Centralizace a koncentrace kapitálu – velké banky skoupily ty malé, krachující – nutný zásah státu, který začal banky zestátňovat a tím je zachraňovat
- Hospodářská krize 2008 – 2011
- Trh se začal hroutit v září 2008, kdy začaly krachovat banky, které musely být najednou zachraňovány státem
- Příčiny:
- Americká hypoteční krize – poskytování půjček na cokoli lidem, kteří by si je normálně nemohli dovolit
- Skokové zdražení ropy v roce 2008 a zároveň oslavení dolaru díky spekulativním obchodům Číny před olympiádou
- Banky se ocitly bez prostředků a nemohly už dále půjčovat
- Hlavním rozdílem byla rychlost šíření krize – díky internetu se poklesy na burzách projevily hned další ráno
- Důsledky:
- Pokles růstu ekonomik jednotlivých států až o 15%
- Zestátňování bank, poskytování státních záruk
- Nárůst nezaměstnanosti
- Částečný protekcionismus – omezeny některé spekulativní mezinárodní obchody
- Značný pokles víry ve schopnosti zásahu Světové Banky, Evropské Centrální Banky, Americké Centrální Banky a dalších institucí
- Šok společnosti, přesvědčené, že „tohle se nám stát nemůže“
- Opět radikální tendence proti kapitalismu jako takovému
- Důsledky pociťujeme dodnes
19. STOLETÍ
dva systémy: fyziokratismus a merkantilismus → směrují ekonomické počínání států od novověku
Svět se začíná příliš propojovat a už i ekonomika je díky propojení neoddělitelná
Další teorie – liberální teorie = liberalismus = volnost trhu a obchodu, bez zásahů státu do ekonomiky
Německý spolek po zániku Rýnského spolku se pokusil o vytvoření celní unie – ve 30. letech 19.st → sjednocení Německa ekonomicky
JOHN KEYNES
dva systémy: fyziokratismus a merkantilismus → směrují ekonomické počínání států od novověku
Svět se začíná příliš propojovat a už i ekonomika je díky propojení neoddělitelná
Další teorie – liberální teorie = liberalismus = volnost trhu a obchodu, bez zásahů státu do ekonomiky
Německý spolek po zániku Rýnského spolku se pokusil o vytvoření celní unie – ve 30. letech 19.st → sjednocení Německa ekonomicky
JOHN KEYNES
- Nový směr – ekonom John Keynes → Versaillský systém → Německo ekonomicky podhodnoceno, proto vítězí politická teorie, kterou pak přináší Hitler → Keynes upozorňoval na to, že když jedna země vypadne z ekonomicky fungujících zemí, tak nebude tento řetězec dále fungovat a celý systém se zhroutí
- KYESENIÁNSTVÍ – volná ruka trhu – tvrdil, že stát má sehrat regulující roli → je protipólem liberalismu
- Po liberalismu nastupuje nutnost zásahu (USA – New Deal, Německo – Jangův plán Davesův plán) → to je to, co Keynes předvídal → trh v Německu přesycen zbožím → hyperinflace → hospodářská krize od r. 29 – celosvětová
- Stát zasahuje tak že: určuje maximální ceny → omezuje nejvíce výrobky co jsou nejnutnější;
- Země chtějí postupně ustoupit od zlatého standardu → mělo být nahrazeno dolarem (hlavně po DSV), ale nakonec nahrazeno univerzální jendotkou – návrh Eky → dnes je snaha toho dosáhnout plovoucími kurzy
- I poradce Havla a nejvýznamnější bank guvernéři → Keynes, Hájek a Monet jsou zlaté klece pro ekonomiky → řízení makroekonomiky, se bez znalostí těchto teorií neobejdeme
- Teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
JEAN MONNET – přežil Keynse
- = franc politik
- Nacionální pojetí (Francie)
- Šlo mu o odstavení Anglie a odloučení USA → aby Ev byla schopna konkurovat USA
FRIEDRICH HAYEK
- = rakušan
- Obhajoval klasickou ekon školu 19.st
- Působil ve VB → uváděny často jeho střety s Keynsem
- Jeho kniha kritizuje socialismus a nacismus → časem to vede ke zotročení říká a k totoalitě
- Obhajoval ekonomický liberalismsus (proto se sztřetával s Keynsem)
- Většina ekonomů hovoří že se má vycházet z Keynse a Hayka
BRETTONWOODSKÝ SYSTÉM
- Brettonwoodský Systém vyvtvořen v červencí 44, kdy se země dohodli (44 zemí) na společném ekonomickém postupu
- Měl být založen mezin měnový systém, který měla zastřešovat mezin měnová banka
- Vznik světové banky
- Členské země se zavázali, že budou dodržovat pevně stanovené směnné kurzy a nebudou omezovat pohyb mezin kapitálu
- Při první snaze toto zavést → neúspěch, kvůli VB
- Byla zavedena směnitelnost dolar vůči libře (Británie se během DSV bránila dolarovému systému) → lidé hodně měnili libry za dolary → devalvace evropských měn i dolaru → směnitelnost pozastavena → země pochopili, že tento systém bude fungovat, až když země budou přbližně stejně ekonom stabilní
- Londýn vytvořil zlatý fond
- 1968 (doba větnamské války – prezident USA = Nickson) ministři financí zemí brettonwoodského systému se sešli a projednali stálou cenu zlata → nastavení cen zlata na světových trzích → Nickson tuto změnu nastavoval
- Americká vláda se tím snažila dosáhla obnovy funkce dolaru i zlata → tak zaniká nastavení brettonwoodského systému → PLOVOUCÍ KURZY
Mezinárodní měnový fond = posílá dotace, snaží se zabezpečit třetí svět, hlavně – snaží se na světovém trhu sledovat kurz měn a udržovat jeho stálost a rovnováhu → SSSR (tzn. Vých blok) k tomuto sytému nepřistoupil → tyto země vstupuji do mezin fondu až po roce 89 (ČR v 91)
Světová banka = banka pro obnovu a rozvoj; vzniká jako specializovaná organizace OSN, má napomáhat fungování OSN, má podporovat rozvojové projekty v zaostalých zemích (ČSR bylo členem od 44-48)
SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZI
POKUSY O EKONOMICKOU INTEGRACI – RVHP, EHS, BENELUX
Světová banka = banka pro obnovu a rozvoj; vzniká jako specializovaná organizace OSN, má napomáhat fungování OSN, má podporovat rozvojové projekty v zaostalých zemích (ČSR bylo členem od 44-48)
SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZI
POKUSY O EKONOMICKOU INTEGRACI – RVHP, EHS, BENELUX
- Do doby středověku bylo zakázáno podnikat s penězi
- Zákony vycházeli z obyčejového práva – něco s Mojžíšem (starý zákon) – zakázáno půjčovat peníze na úrok: mohli jsme se dostat do otroctví
- Židé pujčovaly na urok → neměli jinou možnost, byli zavrženi na okraj společnosti, enmohli vykonávat řemesla
- Papežové a císařové si půjčovali od židů nebo velkých rodin (Fugérové , fin dům Mediči) = rodiny, tyto rodiny měli bankovní domy po celé evropě
Pokusy o ekonomickou integraci
- RVHP (1949 – 1991)
- Obchodní organizace států sovětského bloku
- Zakl. státy: SSSR, ČSSR, PLR, MLR, BLR, RLR
- Posláním bylo spojit ekonomickou sílu sovětských států proti Západu
- Koordinuje vzájemný obchod členů – pro ČSSR značně nevýhodné – dotuje méně vyspělé země, vyváží se velmi hodnotný československý uran a polské uhlí za směšně nízké ceny do SSSR
- Jedním z cílů bylo také vyrovnávání životní úrovně v zemích socialistického bloku dodávkami techniky, surovin a zahraniční měny výměnou za nic nebo shnilou zeleninu
- V prvních letech prosazuje hlavně těžký průmysl a výrobu vojenské techniky
- Problémem bylo, že samy státy zpočátku stály na hranici krachu (měnová reforma v ČSR v roce 1953, ekonomická situace SSSR) a tak neměly dostatek prostředků ani pro sebe, natož pro ostatní
- Výsledek: technologická zaostalost, likvidace soukromého sektoru
- Zanikla v červnu 1991 s rozpadem SSSR
- Hospodářská unie Beneluxu
- Vznikla v roce 1948 jako celní unie Belgie, Nizozemska a Lucemburska
- Později přeměněna na hospodářskou unii
- Dnes například v rámci EU koordinuje své kroky pro vyjednávání o hospodářských podmínkách v Unii – výhodné
- EHS (Evropské hospodářské společenství)
- 1958 mezi Beneluxem, Itálii, Německem a Francií
- Záměrem vybudování hospodářské a měnové unie
- 1993 Maastrichtskou smlouvou přeměněno na ES (Evropské Společenství), od roku 2009 (Lisabonská smlouva) součást EU
- Členy jsou nyní tedy všechny země EU
- Dnes se mluví o Evropském hospodářském prostoru, ve kterém jsou ale kromě 27 zemí EU také přidružené země (Norsko)
- EFTA (European Free Trade Association, Evropské sdružení volného obchodu)
- 1960 jako alternativa pro státy, které chtěly mít společný trh a volný obchod, ale nechtějí vstoupit do EU kvůli nutnosti přijetí evropské legislativy a socialistických představ EU o obchodu
- V současnosti jsou členy EFTA Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Island, přičemž kromě Švýcarska jsou ostatní státy zároveň členy Evropského hospodářského prostoru
- NAFTA (North America Free Trade Agreement, Severoamerická dohoda o volném obchodu)
- Účinná od 1994
- Obchodní dohoda mezi USA, Kanadou a Mexikem s cílem odstranění celních zábran a usnadnění vzájemného obchodu
- OECD (Organisation For Economic Cooperation and Development)
- Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
- Sdružuje 34 nejvyspělejších států světa, mezi nimi ČR jako první v bývalém východním bloku
- Cílem je řešení ekonomických, sociálních ale i environmentálních záležitostí a výpomoc mezi členskými státy
- WTO (World Trade Organisation, Světová obchodní organizace)
- 193 států světa
- Stanovuje podmínky mezinárodního obchodu
- IMF (International Monetary Fund, Mezinárodní měnový fond)
- Organizace přidružená k OSN, která si klade za cíl prostřednictvím půjček podporovat méně vyspělé státy a státy v krizi
