Vývoj náboženství
-
pravěk, starověk, středověk, novověk, současnost
-
monotheismus a polytheismus
-
judaismus, křesťanství: západní a východní
-
islám: vznik a vývoj
-
pojmy: sionismus, džihád, modernizace křesťanství, ortodoxie (trvání na určitých tradičních naukách)
-
Srovnání Desatera a Buddhových etických předsevzetí (zařaď časově, urči původ, objasni obsahově)
- Kult přírody – člověk má ve své fantazii přírodní duchy, kterým přináší oběti (zlým, aby si je drželi dál a dobrým, aby jim i nadále zachovávali přízeň)
- Obětovávali květiny, plodiny, paroží – spíše to, co nepotřebovali (výjimečně i lidské oběti)
- Vznikají božstva spojena s přírodou – zoomorfní bohové (zvířecí rysy – půl na půl)
- Polyteismus – více bohů (i několik tisíc) – skupina kněží udržuje kontakt s bohy – dochází k přerozdělení hospodářství – vznik chrámového hospodářství (to, co lidé vyprodukují, přinesou a kněží to přerozdělí), kněží mají velký vliv na politiku i panovníka
-
Přebírá polyteismus – vytvořili si kosmologické mýty (představa jak vznikl svět s nápomocí bohů)
-
3. generace řeckých bohů
-
Gaia a Uranos
-
Titáni – Prométheus stvořil lidi, Kronos a Rea
-
Olympští bohové (Zeus, Héra, Afrodita, Áres, Dionýsos, Héfaistos, Démétér, Artemis, Apollón, Hermes, Hádes, Poseidon, Athéna,…)
-
Omezený počet bohů – existují polobozi – nymfy, kentauři…
-
Oslavy na počest bohů – Dionýsie – kultura – hrají se divadelní hry (tragédie, komedie)
-
Na počest Dia se v Olympii pořádají Olympijské hry (kromě sportu i slavnosti)
- Přebírají Řecké náboženství
- Objevují se domácí bůžkové – penáti – chrání domácnost
- Převzali olympské bohy, ale přejmenovali je (Jupiter, Juno, Venuše, Mars, Bakchus, Vesuv, Ceres, Diana, Apollo, Merkur, Pluto, Neptun, Minerva,…)
- Postupně proniká křesťanství – monoteismus, Mesiáš – zastupuje jediného boha na zemi, desatero – jak vést život, zásady, co je zakázáno
- Doba krize císařství – křesťané jsou na obtíž – nechtějí vstupovat do armády – tažení proti křesťanům – Nero (obviňuje je za zapálení Říma)
- 313 n.l. – Milánský edikt – Konstantin Veliký zrovnoprávňuje křesťanství – množství nesouhlasů
- Theodosius – prohlásil křesťanství za jediné římské náboženství a zakázal všechna ostatní (zrušeny i Olympijské hry)
-
Nejstarší monoteistické náboženství
-
Vzniklo v izolovaných skupinách
-
Bůh = Jahve (JHVH), Hospodin – nemohou vyslovit jeho jméno
-
Je to bůh trestající – garance toho, aby lidé neporušovali zásady
-
Starý zákon
-
Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium = Pentateuch
-
Babylónské zajetí
-
Nadvláda Říma – provincie Judea – vládnou Herodovští králové
-
Probíhá Ježíšova kauza
-
Povstání proti Římu – 66. n.l. – potlačeno – diaspora (rozptýlení židů do celého světa)
KŘESŤANSTVÍ
- Vychází z judaismu
- Uznává Starý zákon (46 knih) + Nový zákon (27 knih)
- Věří, že Ježíš se obětoval, aby z nich smyl jejich hříchy
- Bůh je odpouštějící a každý má možnost dostat se do království nebeského
- 1054 – Velké schizma – byl Ježíš Bůh? – rozpory – rozdělení na východní a západní větev křesťanství
- Hlavou římskokatolické církve je papež Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Ratzinger, zvolen 2005
-
1095 vyhlásil papež Urban II. První křížovou výpravu
-
1099 dobytí Jeruzaléma
-
1146 vyhlášení druhé křížové výpravy jako reakce na dobytí Edessy
-
1187 Saladin dobyl Jeruzalém a je vyhlášena třetí křížová výprava (Richard Lví srdce)
-
1198 vyhlášena čtvrtá křížová výprava – měla směřovat do Egypta, cílem se však stal východ (1203 dobyli Konstantinopol)
-
1212 dětská křížová výprava
-
1213 pátá křížová výprava (zahájena až 1217) cílem Egypt a znovudobytí Jeruzaléma
-
1228-1229 šestá křížová výprava (křížová výprava Fridricha II.) – dobyt Jeruzalém, ale 1229 jej zase ztratili
-
1248 sedmá křížová výprava – Ludvík IX se vypravil do Egypta
-
1267 osmá křížová výprava – Ludvík IX se pokusil dobýt Tunis, ale umírá
-
v roce 1271 se Angličané v deváté křížové výpravě naposledy pokoušejí dobýt Svatou zemi – neúspěšně
-
1291 padla poslední křižácká pevnost v Akkonu
-
Katharové (Albigenští – podle města Albi) – vznikají v polovině 10.století v jižní Francii – jsou proti hromadění majetku a proti feudálnímu systému, vedla se proti nim křížová výprava – 1209 – 1244 (vyhlášena ve městě Albi)
-
Valdenští – v Burgundsku s v severní Itálii, žili v naprosté chudobě a žádali po církvi, aby žila podle přikázání evangelií a svobodu kázání laiků, podle některých se měli dostat až do zemí českých a připravit tak půdu pro husity, se kterými později měli splynout – i když proti nim nebyla vyhlášena křížová výprava, byly pronásledováni
-
Husité – hnutí odvozující svůj původ od učení Jana Husa, po založení Tábora žijí pospolu, oslovují se bratři a sestry a při vstupu veškerý svůj majetek odevzdávají do velké kádě, která má sloužit celé komunitě
-
Vyhlášena křížová výprava proti nim (1420 – bitva na Vítkově)
-
programem husitů se stávají 4 artikuly pražské:
-
přijímání z kalicha
-
svoboda kázání slova
-
zbavit církev majetku a světské moci
-
trestání smrtelných hříchů bez ohledu na postavení hříšníků1420 dobyli i Vyšehrad, odehrála se i bitva u Sudoměře
-
1422 bitva u Kutné Hory a Německého Brodu
-
1424 – při tažení na Moravu umírá Žižka
-
1426 – se vojska utkala u Ústí nad Labem
-
1427 bitva u Tachova
-
1431 bitva u Domažlic – vede Prokop Holý (křižáci měli uprchnout, když slyšeli husitský chorál
-
1434 poraženi v bitvě u Lipan
Vznik mnišských řádů -
-
iniciativa křesťanů o znovuzískání výsadního postavení v oblasti Cordoby = vyhánění maurů z pyrenejského poloostrova
-
1085 vrcholí první fáze reconquisty- vztyčení křesťanského kříže v Toledu
-
vrcholná fáze – první polovina 13. století – dobyta Cordoba, Valencie, Sevilla, Cádiz (dobyté území se stalo svazkem křesťanských států) a León (stal se jádrem Portugalska
-
koncem 13. století muslimové ovládali jenom území na jihovýchodním pobřeží s centrem v Granadě
-
1492 – dokončena reconquista dobytím Granady (pozornost odvrácena jinam – hlavně na zámořské plavby)
-
Podřízená panovnické moci
-
Vznikla roku 1534 díky Jindřichu VIII., který se chtěl rozvést
-
Nejvyšší postavení ve věcech církevních má arcibiskup z Canterbury
-
Jindřich oddělením od Říma získal rozsáhlé majetky církve, hlavně díky rozpuštění klášterů
-
Jindřichova dcera Marie se opět vrací k římské církvi
-
1559 se Anglie definitivně oddělila od římské církve za vlády Alžběty I.
-
od roku 1994 praktikuje i kněžské svěcení žen
-
od roku 2008 je schváleno i biskupské svěcení žen
- Studoval v Erfurtu – stal se doktorem teologie
- V říjnu 1517 zveřejnil svoje teze na vrata kostela ve Wittenbergu:
- Kritika prodávání odpustků
- Absolutní autorita Bible
- Neuznává zpověď
- Zavádí podobojí
- Usiloval o reformu církevního života (odmítá potřebu kněží, napadá církevní hierarchii, řeholnictví, celibát, žádá zjednodušení bohoslužeb)
- Důraz na osobní víru jednotlivce
- Užívání němčiny při bohoslužbách, překlad Bible
-
papež ho v roce 1520 exkomunikoval a nařídil pálení jeho spisů – Luther zase
-
nechal spálit papežovu bulu
-
v roce 1521 odmítl odvolat a byl uvržen do klatby
-
1521 vydán Wormský edikt – luteráni postaveni mimo zákon – pobýval na Wartburgu a překládal Nový zákon
- tvrdí, že život se má řídit přísnými mravními pravidly
- na církev má dohlížet obec věřících
- kostely nemají být zdobné
- odmítal oltářní svátosti
- zakazoval zábavy
- práce je základní lidskou potřebou
-
622 – sjednocování arabských kmenů pod vedením Mohameda (570 – 632) na základě nového náboženství – islám →počátek arabského letopočtu
-
Mohammed – vyvolen Alláhem, aby zprostředkovával spojení muslimů, pocházel z rodiny (rod Kurajšů), která měla dozor nad posvátným kamenem Kábou v Mecce; odpor bohatých obchodníků – vyhnání Mohameda z Mekky do Mediny = hidžra – 622
-
630 – návrat do Mekky a založení Arabské říše
-
Povinnost šířit islám i násilím
-
monoteismus
-
věří, že život předurčen – nalinkován
-
věří v blízký konec světa a absolutní rovnost lidí před Alláhem
-
kdo zemře pro víru – do ráje
-
5 povinnosti muslima = nepít alkohol, 5x denně modlitba směrem k Mekce, 1 den v měsíci půst, povinnost dávat almužnu, 1x za život pouť od Mekky, nejíst vepřové maso
-
korán – bible muslimů, základní bohoslužebná kniha, myšlenky o Alláhovi, zásady islámu (právo šaría)
-
sunna – doplnění koránu, skutky Mohamedovy
-
sunnité – uznávají sunnu s koránem (dnes Irák)
-
šíité – uznávají jenom korán (dnes Írán)
- nábožensko-filozofický systém
- jedno z nejrozšířenějších náboženství světa
- nic není věčné s výjimkou světového řádu, dle kterého vše zaniká a vzniká
- člověk, který je schopen oprostit se od pozemských záležitostí a poznat zákonitosti koloběhu — dostane se do stavu nirvány (jeho koloběh se přeruší a je spasen)
- buddhismus znamenal v Indii určitý přelom – nerozlišoval jak bráhmanismus mezi bohatými a chudými mezi kastami – byl otevřen všem bez rozdílu
-
důraz na mravní zásady a příkazy
-
koncepce vlády, která slouží svému lidu na základě morálky
-
uznával autoritu vládce
-
odmítal tyranii
-
obrací se k člověku a k praktickému životu
-
nedívá se na jednotlivce, ale na rodinu a stát
-
respektování rodiny – respekt k rodičům, respekt manželek k manželům
- zakladatelem je Lao-c‘
- je učení přírodní a individualistické
- cílem jeho učení je zůstat skrytý, beze jména
- k sepsání svých myšlenek byl přemluven
- důraz na soulad myšlenek s přírodou
- Tao – je to prazáklad filosofie
- neuchopitelná podstata světa, základem světa je proudění „čchi „-je to tok
- energie
- je cesta a rozum jakým způsobem se má žít
- podobnost s buddhismem – v klidu nitra – osvobození se od světských prožitků
- přírodní j e vy j sou vnějším projevem Tao
- kdo pochopí principy Tao se stává osvíceným
- cesta, rozum, zákon nebes
- nejvyšší, nedefinovatelná, nestvořená podstata světa, kosmický proces, na kterém se podílejí všechny věci
- svět se chápe jako neustále plynutí a změna
- každý jev se skládá ze dvou protikladných stránek (jin a jang ), které se podmiňují, nejsou ve stavu boje, ale harmonie a vzájemného doplňování
- sledovat tao – přirozenou cestu věcí – znamená podat se přirozené proměnlivosti dění, nejit proti srsti, být nenásilný ( spontánní)
- taoismus- chápe člověka jako bytost přírodní, konfuciánství – člověk je tvor
- společenský
- civilizace, kultura – nepřirozené, přinášejí neštěstí