Indie
Indie
- dnešní Indie, Pákistán, Bangladéš
- izolovaný vývoj
- nově příchozí se usazují v S části
- nejstarší zemědělci 4.tis. př.n.l. (dobytek, plodiny, keramika, měděné/bronzové nástroje)
Harappská civilizace:
- 3 tis. v povodí Indu nejstarší vyspělá civilizace doby bronzové v Indii
- střediska – Hrappa a Mohendžo-daro
- jednota kulturních projevů – pravoúhlé silnice, vyvýšená citadela, stavby z identických pálených cihel, kanalizace…
- písmo (nerozluštěno)
- neznáme politické dějiny, vládce, ne/samostatnost měst
- vyspělá řemesla
- prakticky žádní nepřátelé, ale 18 stol. vnitřní úpadek (asi přír. kat.) + před 15.stol. vnik neznámých dobyvatelů
Indoevropské kmeny Árjů:
- na poč. 2.tis. vnikají do severoindických nížin a vytlačili na J indického poloostrova drávidské obyvatele
- Árjové především chov dobytka + koní, ale posléze pěstování pšenice, ječmen, rýže, luštěniny
- v čele kmenů rádžové → královská vláda
Rozdělení společnosti do Varn:
- mezi Árji existence společenských rozdílů → kasty
- příslušnost ke stavu/varnám je dědičná
- Šúdrové – sluhové, nádeníci, žádná práva
- Vašijové – řemeslníci, zemědělci, obchodníci
- Kšatrijové – bojovníci, z jejich řad králové
- Brahmáni – kněží, rádci králů, mluvčí s bohy
Magadhská říše:
- v povodí Gangy
- její vládci si podmanili okolní státy
- časové působení Siddhárthy Gautamy (Buddha)
- oblasti na Z od Indu patří Persii (do tažení A. velikého) → propojení Indie a Středomoří
- řecké spisy o Indii jsou podstatné, protože nic jiného o In. kultuře nemáme
Maurijská říše – Ašóka:
- po odchodu AV využil nespokojenosti Čandragupta Maurja, zmocnil se vlády → dynastie Maurjů
- ČM + Ašóka vytvořili největší státní celek
- největší rozkvět za Ašóky – zřekl se násilí, laskavý a spravedlivý vládce, staví útulky, nemocnice, studny, sady, výborná samospráva
- nápisy po celé říši – mravní zásady
- mezi 2. a 3. stol. př. Kr. období politické a vojenské nestability → časté války, vpády kočovníků Skythů a Kušánů (mají říši v Afghánistánu a S Ind., obchod s římem
Guptovská říše:
- 4 stol. po Kr. Guptovci (panovníci v Maghadsku) sjednotili Indii
- největší rozkvět za Čandragupty II.
- rozkvět literatury a umění
- konec prosperity za vpádu bílých Hunů, ovládli většinu Indie
- Guptovci je s dalšími panovníky vyhnali, už ale nedošlo k obnově jednotného státu
Brahmánské náboženství a literatura:
- uctívání bohů (bouře, nebe, ohně, země…) → rituály, které vykonávají brahmáni
- védy – sbírky hymnů, formulí, náboženské výklady
- védské období – jejich vznik – důležité pro poznání života indické společnosti
- upanišady – indické filozofické myšleni → brahma (všeobsahující kosmický duchovní princip), každý na něm má podíl → átman (duchovní složka)
- aby se átman navrátil do brahmanu je potřeba dobrý život, jinak převtělování
Buddhismus:
- Buddha (563-483), z vladařské rodiny
- každému člověku bez rozdílu kasty je souzeno osobní spásy → ukončení reinkarnace, dosažení nirvány
- nepomohou bohové, jen člověk sám
- čtyři vznešené pravdy → jediná cesta, spočívající v pochopení podstaty bytí, správném životě a neubližování živým tvorům
- náboženství se šířilo ústně a mělo brzy plno stoupenců
Hinduismus:
- hinduismus = staré brahmánské náboženství
- řada směrů a sekt
- lidské skutky určují, jestli se duše vyváže z koloběhu
- ustoupili hlavní bohové, nastoupil Višnu, Šiva
- 6 cest k vysvobození (jóga, tantra)
Literatura a věda:
- Mahábhárata a Rámájana = hrdinské eposy se silným morálním a náboženským podtextem
- básník Kálidása, dramata a lyr. básně (Oblaka poslem lásky)
- sanskrt = literární jazyk, na základě védských textů vytvořil Pánini
- lékařství, matematika (Ludolfovo číslo, Pythagorova věta), astronomie
Výtvarné umění:
- harppské civilizace + Ašóka
- sloupy s hlavicemi, stúpy, svatyně, kláštery(buddhistické stavby)
- později ovlivněno helenismem
- nástěnné malby v buddhistických svatyních (Adžanta)
Čína:
- kořeny vyspělé čínské civilizace mezi Žlutou a Dlouhou řekou
- nížiny i vysoké pohoří → kulturní rozdíly
- mírné klima s dostatkem srážek
- nejstarší zemědělství 9.tis. př.Kr.
- u Dlouhé ř. rýže, u Žluté ř. proso, sója, zelenina
- kvalitní a vyspělá keramika
Nejstarší čínské státy:
- u Žluté ř. růst sídlišť, sociální rozdíly, bronz
- vláda císařů (vynálezy – pluh, stavby lodí, obydlí)
- pot císařích polohistorická dynastie Sia
- dynastie Šang, pozdější doba Jin – naleziště svědčí o bohatství vládců, získané z dávek → vzpoura kmene Čouů a svržení Jin
Dynastie Čou:
- vláda do r. 221 př.Kr.
- centrální moc oslabují útoky kočovníků ze Z (Žungové)
- v období Jar a Válčících států jsou Čouové uznáváni za vládce a prostředníky s nebesy, ale země se prakticky rozpadá
Sjednocení Číny – dynastie Čchin:
- do bojů zasahují osamostatněné státy u Dlouhé ř. i stát Čchin
- → 7 mocných říší, které si podmanil Jing Čeng z Čchan
- od r. 221 př.Kr. vládne jako Čchin Š´-chuang-ti (vládne S i J)
- ČŠ pokračuje v expanzi, poráží kočovníky, staví Velkou čínskou zeď
- císař se snaží upevnit říši – pevná centrální organizovaná správa (zákonodárství, měna, písmo, váhy, míry…)
- války a náročné stavby zatěžují lid → po jeho smrti povstání, 207 konec dynstie
Dynastie Chan:
- vládcům se podařilo po ústupcích sjednotit státní správu
- rozkvět za Chan-wu-tiho
- vnitřní stabilita umožnila expanzi (J Číny, říše Hunů, Stř. Asie)
- expanze a půda v rukou aristokratů ničila rolníky → povstání
- potlačeno, ale roste moc aristokratů – oslabení a zánik centrální císařské moci
- Čína rozdělena na více států, krom období dynastie Ťin
Správa čínských států:
- v čele státu panovník s politickou a vojenskou mocí
- nejdříve pomáhají příbuzní a aristokracie, pak úředníci (i nižší vrstvy, ale lepší schopnosti)
- systém státních zkoušek pro výběr úředníků
- země rozdělena na území se správou úředníků (vymezené pravomoci) → kontrolováni císařskými inspektory
Obyvatelstvo venkova:
- rolníci – nejpočetnější skupina
- osm devítin půdy – rodinné hospodářství, jedna devítina – společná praáce + odevzdání daní
- při používání železných nástrojů → půda do soukromého vlastnictví (bohatí vlastníci)
- někteří rolníci o půdu přišlo = nádeníci, popř. otroci (za dluhy, zločinci …)
- přestože otroci byly nezanedbatelní především při stavbách, v zemědělství, největší podíl mají stejně svobodní rolníci
Města – centra řemesel a obchodu:
- města plánovitě zakládána, s hradbami
- centrum správy + řemesla + obchodu
- hutnictví, hedvábí (chov bource morušového), keramika, papír
- lodní doprava po řekách → usnadnění obchodu
- zahraniční obchod – v rukou státu, vnitřní obchod → v rukou soukromníků
- velká hedvábná cesta – až do Říma
- období jar a podzimů → vznik mincí (různí tvary, později kolečko s čtvercovou dírou – měď, zlato, stříbro)
- vyspělé zemědělství → umělé zavlažování, železní nástroje (S – ječmen, proso, luštěniny, zelenina, ovoce; J – rýže, čajovník, cukrová třtina)
Náboženství:
- Nebesa – Šang-ti (svrchovaný vládce, nejvyšší princip osudů světa a vesmíru)
- císař je pokládán za syna Nebes, ztělesňuje božský řád na zemi
- kult předků – úcta k duším zemřelých
- do hrobů – obětiny, oděvy, jídlo, nádoby + vládci zbraně, sošky, šperky
- lidské oběti, koně a povozy…
- věštění vůle Nebes z kostí, z želvích krunýřů
- na věšteckých destičkách je dochováno písmo (sjednocení písma v době Čchinů)
Filozofické školy:
- období Sta škol = období jar a podzimů + Válčících států
- řada směrů, snažících se chápat a vysvětlit řád světa a lidský život
- zájem o politiku → učenci přednášeli na dvorech a snažili se zajistit stabilitu
- Kniha proměn – přechod od mystiky k filozofii (z toho vychází většina směrů)
- Škola jin a jang (jin ženský prvek – tma, smrt, sever + jang mužský prvek – světlo, život, jih) → protiklad tvoří základ řádu světa
- prolínání J&J → dění (tao)
Taoismus:
- zakladatel Lao-c´ (6. stol. př.Kr.) – Kniha o tao a ctnosti
- tao je cesta, zákl. princip žití a vesmírného dění
- lidský život – te → síla, ctnost
- příčina běd a strádání je řízení se pouze touhami a ctižádostí, ztáta kontaktu s prazákladem
- taoismus hlásá návrat k životu v souladu s přírodou
- tao – důležitý pojem pro konfucionisms
Konfucius:
- zakladatel Kchung-fu-c´ – Hovory
- tao je pro K cestou člověka – důraz na konání lidí, které musí být v souladu s řádem a vůlí Nebes
- z řádu vyplývají etické a morální normy (úředníci, panovníci)
- lidskost, spravedlnost, vědění, ušlechtilost
- panovník + státní úředníci – má usilovat o sebezdokonalování, má být vzorem
- dobrý úředník může kritizovat panovníka
- rozpor za vládce Čchin Š-chuang-tiho → pálí konfuciánské spisy a zabíjí konfuciány
- dynastie Chan – oficiální náboženství
Legisté:
- legisté se zamýšlejí nad principy, jimiž se musí řídit vztahy ve státě
- bezpodmínečné dodržování zákonů
- legismus klade nejvýše zájmy státu a podporuje neomezenou panovnickou moc
- od 4.stol. se šíří buddhismus
-
Poezie a hudba, historiografie:poezie – Kniha písní, patří mezi Pět klasických knih (nutnost důkladné znalosti)další Knihy proměn, obřadů, dokumentů a Letopisů jar a podzimůdějepisectví – Zápisky historika (S´-ma-Čchien + jeho otec) – čínské dějiny od počátku 3. tisíciletí do jejich dobyhudba – úřad pro hudbu = sběr lidových písní
Výtvarné umění:
doba Jin a Čou – bronzové obřadní nádoby s reliéfy (nádoby váží až 875 kg)
zbraně, zrcadla, ozdoby (bronz + nefrit)
hliněné sochy v nadživotní velikosti, bronzové sochy lidí a zvířat
keramika zdobená glazurou, malbami
