Kyjevská rus
- Byzantská říše měla vliv v jižní a jihovýchodní evropě (Bulharsko, Rusko, Rumunsko, Albánie, Srbsko…)
- státy vytvořené na tomto území toho od Byzantské říše hodně převzaly
→ umění, kulturu, politiku a mělo na ni i hospodářské vazby
- tzv. druhý civilizační okruh
- nejnápadnější propjení balkánu a Ruska je písmo – azbuka
- kulturní podněty se šíří jak spoluprácí států, tak válečnými střety
- 9.stol. První bulharská říše, styky s Bytancí jsou nejvýraznější za bulharského cara Borise Michala I. (ve stejnou dobu přichází i Cyril s Metodějem, vyhnaní z VM)
- Byzanc sledovala i politické zájmy a ty dovršila připojením První bulharské říše k Byzanci
- Druhá bulharská říše je vytvořena až r.1186 ( ve 14.stol. zničena Turky)
- na území Ruska → Kyjevská Rus
Počátky státních útvarů na Rusy
První státní útvary:
- v 9.stol. vznik několika mocenských center → Kyjev, Novgorod….(centra na důležitých obchodních stezkách)
- kníže Oleg dobyl r.882 Kyjev a sjednotil další celky pod větší státní útvar
Varjagivé/normané:
- Oleg pocházel pravděpodobně z rodu Rurikovců
- přestože byli cizorodým etnickým prvkem, schpnostmi obchodovat a válčit si získali významné postavení
Styky s Byzancí:
- po dobytí Kyjeva , v 10.stol. táhl Oleg na Konstantinopol – nevyhrál, ale získal právo na bezcelný obchod v Konstantinopoly
- Olegovi nástupci se přesto nevyhly střetům s Byzancí, která chtěla rozšířit svoje území až k Černému moři (a zabrat obchodní stezky)
- místo střetu se stalo Bulharsko
- Olegův vnuk, kníže Svjatolav pomohl Byzanci proti Bulharům → rychle vyhrál, což vylekalo Byzanc → povolala bojovné Pečeněhy, aby táhli na Kyjev → Svjatoslav se uhájil a znovu zaútočil na Bulharsko, které pak skoro celé ovládl
Přijetí křesťanství:
- do bojů s Byzancí se dostal i ruský kníže Vladimir
- v té době přijal křesťanství (r.987/988) → pokřesťanšťování celé Rusi
- společnost tak získala jednotící prvek a vliv orotdoxní církve a teologie určil podobu ruské kultury až do dnes
- Vladimirovo navazování kontaktů nekončilo u Byzance, ale pokračovalo až do říše římské (včetně latinské církve a papeže)
Vnitřní poměry v Kyjevské Rusi
Dynastické spory:
- spory se projevily nejvíce na počátku vlády Jaroslava Moudrého
→ ten proto vyhlásil nový nástupnický řád
- řád byl ale složitý a nedovoloval vlastním potomkům nástupnictví
→ nové spory, stoupání nezávislosti šlechty a upadání moci Velkého knížete Rusi
Vnitřní správa:
- podobná správa jako ve střední Evropě
- panovníka zastupují správci
- panovníkova vojenská síla byla představena družinou bojovníků
→ starší– bojaři → rádci, na nich je panovník částečně závislý
→ mladší družina → prostí bojovníci – jsou vydržováni z daní
→ mladší družina → prostí bojovníci – jsou vydržováni z daní
Jaroslav Moudrý:
- největší rozkvět říše
- udržel jednotu státu a zajistil mezinárodní postavení
- na trůn nastoupil až po bratrovražedných bojích Valdimirových synů
- nejstarší Svatopluk zabil Borise a Gleba, Jaroslav se spojil s Novgorodem
- k posílení státu volil sňatkovou politiku (synům vybíral významné manželky)
- vedl protibyzantskou politiku – v církevní oblasti (chtěl pro církev samostatnost , ne byzantskou nadvládu → liturgický jazyk slovanský jazyk)
Byzantský vliv:
- do Ruska přišli z Byzance řemeslnící a umělci a společnost je brzy začala napodobovat
- pouze nižší vrstvy se tomuto vlivu vyhnuly – zachovaly si tradiční ruský styl života
- Jaroslavovi nástupci neudrželi klid v zemi a brzo se objevila krize, která vedla až k rozpadu státu ve 12.stol.
- za rozpad mohla vnitřní nepevnost a nejasný nástupnický řád, ale i změna obchodních cest v důsledku křížových výprav
vnější nepřátelé Kyjevské Rusi
- východní Evropa byla velmi málo stabilní, o proti západní části kontinentu
- kromě vnitřních nepokojů a občasných nájezdů sousedů KR, bylo největším nebezpečím vpád Asiatů
- Rus tak musí čelit Bulharů, pak Pečeněhům a nakonec Tatarům
Bulhaři:
- kočovní Bulhaři přišli v 7.stol.
- v 10. stol. založili stát → postupně se stává politickým i kulturním střediskem
- zemědělství a vyspělé řemeslo dovolovalo styky s Byzancí, Araby a Dálným východem
- překážka pro KR při ovládání Povolží
- Bulhaři hledali pomoc u Arabů
- vztahy KR a Bulharska se změnil až ve 13.stol., když je začali ohrožovat Tataři
Pečeněhové:
- KR s nima bojovala asi 3 století
- pečeněhové byli stejně jako bulhaři kočovný národ
Tataři:
- přelom 12/13.stol. → sjednocení mongolských /tatarských kmenů Čingischánem vláda 1206-1227
- pod jeho vedením si tataři podmanili střední asii, čínu, Krym, Zakavkazsko…
- za své vlády ještě rozdělil říši mezi své syny, kteří v bojích pokračovali
- dosáhli i hranic Egypta
- největší rozmach říše je ve 14.stol. pak se země rozpadá, přesto jsou ale mongolská vojska pod vedením Timúra Lenka smrtelným nebezpečím pro Asii a východní Evropu
- v r.1223 se mongolové utkali s KR na řece Klace, KR prohrála
- tataři pronikli až k Volze, kde je zastavili bulhaři
- k Rusi se dostali ještě v taženích pod vedením Čingischánova vnuka Batúa, chána Zlaté hordy v letech 1237-1238 a 1239-1240 → tataři obsadili Povolží až ke Kaspickému moři, vzápětí i Moska a Suzdalské knížectví, poslední byl r.1240 dobyt Kyjev
Příčiny zániku Kyjevské Rusi:
- podlehnutím celé vychodní Evropy Tatarům se úplně změnily politické i kulturní poměry
-
Rusko, které bylo od Evropy odděleno úplně, pociťovalo důsledky ještě další dvě století
