Zámořské objevy
Zámořské objevy
Příčiny:
- Turci ovládli blízký východ – 1453 dobyt Cařihrad → omezení obchodu, zrušení cla → Benátčané se přizpůsobili a vytvořili s arabskými obchodníky neproniknutelný monopol na dovoz orientálního zboží → Janované a Florenťané nabídli potřebný úvěr i přímé investice k hledání nových obchodních cest Portugalcům
- nedostatek zlata a stříbra v Evropě
- růst poptávek po luxusním zboží
- snaha objevovat a ovládat nová území
- Inspirace knihou Marka Pola „Milion“ – hledání nových cest do Indie
Portugalsko
Jindřich Mořeplavec
- Portugalský princ
- nová vlna křížových výprav do západní Afriky (ne kvůli dobytí Svaté země, ale za účelem ovládnutí bájné zámořské země Ofir a dalších exotických oblastí – drahé kovy, luxusní zboží
- uskutečnil výpravu proti Ceutě, ovládané arabskými piráty → posílení vlivu v severní Africe
- V Sagresu shromáždil kapitány, kartografy, stavitele lodí a založil Námořní akademii → Portugalsko se stalo velmocí v zámořských objevech
- Každoročně vyslal lodi na plavby k jihu – postupně se podařilo znovuobjevit a ovládnout atlantické ostrovy – Kanárské ostrovy, Madeiru, Kapverdy a Azory → námořní základny
Bartolomeo Diaz
- portugalský mořeplavec
- 1487-1488 dosáhl nejjižnějšího cípu světa – první obeplul mys Dobré naděje
- chtěl plout do Indie, posádka protestovala → návrat do Portugalska
- (původně chtěli pojmenovat mys Dobré naděje „Bouřlivý mys“, ale panovník to nedovolil, protože by to mohlo odrazovat další mořeplavce, proto zvolili pozitivnější název.)
Vasco da Gama
- portugalský mořeplavec a objevitel
- cestami do Indie položil základy pozdější portugalské koloniální říše
- koncem 15. století – obchod s cizokrajným zbožím ovládán Araby a osmanskými panovníky → portugalský král (Manuel I.) chtěl získat přístup do Asie obeplutím Afriky – pověřen Vasco da Gama
- Díky Diazovi nemusel kopírovat pobřeží a řídil se zeměpisnými souřadnicemi → podél jihovýchodního pobřeží Afriky doplul do Přední Indie – květen 1498
- Druhou výpravou (námořní bitva s Araby) dosáhl na pobřeží Indie – uznání Portugalska jako nadřízené mocnosti → základní kámen pro vytvoření Portugalské Indie
- třetí cesta jako nově jmenovaný místokrál Indie, po 4 měsících tam zemřel
Pedro Cabral
- portugalský mořeplavec a objevitel
- doplul na východní pobřeží Jižní Ameriky – tzv. Země sv. Kříže (později pojmenováno účastníky portugalské výpravy Brazílie) → Pokračoval dál, aby jako druhý doplul do Indie
Španělsko
- snažilo se vyrovnat Portugalcům
Katolická veličenstva
- titul „katolická veličenstva“ (česky spíše „katoličtí králové“) udělil r. 1496 bulou Si Convenit papež Alexandr VI. Ferdinandu II. Aragonskému a Isabele Kastilské
- Spojili Kastilii a Aragonii
- Za jejich vlády padla Grenada – 1492 dobyli grenadský emirát (poslední zbytek muslimského panství na Pyrenejském poloostrově → Španělsko, mocnost dvou moří, Středozemního a Atlantického oceánu
- Portugalci mají pořád námořní převahu → válka mezi Portugalskem a Kastilií v 70. letech – Španělé se uchýlili k pirátství – rušení a maření portugalského obchodu
Kryštof Kolumbus
- pocházel z Janova (Janovská republika, oblast dnešní severozápadní Itálie)
- ve službách katolického veličenstva (Španělsko) – podporován Isabelou Kastilskou
- Byl přesvědčen o kulovitém tvaru Země
- Přistál na dosud neznámém ostrově San Salvador
- do konce svého života odmítal uvěřit, že objevil nový světadíl (omyl, vycházel ze špatného výpočtu)
- Snaha o novou cestu do Orientu přes západ
- celkem 4 plavby
1492 – směr Kanárské ostrovy a odtud na západ
- lodě Santa Maria, Pinta, Nina
- 12. října – Nový Svět, přistáli na dnešních Bahamách
- San Salvador, Haiti, Kuba, Hispaniola
- V ledu se vrátil zpět do Španělska – slavnostně přijat
1493 – stejný směr, ostrov Dominika
- Výprava byla větší, měla za cíl osídlit Hispaniolu a prozkoumat Kubu
- založil první evropské město
- mezitím shoršení vztahů mezi Indiány a Španěly (zotročování Indiánů)
- Vzpoura Indiánů krvavě potlačena – Bartoloměj Kolumbus ovládá území
- Objevení Jamajky a Portorika
- ve Španělsku chladné přijetí – obava z nemocí (syfilis)
1498 – oblast Hispanioly
- objevení ostrovů Trinidad a Margarita
- přistál u pobřeží Venezuely
- dochází tam k nepokojům, Kolumbus zajat, bratři posláni zpět do Španělska
1502 – nesměli přistát na Hispaniole
- chtěl prozkoumat pevninu a najít úžinu, kterou by proplul na západ
- Honduras, Kostarika, směr Panama, Jamajka
- na zpáteční cestu musel požádat o loď na Hispaniole
geniální mořeplavec, posedlý misionář (věřil, že si ho Bůh vyvolil pro velký úkol) – výpravy ve znamení křížů
Byl místokrálem nové objevených zemí – byli od něj požadovány drahé kovy a koření, ale nebyly tak však velké zásoby → ztratil přízeň u dvora, po smrti Isabely Kastilské už neměl podporu
umírá v ústraní
Amerigo Vespucci
- v portugalských službách
- poprvé přistál u pobřeží jednoho ze současných jihoamerických států – Kolumbie
Mercator (Gerhard Mercator)
- vlámský zeměpisec – vlastním jménem Gerhard Kremer
- zakladatel moderní kartografie postavené na maximální sumě objevitelských poznatků
- ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský globus. Vytvořil mapu Palestiny, pak mapu světa a mapu Vlámska.
- nový způsob zobrazení – tzv. Mercatorovo zobrazení
- „atlas“ jako název pro kolekci map – první moderní atlas Theatrum Orbis Terrarum (1578 – 1589 postupně přidávány mapy Francie, Nizozemí, Německa a jihovýchodní Evropy, v jeho práci pak pokračoval jeho syn)
- nová metoda výroby glóbů (zemských i nebeských), předtím – glóby vyráběny rytím do dřevěné či pozlacené mosazné koule, potom – nanášení papíroviny a sádry na dřevěnou konstrukci, kolorovány, připevněny na stojan => hromadná produkce
Sir Francis Drake
- anglický korzár, mořeplavec, admirál, politik, obchodník s otroky a spolubudovatel alžbětinského věku
- slavný svými útoky na španělské lodě a přístavy, největší vojenský úspěch – odražení útoku španělské flotily roku 1588
- Svými odvážnými činy – „El Draque“.
- Jako první Evropan se dostal až k Vancouveru (Kanada) -> jihozápadně k ostrovům Celebes a Jávě -> obeplul Mys Dobré naděje a vrátil se domů
- pasován na rytíře, později i člen parlamentu
Po smrti Kolumba se Španělé v Americe setkali s poměrně vyspělou kulturou říší Aztéků a Inků
Vyvrácení říší Aztéků a Inků – kdo, kdy, jak; kde ležely jejich říše
Vyvrácení říší Aztéků a Inků – kdo, kdy, jak; kde ležely jejich říše
Aztécká říše
- území tzv. Mezoameriky, respektive dnešního Mexika
- poprvé dobývána 1519-1521
- Jejich říši vyvrátil Hernando Cortéz – pomoc místních kmenů nespokojených s krutou aztéckou nadvládou
Incká říše
- území dnešních států Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Chile a Argentiny
- Zánik pod náporem španělských dobyvatelů, vedených Franciscem Pizzarem
- poč. 30 let 16. století vyvrátil Francisco Pizzaro se svými pokračovateli
- Španělům pomohly totalitní (?) vlády (?), kteří byly jediné osoby oprávněné vlastnit nemovitý majetek a volně disponovat 2/3 státních příjmů – poddaní neměli prakticky žádný zájem na hájení států
Giovanni a Sebastiano Caboto
- Otec a syn (Benátčani) ve službách Jindřicha VII.
- italští geografové a mořeplavci, pluli pod anglickou vlajkou, objevitelé Severní Ameriky
- nedokázali vyvrátit předsudek španělských kartografů – označovali Ameriku jako „zemi úplně bez ceny
- snaha nalezení severovýchodní cesty
- Snaha o nalezení severní cesty do Číny
- Dosažení Nexfoundlandu
- Zemřeli při hledání cesty do Japonska
Hernando Cortéz
- Španěský conquistador
- Místodržící na Kubě, posléze vojenské výpravy na Yucatan – dobytí Tenochtitlánu (zánik říše Aztéků)
- Vojenské výpravy také do Hondurasu, Panamy, Severní Ameriky a do Alžírska
Francisco Pizzaro
- Španělský conquistador
- 1519-1523 byl dosazen na místo starosty nového Panama city
- 1531-1533 obsadil téměř bez boje říši Inků – zisk drahých kovů
- 1541 byl svými přívrženci zavražděn
Fernando Magellan
- Portugalský mořeplavec ve španělských službách
- 1519-1522 jeho výprava jako první obeplula zeměkouli a podala důkaz o její kulatosti, on však zemřel na Filipínách v boji s domorodci
- proplul úžinou v jižním cípu Ameriky
- přistání posl. plavidla na Malukách(?) pod portugalskou nadvládou vedlo k novým třenicím mezi oběma pyrenejskými mocnostmi
- 1529 smlouva se ? – Stanovení demarkační linie cca 134 °VD
- 1530 – formální „rozdělení“ zeměkoule dovršeno – Španělsko s Portugalskem na základě papežské buly z roku 1433 upřesnili hranice zájmových sfér na západní polokouli – tzv. smlouva z Tordesillas
- Španělé na rozdíl od Portugalců podnikali ve své zájmové sféře průzkumné výpravy i do vnitrozemí a seznámili se z toky řek Amazonka, Paraguay, Mississippi (od ústí až k soutoku s Missouri)
Námořní lupičství
- Francouzi, Angličané, Holanďané se tak vyživovali na kvetoucím obchodu Španělska s americkými koloniemi
- Proslulí korzáři: Francis Drake, John Hawkins
Severní (severovýchodní, severozápadní) cesta
- označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží Ruska až do Vladivostoku
- Na začátku novověku se snažili mořeplavci o vytvoření severní cesty z toho důvodu, že cesta kolem Afriky byla již zabrána Portugalci
- snaha o obchodní styk s dálným východem
Terra Australis Inkognita
- předpokládaný kontinent na jihu, který se objevoval v mapách od 15. do 18. století
- již v 1. století n. l. vypracoval Klaudios Ptolemaios teorii o kontinentu na jižní polokouli, který by vyvažoval pevninu na polokouli severní
- postupem času se prostor, ve kterém byl předpokládán kontinent, zmenšoval a snaha o jeho objevení skončila až objevením Antarktidy v r. 1820
conquista, conquistador
ze španělského dobývat
conquista znamená dobývat určité území jak vojensky tak nábožensky – obyvatelé jsou nuceni vzdát se své víry a přejít na křesťanství
conquistador je dobyvatel jak vojenský tak náboženský
Smlouva ze Zaragozy 1529, Tordesillaská smlouva 1530
smlouvy o rozdělení vlivu ve světě mezi Španělskem a Portugalskem
demarkační linie byla stanovena na poledníku 1550 km západně od Kapverdských ostrovů, protilehlý poledník byl určen Smlouvou ze Zaragozy
Portugalsku tedy patřila východní část jižní Ameriky, celá Afrika a téměř celá Asie, zatímco většina Nového světa měla připadnout Španělsku
smlouvy o rozdělení vlivu ve světě mezi Španělskem a Portugalskem
demarkační linie byla stanovena na poledníku 1550 km západně od Kapverdských ostrovů, protilehlý poledník byl určen Smlouvou ze Zaragozy
Portugalsku tedy patřila východní část jižní Ameriky, celá Afrika a téměř celá Asie, zatímco většina Nového světa měla připadnout Španělsku
Dopady zámořských objevů
- užitek z dovozu neznámých živočichů (lama, perlička, krocan, morče), plodin (kukuřice, slunečnice, brambory, rajčata, paprika, ananas, kakao, vanilka, aloe, bavlník,…) a poživatin
- otroctví
- v křesťanském světě postupně vymizelo a znovu se objevilo v 15. století (celý středověk Arabové, od 15. století Portugalci)
- počátkem 16. století – Španělsko má povolení k dovážení otroků – afričtí otroci – služebnictva, nedostatek pracovní síly v dolech, na plantážích
- velké sumy otroků dovezli do Ameriky (nahrazení úbytku původního obyvatelstva)
- Nemoci
- přenesení do Ameriky – neštovice, chřipka, spalničky, tyfus,… – padli jim za oběť celé osady a kraje
- z Ameriky přivezli pohlavní nemoc syfilis
- Přínos pro nový svět
- civilizační „vymoženosti“ (látky, ozdoby, sklo, koně, osli, hovězí a vepřový dobytek)
- V prvních desetiletích 16. století byly do Evropy dopravovány řádově stovky kg stříbra ročně – v posledních dvou desetiletích přesáhl „stříbrný import“ celkovou hranici 1 5OO tun + do Evropy se dostává nezanedbatelní množství zlata, perel drahokamů → cenová revoluce – cena drahách kovů i peněž výrazně klesla a ceny zboží neustále stoupaly
- Evropské doly přestaly prosperovat a pohyb cen měl za následek společenský neklid
- zásadní změna počtu, délky i struktury obchodních cest nejen ve světovém, ale i evropském měřítku
- Španělsko a Portugalsko těžilo se světového obchodu především politicky
- Nizozemí a Anglie těžili spíše ekonomicky
