Sjednocení států

SJEDNOCENÍ ITÁLIE
neúspěch r. 1848 vedl k odstoupení protagonistů Karla Alberta a hl. aktéra risorgimenta Giuseppe Mazziniho
místo nich přišel Viktor Emanuel a Giuseppe Garibaldi přidal se k nim Cavour, r. 1852 ho jmenoval Viktor Emanuel podařilo se mu najít spojence: Napoleona III., Italové mu nabídli 2 malá knížectví
1859 Sardinie vyhlásila válku Rakousku, Italové vyhráli
Henri Dunant – švýcarský lékař byl svědkem umírání vojáků na poli a z jeho iniciativy vznikl Červený kříž
bitva u Magenty – porážka Rakouska dovršena, Itálie zvítězila
1860 – povstání na Sicílii v čele s Garibaldim
2 koncepce budoucnosti Itálie: 1. monarchie – Cavour a Emanuel, 2. republika – Garibaldi
1861 vyhlášeno italské království a 1. italským králem se stal Viktor Emanuel I.
součástí Itálie nebyl papežský stát, Francouzi ovládali Řím
hl. městem Itálie byl Turín
Napoleon prohrál válku s Ruskem, Italská armáda obsadila Řím a papežský stát
hl. město se přesunulo do Říma
po sjednocení se Itálie stala velmocí 2. řádu
velký rozdíl v ekonomické vyspělosti mezi východní a jižní Itálií

SJEDNOCENÍ NĚMECKA
rostoucí německý nacionalismus, populační exploze
sjednocení bylo ekonomickou nutností
1848 – porážka revoluce sjednocení
realizace sjednocení shora: úsilí něm. elit, cíl sjednocení na bázi monarchie
otázkou bylo, kdo Německo sjednotí
velkoněm. řešení pokud by N sjednotili Habsburkové
maloněm. řešení – N by sjednotilo Prusko
pruský král Vilém II., ale především něm. kancléř Oto von Bismarck
N bude sjednoceno krví a železem
Prusové vytlačili N z vnitroněm. politiky, poté i z vnitřní ekonomické politiky
Bismarck nabídl Rakousku společnou válku proti Dánsku
1864 začala válka, Dánsko prohrálo, pruská armáda obsadila obě země
Rakousko se marně domáhalo Holštýnska diplomaticky
1866 – Rakousko vyhlásilo Prusku válku, války se odehrávaly na jihu Itálie
rakouská jižní armáda Italy porazila
v Čechách válčila severní pruská a rak. armáda, v čele byl Benedek, který dlouhá léta velel armádě na jihu, takže znal Čechy málo
rozdíly ve výzbroji armád
3. červenec 1866 bitva u Hradce Králové – porážka Rakušanů
uzavření Pražského míru
Rakousko se muselo vzdát vlivu na Německo a přišlo o Benátsko
Francie bránila N v sjednocení
1870 vyvolal prusko-francouzskou válku
spor o španělský trůn, Bismarck použil lsti: nechal zveřejnit Emžskou depeši, kt. posílal Vilém II. Bismarckovi, obsahovala několik vět, které vyznívaly urážlivě pro Francii
Francie se cítila uražená a Napoleon III. sám vyhlásil Prusku válku
2. září 1870 bitva u Sedanu – Napoleon byl na hlavu poražen
pruská armáda postupovala k Paříži, na podzim ji obklíčila
ve Francii sociální otřesy a nepokoje
18.1. ve Versaille vyhlásili Bismarck s Vilémem vznik nového něm. císařství
10.5.1871 podepsala Francie s Německem Frankfurtský mír – Francie musela přenechat Německu Lotrinsko a Alsasko a museli zaplatit 5 mil franků za válečné škody
výsledek sjednocení: Německo se stalo novou velmocí, císařem se stal Vilém II. jako Vilém I. a říšským kancléřem Otto von Bismarck
tato politika byla velmi úspěšná a stala se vzorem pro další něm. zahraniční politiku
obrovský hospodářský vzestup
1872 – N na 2.místě ve světové produkci v průmyslu

FRANCIE V 2. POL. 19.STOLETÍ
dokončila průmyslovou revoluci, ale nestala se industriálním státem jako Anglie, ale agrárním státem
velký význam zaujímal finanční kapitál – rozvinuté bankovnictví
finanční bubliny – umělé nafukování akcií, řada finančních skandálů a podvodů
franc. ekonomika byla nestabilní
nový prezident Ludvík Napoleon – demagogický politik s ambicemi
1851 omezil Ludvík pravomoci republiky a vládl jako diktátor
1852 – státní převrat – Ludvík se prohlásil za císaře
nové císařství s Ludvíkem Bonapartem jako Napoleon III.
styl vlády – bonapartismus: autokratická vláda, která se neobejde bez společenské podpory, snažil se ji získávat populismem:dělníky, rolníky, dogmatismus – politika se opírá o urč. tvrzení, která nebyla pravdivá
vedl agresivní zahraniční politiku, 50. léta pro něho byla úspěšná
široké a rovné bulváry znesnadňovaly stavbu
jeho cíl: udělat z Francie prvořadou světovou velmoc, pustil se do řady válek
1854-1856 se Francie zúčastnila krymské války
2 opiové války v Číně v letech 1856-1860
mexické války 1862-1867, kdy se Napoleon pokusil ovládnout Mexiko
1870 válka s Pruskem – porážka u Sedanu znamenal konec 3. císařství
4.9.1870 vyhlášena 3.republika, nová vláda ve složité situaci, v zemi vládla nespokojenost
1871 vedlo to k revoltě, povstání
vznikala pařížská komuna a vlády se ujali socialisté
dosavadní vláda se uchýlila do Versaille
země se ocitla v okupaci i v občanské válce
versaillská vláda se dokázala dohodnout s Prusy
na konci května 1871 – armáda McMahona komunu potlačila
porážkou komuny obnovena vláda pravice
byli to republikáni a chtěli upevnit republikánské zřízení
1875 přijaty nové ústavní zákony
rozhodující polit. moc přešla do rukou parlamentu, kt. byl dvoukomorový
vytvořeny nové symboly 3. republiky
1880 přijato zákonem, že státním svátkem se stane 14. červenec, což byl den útoku na Bastilu, ofic. vlajkou Francie se stala trikolora fr. revolucionářů, hymnou se stala Marseillaisa

Zahraniční politika
podřízena snahám oplatit něm. porážku z roku 1870
1892 – spojenecká smlouva s Ruskem
1904 – Francie se spojuje s Anglií – srdečná dohoda, podmínkou bylo rozdělení zájmových sfér v severní Africe
nové politické uskupení: Trojdohoda
budování armády pro příští potencionální válku s Německem
povinná 3letá vojenská služba
franc. armáda postavená na tvrdé kázni

Francouzská společnost
část Francie byla liberálního smýšlení (velká města), ale na venkově a v maloměstech byli hlavně konzervativní
liberálové prosadili řadu opatření: zavedení povinné školní docházky, školství zestátněno, studium umožněno ženám
1901 odluka církve od státu, majetek církve zůstal státu
řada afér v politice:
1. Panamská aféra r. 1851: po úspěšném projektu Suezského kanálu byli Francouzi nalákáni na projekt stavba Panamského průplavu, ale podvodníci hodně peněz zpronevěřili, takže celý projekt zkrachoval a mnoho Francouzů přišlo o peníze, rozšíření anarchie, vlna anarchistického hnutí a řada atentátů, 1894 prezident zabit anarchisty
2. Dreyfusova aféra r. 1898: neprávem obvinili Dreyfuse, protože fr. vojáci byli dost antisemitští, dosáhl obnovení procesu a byl zproštěn viny
období velkého kultovního rozmachu –sladká epocha
ve Francii dominuje secese
období, kdy se bavila smetánka, chodilos e na dostihy, do kasin, střední vrstva – kabarety
v tomto prostředí se pohybovali umělci – bohéma
haute couture – vysoká móda – bohaté zdobené šaty, klobouky, peří…
kovárna U Maxima – nejznámější kavárna, Pařížská opera – nejprestižnější místo
1889 – výročí 100 let od franc. revoluce – výstava
inženýr Eiffel navrhl věž – Eiffelova věž
na přelomu 19. a 20. stol. se Francie stává prvořadou evropskou velmocí, je však zmítána řadou vnitřních rozporů

ANGLIE V 2.POL. 19. STOL
vývoj odlišný od Francie, Anglie je politicky stabilní a zaznamenává polit. vzestup
vrcholí období klasického kapitalismu a Anglie se stává dílnou světa
koloniální říše, získávala levně suroviny, levná prac. síla, Anglie se cítila jistě
v angl. ekonomice převládal liberalismus
prosazuje politiku volného obchodu, zrušila všechna ochranná hesla
vývoz strojů a navigační fakta
od 80. let začíná hospod. pokles, postupně předstižena USA i Německem
pokles mezinárodní prestiže, donutilo to Anglii hledat spojence
královna Viktorie – viktoriánská Anglie
A prožívá období míru, určuje podmínky ve světě
obdob populační exploze: ze 14 mil –> 32,5 mil
rozvinutý průmysl a doprava – železniční síť, vyspělé zemědělství, obchodní a válečné loďstvo
A se rozdělila na 2 části co se týče obyvatelstva:
1. aristokratická Anglie
konzervativní názory, společnost, kt. se scházela v klubech, dostizích, golfu…
průmyslníci, bankéři, politici, důstojníci
styl přenášeli do míst svého působení
lidé, kteří studovali na prestižních školách a univerzitách (Oxford, Cambridge)
viktoriánská morálka, touha po zisku, chamtivost, morálka byla rozdvojená
2. dělnická Anglie
početnější vrstva dělníků prac. v továrním průmyslu, měli svoje dělnické čtvrti
mluvili svým vlastním lidovým jazykem – cockney
myslela socialisticky, vzniká odborové hnutí
Anglie byla konstituční monarchie a rozhodování v rukou parlamentu
systém 2 hl. polit. stran: Thoriové – angl. konzervativci a Whigové – liberálové
strany se střídali u moci
A zaujímala liberální postoje v ekonomice, ale v politice byla spíše konzervativní
dělnické hnutí
chartismus – polit. organizace dělníků, chtěli dostat dělníky do parlamentu
sepsali chartu, nepodařilo se to
nutnost sjednocení dělníků vedla ke vzniku odborové organizace
1900 vznik dělnické strany – liber party

Vnitropolitické problémy:
irská otázka: Irsko bylo 1801 připojeno k Anglii, proto vzniklo Spojené království Velké Británie a Irsko se ocitlo v pozici kolonie, působily tam náb. rozdílnosti
začala masová emigrace Irů do USA
Irové v Irsku začali zakládat tajné revoluční organizace, které měly bojovat proti anglické vládě (atentáty, násilí), pozůstatkem je IRA
zahraniční politika: A nehledala spojence, postupně se stala nejv. koloniální velmocí
rozdělovali kolonie na bílé kolonie – osadníci z Anglie, převážně bělošské obyv., vznik místních vlád (Canada, Austrálie), těmto oblastem se říkalo dominia
barevné kolonie – domorodé obyv. (Indie, africké a asijské země), v těchto zemích zavedly vlastní ekonomickou správu, vyvolalo to odpor a četná povstání
1857 Velké povstání v Indii – proti A se postavili indičtí vojáci, ale byli potlačeni
1876 – královna Viktorie se nechala korunovat jako indická císařovna
1840-1860 opiové války
v Súdánu povstání Mahdistů – muslimové bojovali za nezávislost
1899-1902 – Búrské války proti britské koloniální správě

USA V 19. ST.
základ vytvořilo původních 13 amer. osad na východním pobřeží Spoj. států
celé 19.st. je ve znamení expanze Američanů směrem na západ a postupné dobývání amer. kontinentů až k východu
první osadníci i s vory, hledali místa, kde se usadí a vybudují farmy
střetávání osadníků s indiánskými kmeny, kt. byli vyháněni
nejprve se vytvářela teritoria – pokud bylo obyv. víc jak 60 tisíc, mohlo se stát státem
1803 – získaly Louisianu – velké území na jihu – a území USA se rozšířilo
1807 Američané koupili od ruského cara Aljašku
1819 získávají Floridu, kt. sebrali Španělům
ve 40. letech vedli války s Mexikem a získaly nová území a státy
ziskem těchto území se USA stávají velmocí
1823 vydáni Monroeovy doktríny – vyhradili si právo být dominantní velmocí na amer. kontinentu
způsobilo to, že USA se vyvíjeli ekonomicky odlišně
kolem přístavu vznikla místa s obchodním průmyslem
farmáři zakládali farmy, honáci krav – cowboyové
oblast jihu: příznivější klimatické podmínky, půda – bavlníkové plantáže, bavlnu vyváželi do Evropy, plantážníci stavěli své vily na plantážích a vytvořili svou komunitu
pro ekonomiku USA neměli plantážníci příliš velký přínos
země rozdělena na 3 ekonomické oblasti, kt. mezi sebou nespolupracovaly
otrokářství začínalo vadit liber. Američanům ze severu
severní abolicionistické hnutí – snažilo se pomáhat černochům, vybudovali ilegální síť – podzemní železnice – po ní přepravovaly uprchlé otroky do Kanady, kde získávaly svobodu
kniha, která vyšla, otřásla světem – Chaloupka strýčka Toma – osudy jedné černošské rodiny, tragické osudy
tato kniha významně obrátila veřejné mínění proti otroctví a začalo se stávat prvořadým politickým tématem
1859 – 1.povstání za účelem osvobození otroků – vůdcem je John Brown, bylo potlačeno a John Brown byl popraven
poprava vzbudila negativní reakce americké spol.
v 50.letech se zformovaly 2 základní politické strany: republikánská – měla zájem hájit zájmy federace, a demokratická spíš hájila zájmy jednotlivých republik a silné pozice měla právě na jihu – plantážníci
republikáni měli oporu na severu – dělníci
1860 – prezidentské volby: za republikány kandidoval liberálně smýšlející člověk Abraham Lincoln – jeho zájem byl spíš udržet jednotu unie a zrušení otroctví bylo 1 z hlavních podmínek
tento volební program Američany oslovil a Lincoln se stal prezidentem
v jižanských státech to vyvolalo znepokojení – chtěli se oddělit
v prosinci 1860 proces oddělování
jižní státy vyhlásily nový státní útvar – konfederaci jižních států a zvolili si prezidenta – Jefferson Davis, hl. městem se stal Richmond ve Virginii
takto se USA rozdělily na 2 státy: Severní unii a Jižní konfederaci
bylo jasné, že dojde ke vzájemnému konfliktu
v dubnu 1861 podnikly jednotky jižanské armády útok na pevnost a tento akt je považován za začátek občanské války
zpočátku měly převahu jednotky armády jihu
koncem r. 1861 armáda severu prohrála bitvu – občanská válka
Lincoln pochopil, že musí provést nové změny, dal do kongresu nové zákony: o homesteadech – farmáři získají půdu, o zrušení otroctví – přijat r. 1862, v platnost 1863, do ústavy se dostal až 1865
do armády severu vstupovalo hodně černochů
ekonomické rozdíly: sever – ekonomický potenciál rostl, jih – odkázán na koupi zbraní
hl. přístavy byly na severu
jih začal mít problém, vývoj války se začínal otáčet
1863 – na jihu v čele generál Lee, na severu generál Grant
převaha severu nad konfederací, r.1865 – jih požádal o příměří
válka skončila vítězstvím Severní unie
po skončení války byl Lincoln zavražděn v divadle
následuje období rekonstrukce – 1865-1877:
změny v ústavách, kt. musely udělat jižní státy – zrušení otroctví
černoši dostali svobodu na jihu, ale stále se na ně pohlíželo svrchu, stali se oběťmi ku klux klanu – hnutí demonstrovalo rasové neshody
USA byly opět sjednoceny politicky i ekonomicky
1869 dostavěna železniční dráha, kt. spojila vých. a záp. pobřeží
tato dráha přetrhla tradiční migrační trasu bizonů
výstavba železničních tratí přinesla rozvoj těžkého průmyslu
farmáři – mechanizace zemědělství, USA se velmi rozvíjelo
vlna přistěhovalectví – lidé z Evropy
prům. výroba: velké firmy na americkém trhu, vývoj ropného průmyslu
1870 založena společnost Standard Oil Company – vlastníkem rodina Rockefellerů – r. 1890 vlastnila 90% prům. v USA
automobilový průmysl – Fordovi
rychlý růst průmyslové výroby měl i stinné stránky
1881 vznik odborových organizací, odpor dělníků – stávky
1886 – stávka v Chicagu – dělníci vstoupili do stávky, zaměstnanci  na ně poslali policii, 1 policista byl zraněn a ostatní policisté začali do stávkujících střílet
ženská otázka: emancipace žen – ženy se hlásily o svoje práva
1886 skončily indiánské války
zahraniční politika: zákl. byl izolacionismus vůči Evropě – amer. zahr. politika zaměřena na obhajobu zájmu na amer. kontinentě
oblast Karibiku patřila Španělsku, ale Američanům se jih podařilo vyhnat a ovládli také Kubu a oblast Latinské Ameriky
Američané začali pronikat do Tichomoří – získali Havajské ostrovy
USA se staly prvořadou světovou velmocí