Revoluce období raného novověku, vznik USA, absolutismus
- průběh a příčiny revoluce v Nizozemí a v Anglii (konstituční monarchie, Stuartovci, parlament)
- vznik USA, příčiny války kolonií za nezávislost a její uznání mocnostmi („Prohlášení nezávislosti“)
- myšlení a kultura raného novověku, osvícenství
- Francie za Ludvíka XIV., merkantilismus – colbertismus
- Rusko za absolutistické vlády Petra I. a Kateřiny II.
- vznik a vývoj Pruska, militarismus
- Polsko, stavovský stát a jeho zánik
- Prohlášení nezávislosti USA (anglický text-zařaď časově, urči původ, objasni obsahově)
USA
Britové si mezi lety 1624 – 1733 vytvořili na území 13 kolonií
Vyvážené vztahy se změnily po sedmileté válce.
Vyvážené vztahy se změnily po sedmileté válce.
- přijetí daňových a celních zákonů -> pro kolonie značně nevýhodné.
- např. Towshendovy zákony (1767) – zdaněný dovoz skla, olova, papíru i čaje.
Synové svobody – pokrokové uskupení z nižších městských vrstev. Vystupovali proti opatřením britské správy.
BOSTON TEA PARTY – 16. prosince 1773
- Zaplavení trhu čajem -> Bostonští občané vnikli na palubu tří britských lodí a naházeli do moře náklad čaje
- Král Jiří III. schválil několik zásahů proti americkým osadám, především v Bostonu
- kontinentální kongres (5. 9. 1774) – požadováno zaručení plných práv občanů a právo na samostatnou správu. Byl vyhlášen bojkot anglického zboží.
- kontinentální kongres – vytvoření kontinentální armády v čele s Georgem Washingtonem
DEKLARACE O NEZÁVISLOSTI A UNII (4. červenec 1776)
- autor: právník Thomas Jefferson
- vzbouřenecké kolonie se přeměnily na samostatné
Americké vojsko nebylo vycvičené -> pomoc od jiných států, zejména Francie
r. 1776 – Britové jsou donuceni vyklidit Boston
bitva u Saratogy – Američanům bylo nabídnuto příměří
Vojenské operace byly přesunuty na jih a roku 1781 došlo ke kapitulaci britského vojska u Yorktownu
r. 1776 – Britové jsou donuceni vyklidit Boston
bitva u Saratogy – Američanům bylo nabídnuto příměří
Vojenské operace byly přesunuty na jih a roku 1781 došlo ke kapitulaci britského vojska u Yorktownu
Král Jiří III. naznačil, že by za jistých podmínek byl ochoten uznat nezávislost USA.
Listopad 1782 – byl podepsán dokument, který oficiálně uznal USA
1783 – podepsání mírové smlouvy ve Versailles
Listopad 1782 – byl podepsán dokument, který oficiálně uznal USA
1783 – podepsání mírové smlouvy ve Versailles
Nevyhovující vnitřní uspořádání USA -> federalisté X antifederalisté
ČLÁNKY KONFEDERACE – 1. března 1781 (= 1. ústava)
- Kongres byl orgánem se zákonodárnou pravomocí
- Byl závislý na zastupitelských orgánech jednotlivých států Unie
- Neexistovala žádná výkonná moc
- 4. března 1789 nová verze ústavy vstoupila v platnost
Nejvyšší orgán = dvoukomorový kongres (moc zákonodárná)
Prezidentem byl zvolen 6. dubna 1789 George Washington (výkonná moc)
Nejvyšší soudní dvůr – předseda John Jay
Text preambule Prohlášení nezávislosti:
We hold these truths to be self-evident, that all men are created equal, that they are endowed by their Creator with certain unalienable Rights, that among these are Life, Liberty and the pursuit of Happiness. That to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed, That whenever any Form of Government becomes destructive of these ends, it is the Right of the People to alter or to abolish it, and to institute new Government, laying its foundation on such principles and organizing its powers in such form, as to them shall seem most likely to effect their Safety and Happiness. Prudence, indeed, will dictate that Governments long established should not be changed for light and transient causes; and accordingly all experience hath shewn, that mankind are more disposed to suffer, while evils are sufferable, than to right themselves by abolishing the forms to which they are accustomed. But when a long train of abuses and usurpations, pursuing invariably the same Object evinces a design to reduce them under absolute Despotism, it is their right, it is their duty, to throw off such Government, and to provide new Guards for their future security.
Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.
Revoluce v Nizozemí
Nizozemí bylo nejbohatší španělskou provincií. Společně s úpadkem úrovně výroby ve Španělsku stoupá dovoz (řemeslnictví, i zemědělství). Obchoduje se s ovčí vlnou; z latifundií byli vyhnáni rolníci, ze kterých se stávají bezzemci (ve službách církve, resp. státu).
Vyhnáním moristů (potomci Arabů) přišli Španělé o zručné řemeslníky a obchodníky, což způsobilo úpadek. Roku 1556 na trůn nastoupil Filip II., který se snažil nastolit katolickou monarchii, podporoval katolické náboženství. Jeho nákladná politika přivedla stát do bankrotu. Vzniklo schodkové hospodářství, kdy bylo využíváno Nizozemí. Tam byly stanovovány velké dávky a daně, což bylo příčinou začátku revoluce.
Vyhnáním moristů (potomci Arabů) přišli Španělé o zručné řemeslníky a obchodníky, což způsobilo úpadek. Roku 1556 na trůn nastoupil Filip II., který se snažil nastolit katolickou monarchii, podporoval katolické náboženství. Jeho nákladná politika přivedla stát do bankrotu. Vzniklo schodkové hospodářství, kdy bylo využíváno Nizozemí. Tam byly stanovovány velké dávky a daně, což bylo příčinou začátku revoluce.
Situace v Nizozemí (dnešní Belgie, Holandsko, Lucembursko)
Nizozemí bylo sjednoceno Filipovým otcem Karlem V. Byla to skupina drobných států (17 různých provincií, které měly vlastní zákony a vlastní ústavu). V čele skupiny států byl generální místodržitel. Došlo zde k rozvoji manufaktur, s čímž souvisel rozdíl mezi severem a jihem. Jižní provincie byly zpočátku bohatší (Flandry, Brabantsko) – vyrábělo se zde sukno, šlechta žila z dávek a ze statků, nižší šlechta obchodovala – bránila se proti absolutistické monarchii, rolníci platili velké daně a dávky, což vzbuzovalo bouře a nevole. Severní provincie (Holland, Zeeland, Utrecht) se zabývaly lovem sledů a obchodovaly s Pobaltím a s Ruskem, stavěly se zde lodě. Došlo zde ke sdružení manufaktur, vyráběl se dehet, ocet, papír a textil. Vytváří se zde buržoazie (vlastníci manufaktur, bohatí obchodníci, majitelé lodí) nebyli hospodářsky závislí na španělských provinciích. Rolníci byli svobodní, měli vlastní půdu nebo v pronájmu, hledali též práci v manufakturách a loděnicích (proletariát). Pobírali nízké mzdy, zatímco jejich pracovní doba byla dlouhá, do pracovního procesu byly zapojeny i ženy a dokonce i děti. Rozvíjelo se zdezemědělství – byl zaveden střídavý způsob, pěstovalo se ovoce i zelenina. Obyvatelstvo bylo převážně holandské (kalvinisté).
Roku 1572 se Filip zasloužil o vyvraždění Hugenotů („Bartolomějská noc“).
- zasahuje do Německa, Anglie, Francie
- zakládá v provinciích biskupství (tam dosazuje Španěly), zaváděl inkvizici, která zabavovala majetek
=> to vše vyústilo v revoluci
Revoluce
I. fáze (1564 – 1565)
– stavovská opozice proti inkvizici, omezování práv
– v čele Vilém Oranžský (Brabantský místodržící) + stavy s admirálem Hoornem a generálem Egmontem
– připojují se katolíci i kalvinisté
– požadavky předkládají španělští místodržící Markétě Parmské
– odvolán gen. Granvell, stavy se dostavili na usmiřovací banket jako gézové (otrhanci)
I. fáze (1564 – 1565)
– stavovská opozice proti inkvizici, omezování práv
– v čele Vilém Oranžský (Brabantský místodržící) + stavy s admirálem Hoornem a generálem Egmontem
– připojují se katolíci i kalvinisté
– požadavky předkládají španělští místodržící Markétě Parmské
– odvolán gen. Granvell, stavy se dostavili na usmiřovací banket jako gézové (otrhanci)
II. fáze (1566 – 1567)
V druhé fázi nizozemské revoluce se bouří lid, propukají lidová povstání v celé zemi. Lid byl především proti svému postavení, proti církvi, vykořisťovatelům a inkvizici. Lidé odmítají zdobnost církevních budov (propukají tzv. „obrazoborecké bouře“).
Roku 1567 se spojila šlechta s buržoazií a společně lidová hnutí potlačila. Nastupuje nový místodržící, vévoda z Alby (fanatický katolík). Ten nastolil pořádek, období jeho vlády se nazývá obdobím teroru – Egmont a Horn byli popraveni, jejich majetek zkonfiskován (Vilém uprchl). Dochází též k zvýšení daní (1% daň z veškerého majetku, 5% daň z prodeje nemovitostí, 10% daň z jakéhokoliv prodeje). Byl vydán zákaz obchodování s Anglií, což způsobilo úpadek obchodu a průmyslu, a tím hlad a nezaměstnanost. To vše vedlo k dalším bouřím.
V druhé fázi nizozemské revoluce se bouří lid, propukají lidová povstání v celé zemi. Lid byl především proti svému postavení, proti církvi, vykořisťovatelům a inkvizici. Lidé odmítají zdobnost církevních budov (propukají tzv. „obrazoborecké bouře“).
Roku 1567 se spojila šlechta s buržoazií a společně lidová hnutí potlačila. Nastupuje nový místodržící, vévoda z Alby (fanatický katolík). Ten nastolil pořádek, období jeho vlády se nazývá obdobím teroru – Egmont a Horn byli popraveni, jejich majetek zkonfiskován (Vilém uprchl). Dochází též k zvýšení daní (1% daň z veškerého majetku, 5% daň z prodeje nemovitostí, 10% daň z jakéhokoliv prodeje). Byl vydán zákaz obchodování s Anglií, což způsobilo úpadek obchodu a průmyslu, a tím hlad a nezaměstnanost. To vše vedlo k dalším bouřím.
III. fáze (1568)
Třetí fáze nizozemské revoluce měla již charakter celonárodního povstání. Lid utíkal do lesů („lesní gézové“ = odrbanci), kde bojoval partyzánským způsobem (napadal španělské posádky). Lesní gézové byli postupně potlačeni, a tak nastoupili „námořní gézové“, kteří napadali španělské lodě (byli podporováni ze zahraničí – Anglie).
To se samozřejmě nelíbilo Španělsku, a tak Anglii hrozila válkou. Anglie tedy vypověděla námořním gézům svou pomoc. Na jaře 1572 se námořní gézové vylodili u Brilli a dobyli několik přístavů, čímž začali nové povstání. Nejrychleji se k nim přidala chudina a nezaměstnaní, později i buržoazie (financovala vojsko a loďstvo). Byly osvobozeny čtyři provincie, kde si za místodržícího zvolili Viléma Oranžského. Ten zrovnoprávnil katolickou a protestantskou církev.
Vévoda z Alby byl odvolán. Roku 1576 se bouří také španělské vojsko, a to kvůli nedostatku financí. To vedlo až k vydrancování Antverp (španělskými vojáky). V jižních provinciích dochází k bouřím pracujícího lidu, zakládaly se zde výbory, byla zdaněna buržoazie (kvůli financování vojska). Buržoazie se však spojila s katolickými feudály a společnými silami povstání potlačila. Jižní provincie tedy uznávají španělskou nadvládu.
6. ledna 1579 se vytváří Arraská unie (později nazýváno Belgie).
23. ledna 1579 se spojilo sedm provincií a vytvořily tak Utrechtskou unii. (sesadili Filipa II.)
Roku 1581 vznikl nový stát nazvaný Spojené Nizozemské provincie. V jeho čele stál Vilém Oranžský. Byl to nejlidnatější a nejbohatší stát. (Došlo tak tedy k rozdělení země.)
Význam revoluce
= první vítězná buržoazní revoluce v Evropě
– revoluce proti katolictví, národně osvobozenecká revoluce
– způsobila trvalé rozdělení země na severní a jižní část – většina podnikatelů odchází z jihu na sever
=> sever se rozvíjí, bohatne, zatímco jih ustrnuje
sever
– místodržícím se stal Mořic Oranžský (syn Viléma) – protože Vilém byl zavražděn
– v druhé polovině 17. století je Nizozemí nejvyspělejší zemí v Evropě, má obchodní styky s Čínou a Japonskem
– Holandské firmy zakládají tzv. „Východoindickou společnost“ (obchodují s JV Asií, Čínou a Jap.)
– má právo obchodovat s východními zeměmi
– nizozemští sedláci („búrové“) – i v Africe
– založena i tzv. „Západoindická společnost“, která dosahuje až za Atlantik
– zakládá osady (např. New Amsterdam, ze kterého později vznikl New York)
– rozvoj textilního a lodního průmyslu, zemědělství (vysušením bažin vznikla nová orná půda)
– Nizozemí bylo základnou pro emigranty, odchází tam kalvinisté, lutheráni, novokřtěnci
– státním náboženstvím je kalvinismus (podporuje podnikání, práci)
– vedoucí úlohu hraje šlechta
Třetí fáze nizozemské revoluce měla již charakter celonárodního povstání. Lid utíkal do lesů („lesní gézové“ = odrbanci), kde bojoval partyzánským způsobem (napadal španělské posádky). Lesní gézové byli postupně potlačeni, a tak nastoupili „námořní gézové“, kteří napadali španělské lodě (byli podporováni ze zahraničí – Anglie).
To se samozřejmě nelíbilo Španělsku, a tak Anglii hrozila válkou. Anglie tedy vypověděla námořním gézům svou pomoc. Na jaře 1572 se námořní gézové vylodili u Brilli a dobyli několik přístavů, čímž začali nové povstání. Nejrychleji se k nim přidala chudina a nezaměstnaní, později i buržoazie (financovala vojsko a loďstvo). Byly osvobozeny čtyři provincie, kde si za místodržícího zvolili Viléma Oranžského. Ten zrovnoprávnil katolickou a protestantskou církev.
Vévoda z Alby byl odvolán. Roku 1576 se bouří také španělské vojsko, a to kvůli nedostatku financí. To vedlo až k vydrancování Antverp (španělskými vojáky). V jižních provinciích dochází k bouřím pracujícího lidu, zakládaly se zde výbory, byla zdaněna buržoazie (kvůli financování vojska). Buržoazie se však spojila s katolickými feudály a společnými silami povstání potlačila. Jižní provincie tedy uznávají španělskou nadvládu.
6. ledna 1579 se vytváří Arraská unie (později nazýváno Belgie).
23. ledna 1579 se spojilo sedm provincií a vytvořily tak Utrechtskou unii. (sesadili Filipa II.)
Roku 1581 vznikl nový stát nazvaný Spojené Nizozemské provincie. V jeho čele stál Vilém Oranžský. Byl to nejlidnatější a nejbohatší stát. (Došlo tak tedy k rozdělení země.)
Význam revoluce
= první vítězná buržoazní revoluce v Evropě
– revoluce proti katolictví, národně osvobozenecká revoluce
– způsobila trvalé rozdělení země na severní a jižní část – většina podnikatelů odchází z jihu na sever
=> sever se rozvíjí, bohatne, zatímco jih ustrnuje
sever
– místodržícím se stal Mořic Oranžský (syn Viléma) – protože Vilém byl zavražděn
– v druhé polovině 17. století je Nizozemí nejvyspělejší zemí v Evropě, má obchodní styky s Čínou a Japonskem
– Holandské firmy zakládají tzv. „Východoindickou společnost“ (obchodují s JV Asií, Čínou a Jap.)
– má právo obchodovat s východními zeměmi
– nizozemští sedláci („búrové“) – i v Africe
– založena i tzv. „Západoindická společnost“, která dosahuje až za Atlantik
– zakládá osady (např. New Amsterdam, ze kterého později vznikl New York)
– rozvoj textilního a lodního průmyslu, zemědělství (vysušením bažin vznikla nová orná půda)
– Nizozemí bylo základnou pro emigranty, odchází tam kalvinisté, lutheráni, novokřtěnci
– státním náboženstvím je kalvinismus (podporuje podnikání, práci)
– vedoucí úlohu hraje šlechta
ANGLIE
Anglie byla málo zalidněná, obyvatelé pracovali v zemědělství (chov ovcí – vlnu zpracovávali doma (v sukno) – pro větší zisky). Vytváří se tzv. nákladnický systém (vlna se vyváží na venkov a zpracovává se tam). Dochází také k procesu ohrazování = rozšiřují se pastviny na úkor úrodné půdy. Nejtěžší dopad to má na drobné rolníky (stávají se z nich bezzemci) – uplatňují se v řemeslnictví (manufaktury – např. loďařství). Dochází též k rozvoji obchodu a námořní plavby.
Toulající se bezzemci snažící se najít uplatnění jsou ale stíháni zákony pro potulku. => to způsobuje vzpoury a povstání. Ve východní Anglii povstání vedl Robert Kett (jedno z největších povstání) – poraženo. Dochází k prvotnímu hromadění kapitálu (akumulaci), vytváří se vrstva podnikatelů (× chudina, bezzemci). V čele státu stojí panovník, který má neomezenou absolutistickou moc. Do jeho pokladny plynou obrovské zisky.
Roku 1485 nastupuje na trůn Tudorovská dynastie – Jindřich VII. (1485 – 1509). Ten podporuje obchod a podnikání. V letech 1509 – 1547 vládl Jindřich VIII., který si podrobuje feudály (ne násilím), propůjčuje jim úřady a dává majetek. Velký majetek v Anglii měla také církev. I to byl jeden z důvodů, proč došlo k ustanovení nové, anglikánské (protestantské) církve za státní (ale hlavně kvůli tomu, že ho papež nechtěl rozvést s jeho ženou Kateřinou Španělskou).
Roku 1534 parlament vymanil Anglii ze závislosti na Římu, do čela anglikánské církve vstoupil Jindřich VIII. Jindřich je pověstný svým vztahem k ženám. Měl celkem šest manželek (druhou manželku dal popravit kvůli nevěře). Z prvního manželství měl dceru Marii Tudorovnu, z druhého manželství dceru Alžbětu (považována za nemanželskou), až z třetího manželství měl konečně syna Eduarda (Eduard VI.) Jindřich VIII. ruší kláštery a kostely, uvádí v povinnost anglikánskou církev. Od anglikánské církve se odklání skupina buržoazie, která chtěla změnit církev (ne pouze odloučit od Říma), nestačily jí změny provedené doposud. Tato skupina se nazývala puritáni (purus = čistý). Mezi lidem se šíří snaha o nezávislost náboženských obcí (independenti).
V roce 1553 nastupuje Marie Tudorovna (1553 – 1558), dcera Jindřicha VIII. z prvního manželství. Ta se vrátila ke katolické víře, provdala se za Španělského krále Filipa II. Podporovala ty, kteří nejsou spokojeni s absolutismem. V roce 1558 nastupuje Alžběta I. (1558 – 1603), která zem navrací opět k anglikánské církvi.
Roku 1571 parlament přijal 39 článků o anglikánské církvi (něco mezi katolickou a protestantskou církví). V těchto článcích je uznáváno písmo jako jediný zdroj víry a poznání člověka, uznávají ospravedlnění vírou, naopak odmítají katolické učení o odpustkách a odmítají světskou nádheru. Byl snížen počet církevních svátků, zachovány biskupské úřady. Uznávají křest a svaté přijímání. V čele církve stál panovník, který měl nejvyšší postavení, ale neměl právo vykonávat svátosti a církevní obřady. Do jeho pokladny však plynou desátky. Tím došlo k upevnění absolutistické moci.
Rozvíjející se řemeslné výrobě a obchodu ale bránilo Španělsko, které ovládalo obchod. A tak Anglie hledá nové námořní cesty, čímž se dostane do rozporů se Španělskem (pirátství – Francis Drake – záštitu nad ním měla sama královna). V Anglii se utváří katolická opozice podporující Španělsko a snažící se o sesazení Alžběty. Do čela státu pak chtěli postavit Marii Stuartovnu. Královna však neztratila duchapřítomnost a svou skotskou sestřenku zajala a popravila.
Roku 1588 se střetává Filipovo válečné tažení (Šp.) s Anglií, španělská flotila je poražena a Španělské námořnictvo ztrácí své postavení v obchodě.
Za vlády Alžběty I. v Anglii dochází k rozvoji kultury, vzdělanosti a umění (éra renesance a humanismu). Dochází k rozvoji divadla a dramatu (William Shakespeare).
V roce 1553 nastupuje Marie Tudorovna (1553 – 1558), dcera Jindřicha VIII. z prvního manželství. Ta se vrátila ke katolické víře, provdala se za Španělského krále Filipa II. Podporovala ty, kteří nejsou spokojeni s absolutismem. V roce 1558 nastupuje Alžběta I. (1558 – 1603), která zem navrací opět k anglikánské církvi.
Roku 1571 parlament přijal 39 článků o anglikánské církvi (něco mezi katolickou a protestantskou církví). V těchto článcích je uznáváno písmo jako jediný zdroj víry a poznání člověka, uznávají ospravedlnění vírou, naopak odmítají katolické učení o odpustkách a odmítají světskou nádheru. Byl snížen počet církevních svátků, zachovány biskupské úřady. Uznávají křest a svaté přijímání. V čele církve stál panovník, který měl nejvyšší postavení, ale neměl právo vykonávat svátosti a církevní obřady. Do jeho pokladny však plynou desátky. Tím došlo k upevnění absolutistické moci.
Rozvíjející se řemeslné výrobě a obchodu ale bránilo Španělsko, které ovládalo obchod. A tak Anglie hledá nové námořní cesty, čímž se dostane do rozporů se Španělskem (pirátství – Francis Drake – záštitu nad ním měla sama královna). V Anglii se utváří katolická opozice podporující Španělsko a snažící se o sesazení Alžběty. Do čela státu pak chtěli postavit Marii Stuartovnu. Královna však neztratila duchapřítomnost a svou skotskou sestřenku zajala a popravila.
Roku 1588 se střetává Filipovo válečné tažení (Šp.) s Anglií, španělská flotila je poražena a Španělské námořnictvo ztrácí své postavení v obchodě.
Za vlády Alžběty I. v Anglii dochází k rozvoji kultury, vzdělanosti a umění (éra renesance a humanismu). Dochází k rozvoji divadla a dramatu (William Shakespeare).
FRANCIE
LUDVÍK XIV.
LUDVÍK XIV.
- Mazarin umírá r. 1661 a na trůn doporučuje Ludvíka XIV.
- JEAN BAPTISTA COLBERT – rádce, králova moc závisí na jeho bohatství
-> prosazoval merkantilismus = soubor ekonomických zásad (bohatství země je dáno množstvím kovů a peněz v zemi)
– podporoval hlavně vývoz zboží a snažil se omezit dovoz ze zahraničí
– rozvinuly se královské manufaktury
– Colbert také podporoval rozšiřování koloniálního panství F a činnost obchodních společností
Ludvík XIV. = „král slunce“; vedl nepřetržité dobyvačné války
– podporoval hlavně vývoz zboží a snažil se omezit dovoz ze zahraničí
– rozvinuly se královské manufaktury
– Colbert také podporoval rozšiřování koloniálního panství F a činnost obchodních společností
Ludvík XIV. = „král slunce“; vedl nepřetržité dobyvačné války
- devoluční válka – jednalo se o dědictví v Brabantsku, válka se zprvu vyvíjela ve prospěch F -> to vyvolalo obavy a proti F se vytvořila aliance skončila mírem
- útok na Nizozemí -> Holanďané ale raději nechali zaplavit vnitrozemí
-spojenci Nizozemí – Španělsko, Braniborsko, rak. Leopold I.
-spojenci Francie – Švédsko, Dánsko
– válka skončila r. 1689 a Ludvík se spokojil s menšími zisky
-spojenci Francie – Švédsko, Dánsko
– válka skončila r. 1689 a Ludvík se spokojil s menšími zisky
válka však vyprázdnila francouzskou státní pokladnu -> politika reuníí (další území měla být regulérně připojena k Francii.
1688 – 1697 válka s augsburskou ligou (Španělsko, Portugalsko, Švédsko a řada říšských knížat). Státy se spojily z obavy příliš silné Francie. Válka byla vyčerpávající pro obě strany -> mír podepsán v Rijswiku
Válka o dědictví španělské
Ludvík XIV. podstoupil tajná jednání s Anglií o rozdělení španělského dědictví, Habsburkové však razili zásadu nedělitelnosti svého panství a Karel II. určil jako dědice Filipa z Anjou
Ludvík XIV. podstoupil tajná jednání s Anglií o rozdělení španělského dědictví, Habsburkové však razili zásadu nedělitelnosti svého panství a Karel II. určil jako dědice Filipa z Anjou
r. 1702 se vytvořila nová protihabsburská koalice
r. 1709 Francie se ocitá před zhroucením
-> Ludvík je přinucen k řadě ústupků
r. 1709 Francie se ocitá před zhroucením
-> Ludvík je přinucen k řadě ústupků
2. polovina Ludvíkovy vlády byla vyplněna nepřetržitým řetězem válek a hospodářskými a finančními těžkostmi. Krom válek vyčerpala státní pokladnu také nákladná stavba Versailles.
Ludvík XIV. umírá roku 1715.
PRUSKO
R. 1415 získali braniborskou marku Hohenzollernové a r. 1618 vých. Prusko
FRIDRICH VILÉM
- přeměnil své državy v silný vojenský stát
- r. 1701 – vyhlášení království Braniborsko – pruského
Kurfiřt FRIDRICH III. se nechal korunovat jako FRIDRICH I.
FRIDRICH VILÉM I. – „kaprál na trůně“
- za jeho vlády byly provedeny mnohé reformy
- armáda se téměř ztrojnásobila a byla založena na byrokracii a pevné organizaci, kázni a poslušnosti
- junkeři – bohatí statkáři, kteří dostávali vysoká místa v armádě a z toho jim plynuly různé výhody
FRIDRICH II. VELIKÝ
Prusko již bylo silným vojenským státem
jeho největším soupeřem bylo Rakousko
Války o dědictví rakouské (1740 – 1748) – Rakousko získává Slezsko
Prusko se účastnilo i sedmileté války (1756 – 1763) -> mír v Hubertsburgu potvrdil Prusku zisk Slezska.
Na konci 18. století se Prusko zapojilo do trojího dělení Polska (zisk Pomořan a Velkopolska)
Prusko již bylo silným vojenským státem
jeho největším soupeřem bylo Rakousko
Války o dědictví rakouské (1740 – 1748) – Rakousko získává Slezsko
Prusko se účastnilo i sedmileté války (1756 – 1763) -> mír v Hubertsburgu potvrdil Prusku zisk Slezska.
Na konci 18. století se Prusko zapojilo do trojího dělení Polska (zisk Pomořan a Velkopolska)
RUSKO
PETR I. VELIKÝ
Severní válka (1700 – 1721) – Petr I. se snaží získat pravidelný kontakt s Evropou
proti Karlu XII., který zpočátku vyhrával
Na Rusko také zaútočil Švédský král (1707)
r. 1709 rozhodující střet u Poltavy
r. 1721 byl v Nystadtu uzavřen mír
proti Karlu XII., který zpočátku vyhrával
Na Rusko také zaútočil Švédský král (1707)
r. 1709 rozhodující střet u Poltavy
r. 1721 byl v Nystadtu uzavřen mír
Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii a Karélii ve Finském zálivu
Východní ruské hranice se posunuly téměř až k Tichému oceánu -> R se stává impériem
Východní ruské hranice se posunuly téměř až k Tichému oceánu -> R se stává impériem
Petr I. se snažil o vnitřní proměnu R cestou reforem
zaváděl nové, často kuriózní daně
rozdělil Rusko na gubernie -> menší správní jednotky vejvodství
senát
řídil se teorií merkantilismu
na Uralu vznikaly manufaktury na výrobu železa a mědi
kladl důraz na vzdělání -> r. 1725 byla založena Akademie věd
do čela církve postavil Svatou synodu složenou z 9 biskupů
zaváděl nové, často kuriózní daně
rozdělil Rusko na gubernie -> menší správní jednotky vejvodství
senát
řídil se teorií merkantilismu
na Uralu vznikaly manufaktury na výrobu železa a mědi
kladl důraz na vzdělání -> r. 1725 byla založena Akademie věd
do čela církve postavil Svatou synodu složenou z 9 biskupů
KATEŘINA VELIKÁ
- doba panování careven
- Alžběta -> Petr III. Holštýnský -> Kateřina II.
- svolala do Moskvy tzv. Velkou komisi (1767), kde adresovala tzv. Nakaz = instrukce k sestavení nového zákoníku.
- mezi poslanci však došlo k neshodám -> komise byla rozpuštěna
- rozšířila počet gubernií
- Rusko-turecké války – R konečně získalo přístup k Černému moři
připojení Krymu, Azovu a zbytku Ukrajiny
- Trojí dělení Polska – Polsko bylo rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko
Rusko získalo běloruské a ukrajinské oblasti a Litvu
Kateřina umírá r. 1796
Kateřina umírá r. 1796
Rusko bylo velmi zaostalé, opožděné za Evropou, bylo slabé hospodářsky vyvinuto, nedostatek financí, velmi nízká vzdělanost (93% negramotných lidí).
POLSKO
- Konec 14. století – vznikla personální unie polsko-litevská (v čele Jagellonci)
- v pol. 15. stol. – unie zaniká, obě země byly samostatné
- v 16. století se sejm stal jakýmsi dozorcem panovníka a zároveň a zároveň strážcem šlechtických svobod a privilegií. Před svoláním sejmu se scházely sejmíky, kde zástupci šlechty získali instrukce pro jednání na sejmu.
V 16. stol. se Polsko formovalo jako Rzeczpospolita = polská šlechtická republika
JAN SOBIESKI – částečně konsolidoval panovnickou moc a snažil se zabránit pokusům Habsburků zasahovat do vnitřní situace v Polsku.
Po něm vládne saský kurfiřt AUGUST II. SILNÝ – měl několik odpůrců a této slabosti využívaly sousední země (Rusko, Prusko a Rakousko) a zasahovaly do vnitřních záležitostí.
Nastupuje AUGUST III. – ten přenechal polské záležitosti svým ministrům a dokonce v Polsku ani nežil.Polská šlechta byla ochotna připustit zásahy cizinců do vnitřní politiky, aby si podržela svá privilegia.
1772 – prosazena kandidatura STANISLAWA PONIATOWSKÉHO -> V Polsku se rozpoutala válka proti novému králi provázená spory náboženskými. Do nízasáhlo Rusko jako obránce pravoslavné šlechty.
1772 – rozdělení části polských území mezi Prusko, Rusko a Rakousko
1793 – 2. dělení Polska
1795 – třetí dělení Polska -> Polsko mizí z mapy
