Vývoj Československé republiky po roce 1945
1945 – 1949
-
poslední válečné operace
-
konec bojů 2. sv. války na našem území: 9. 5. 1945
-
ruská armáda osvobodila (obsadila) Prahu → zajati poslední němečtí vojáci na našem území → teprve 9. květen považován za oficiální konec bodů
-
do roku 1989 slaven tento den jako státní svátek
-
8. 5. 1945 – oficiální konec 2. sv. války, Německo podepsalo kapitulaci
-
už v průběhu osvobozovacích bojů se sešli představitelé Československa → vytvořen Košický vládní program
-
sestaven v dubnu 1945 (před koncem války) na osvobozeném území Slovenska
-
významní představitelé levice i středových stran (londýnské i ruské emigrace) se dohodli, jak bude Československo po válce vypadat → kompromis
-
zahraniční i domácí politika, především vnitřní záležitosti
-
odsun německého obyvatelstva zde nebyl (dohodnuto a oficiálně potvrzeno až na Postupimské konferenci – na přelomu července a srpna 1945)
-
mezinárodní záležitosti
-
definitivně stanoveny hranice na Odře a Nise
-
území
-
obnoveno Československo – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko
-
Slovensko
-
za války samostatný stát
-
klerofašistický stát
-
významné osobnosti:
-
Jozef Tiso – prezident, po skončení války popraven jako kolaborant
-
účast na genocidě slovenského obyvatelstva
-
přesto určité tendence ho blahoslavit (kněz, některými Slováky chápán jako mučedník)
-
Vojtěch Tuka – předseda vlády, také popraven
-
už v meziválečném období kontakt s Maďary (nelíbilo se československé vládě)
-
Hlinkova ludová strana
-
vznik už před 2. sv. válkou
-
uznávána, populární
-
separatistická – proti Československu, měli pocit, že nemají šanci prosadit své zájmy
-
požadovali minimálně federaci až konfederaci (byli jsme unitárním státem)
-
po válce souzeni představitelé Slovenského štátu za kolaboraci, přesto dohodnuto, že Slovensko bude připojeno – měli zaručenou rovnoprávnost
-
obnoveno jako unitární stát, ale vytvořen orgán, který měl Slovensku ekonomicky i politicky pomáhat (monitorovat slovenské návrhy na federaci) → tzv. Sbor pověřenců
-
problém: mezi lety 1947 – 1948
-
v roce 1960 zrušen, Slovenská otázka neřešena
-
ústavní zákon o federaci přijat až roku 1968
-
Podkarpatská Ukrajina připadne SSSR
-
po skončení války budou obecní úřady nahrazeny národními výbory
-
správní úřad, který měl spravovat určité regiony a obce
-
Národní fronta (NF)
-
všechny organizace, sdružení, instituce, které za války kolaborovali s Němci, budou zrušena
-
sdružení politických stran a organizací, které byly uznány za demokratické a nekolaborují → po druhé světové válce mohly existovat
-
politické strany v Čechách:
-
Komunistická strana Československa
-
Sociálně-demokratická strana
-
Strana Národně-socialistická (Benešově strana)
-
Česká strana lidová (slovenská odnož zrušena – Hlinkova ludová strana)
-
na Slovensku jejich obdoby (většinou)
-
v průběhu války vznikla úplně nová strana, která měla zastupovat všechny demokratické strany → boj proti fašistům, ale odděleny od komunistů: Demokratická stran
-
po válce největší podpora
-
první demokratické volby po válce: 1946
-
v celém ČS → vítězství komunistů (37 % hlasů → premiér: K. Gottwald)
-
unitární stát → sčítáno dohromady
-
na Slovensku → vítězství Demokratické strany (62 %)
-
komunisté → snaha je zdiskreditovat
-
orientace zahraniční politiky na SSSR
-
12. 12. 1943 (v průběhu válku) → neexistujícím Československem podepsána dohoda se SSSR (stane se naším spojencem, bude nás podporovat, pomůže poválečné obnově)
-
Beneš souhlasil díky tomu s jeho zanesením do Košického programu
-
potrestání zrádců a kolaborantů
-
na Slovensku
-
K. H. Frank → popraven
-
E. Hácha (protektorátní prezident) → nebyl odsouzen, zemřel v průběhu procesů
-
Benešovy dekrety
-
tvořeny Benešem v Londýně už v době války
-
několik desítek (týkají se kolaborace, znárodňování, odsunu Němců,…)
-
tzv. retribuční dekrety – diskutované
-
namířeny proti zrádcům a kolaborantům
-
porušily zásadu o zpětné nepůsobnosti zákona
-
vztahovaly se na období, kdy tento zákon neexistoval → trestání za něco, co v té době nebylo trestatelné
-
i ostatní dekrety problematické
-
otázka, zda nejsou v rozporu s právním systémem ČR, otázka Lisabonské smlouvy
-
několik právních rozborů
-
dodnes otevřená záležitost
-
nejprve vydány, poté začaly obsahově působit
-
Národním shromážděním potvrzeny až ex post (o 2 měíce později)
-
hned po válce → divoký odsun německého obyvatelstva
-
neorganizovaný
-
zabírání majetku
-
změna ekonomického vlastnictví, první vlna znárodňování
-
Zákon o znárodnění – 24. 10. 1945
-
znárodnění klíčového průmyslu, bank a podnikům nad 500 zaměstnanců
-
nejedná se pouze o majetek Němců
-
peněžní reforma – 1945
-
zrušení protektorátní koruna, nahrazena československou korunou
-
osidlování pohraničí, Němci zbaveni majetku půdy → přešlo do majetku státu (znárodněny 2 miliony hektarů)
-
boj o charakter republiky 1947 – 1948
-
vláda přijala dvouletý plán obnovy Československa (dvouletka)
-
opravy (např. plzeňské Škodovky)
-
transformace válečného průmyslu na mírový
-
přijat plán na zprůmyslnění (industrializaci) Slovenska
-
snaha už za první republiky, pokračovalo i po nástupu komunistů k moci
-
největší investice: železárny v Košicích (první pětiletka)
-
nepřijetí Marshallova plánu
-
přestože byl potřeba
-
sucho a neúroda 1947
-
komunistické návrhy řešení:
-
milionářská dávka – zdanění nejbohatších (s majetkem větším než milion)
-
progresivní daň
-
čím člověk majetnější, tím daň vyšší
-
na stranu komunistů se postavili sociální demokraté → zavedena, stala se zákonem → množství stávek podnikatelů, negativní odezva pravicových stran
-
další znárodňování – manipulováno s počtem zaměstnanců (znárodňování firem s menším počtem zaměstnanců), stanovení limity, že nikdo nesmí mít přes určitou hranici pozemků (přes 50 ha,…)
-
už po první světové válce → první pozemková reforma → zabírání půdy šlechtě (nad 150 ha zemědělské půdy, resp. 250 ha celkové půdy)
-
nikdy nedokončena v plném rozsahu
-
krize v národní bezpečnosti
-
kdo ovládá mocenské složky ve státě → má moc
-
ministr Nosek (komunista) → nahradil (vyhodil) 8 představitelů ministerstva vnitra, protože nebyli komunisté
-
krize na Slovensku – spiknutí DS
-
naaranžováno tak, že Demokratická strana připravuje spiknutí proti Československu
-
komunisty zinscenováno
-
údajná kolaborace s Němci, kontakty s nacisty, kontakty s nacistickými emigranty,…
-
podlomení voličské základny, omezení jejich moci → v roce 1948 mělo dojít k dalším volbám
-
únorový převrat 1948
-
spor o Hradecký program – krize NF
-
plán na další znárodňování
-
17. – 25. února – “vítězný únor”
-
20. 2. → demise nekomunistických ministrů (kromě ČSSD)
-
předpokládali, že ji Beneš nepřijme a budou moci přinutit Gottwalda ke spolupráci
-
demisi ovšem podalo méně ministrů než nadpoloviční většina → vláda dále funkční
-
Beneš ovšem demisi přijal (pod nátlakem – zásah lidových milicí → komunisté vyhrožovali občanskou válkou, ozbrojeným povstáním)
-
předseda vlády → navrhuje jejich nástupce
-
obnova vlády – Gottwald (komunista) doplnil vládu o své lidi → komunisty
-
musel ale souhlasit s Janem Masarykem ve funkci ministra zahraničních věcí
-
poslední záštita pro Beneše, že vývoj nepůjde prokomunistickým směrem
-
dlouhodobně připravováno (spolupráce se SSSR, znárodňování,…)
-
podobně jako v ostatních socialistických státech
-
přechod k totalitě, připojení k sovětskému bloku, ekonomický propad, vlna emigrace
-
Masaryk nalezen mrtev pod okny Černínského paláce
-
několikrát vyšetřováno, dodnes nebylo spolehlivě objasněno
-
v době, kdy revidovaná vláda ještě nezačala fungovat (březen 1948)
-
otázka vlivu komunistů
Československo lidově demokratickým státem
-
donucení sociálních demokratů, aby se s komunisty spojili (podobně jako v dalších státech)
-
ovládnutí parlamentu → schopni prosadit důležité zákony
-
úplné odstranění soukromého sektoru → znárodňování
-
1949 – přijat zákon o JZD → kolektivizace venkova
-
Ústava 9. května 1948
-
změna z demokratického státu na stát lidově demokratický (přímo v této Ústavě řečeno), zkušenosti z války,…
-
jednotná kandidátka národní fronty
-
pouze jedna kandidátka, sestavována Komunistickou stranou Československa → volby se de facto nekonají, politické strany nemohou vykonávat politickou činnost
-
ještě zde není zakotvena vedoucí úloha KSČ (až v Ústavě ČSSR z roku 1960)
-
po smrti Masaryka Beneš abdikoval a velice brzy zemřel
-
volba prezidenta → zvolen Klement Gottwald
-
první dělnický prezident (1948 – 1953)
-
poslední svobodný všesokolský slet
-
po převratu
-
snaha demokratických sil demonstrovat, že nesouhlasí s komunisty
-
spousta z jejich sympatizátorů (a sympatizátorů s jinými stranami) → perzekuování, pronásledováni
-
tábory nucených prací
-
PTP = pomocné technické prapory
-
nepohodlní, nespolehliví → existovalo podezření, že by se mohli bouřit proti režimu → podle komunistů kriminální, protistátní živly
ČSR za stalinismu 1948 – 1953
-
kontakty se SSSR
-
V. sjezd KSČ (1929) → bolševizace (přijímání programu KSSS), řada lidí z KSČ vystoupila (Seifert, Olbracht,…)
-
Gottwald jejím předsedou
-
IX. sjezd KSČ – 1949
-
přijata generální linie výstavby socialismu → přebudování lidově demokratického státu na socialistický
-
1. pětiletý plán → budování těžkého průmyslu
-
vstup do RVHP (jeden ze zakládajících členů)
-
politické procesy
-
1949 – generál Heliodor Píka
-
legionář, za války bojoval v Anglii, organizoval české vojáky
-
odsouzen a popraven → reprezentoval Západ – lidé by se k těmto lidem mohli obracet, obdivovat je, mohli by mít kontakty na Západě
-
Milada Horáková
-
vystupovala proti komunistům, nelíbil se jí dohled nad ostatními politickými stranami,…
-
ve vykonstruovaném procesu obviněna z přípravy spiknutí, velezrady
-
popravena v roce 1950
-
symbol odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany
-
Rudolf Slánský – popraven 1952, spolu s dalšími
-
komunista
-
princip doporučený Sovětským svazem na začátku 50. let
-
snaha vyvolat atmosféru strachu mezi samotnými komunisty
-
zobrazeno v knize J. Procházky Ucho → zfilmováno
-
vlna emigrace
-
např. Petr Zenkl – v čele Rady pro svobodné Československo (v zahraničí)
-
národní socialista
-
řada stanic, které se snažily otevřeně informovat o situaci u nás i na západě
-
Svobodná Evropa
-
centrum v Mnichově
-
působil zde např. Karel Kryl
-
BBC
-
Hlas Ameriky
-
různé i kulturní organizace,…
-
Československo mezi lety 1953 – 1960
-
měnová reforma v roce 1953
-
do poslední chvíle oficiálně prohlašováno, že k ní nedojde
-
ožebračení velkého množství lidí
-
obecně měnové reformy → likvidace stávající měny, většinou v období recese a znehodnocování měny, krajní řešení
-
záměry komunistů → proti nejbohatším vrstvám (podnikatelé, kteří měli stále velký majetek)
-
nejhorší pro lidi, kteří měli peníze mimo systém, mimo banky (kurz 50:1)
-
1953 – prezidentem A. Zápotocký
-
1955 – vstup do Varšavské smlouvy
-
1956 – XX. sjezd KSSS – kritika stalinismu
-
odsouzení Stalinova kultu osobnosti, stalinismus není jediná cesta ke komunismu
-
Stalin dělal chyby → je třeba je najít a pojmenovat, zbavit se jich
-
mírné uvolnění ve společnosti, méně represe, sebekritika → ve všech socialistických státech
-
II. sjezd československých spisovatelů → žádost o svobodu v literatuře
-
snaha ukázat, že v Československu by se mělo postupovat jako v SSSR (uvolnění)
-
1957
-
zemřel Zápotocký, prezidentem A. Novotný
-
Novotný – kovaný komunista, vystupuje proti revizionismu
-
varuje před tím, aby revize stalinismu nepřivedla společnost do doby před budováním socialismu → do kapitalismu
-
stále ještě období budování socialismu → až do roku 1960
-
změna názvu státu na “socialistický” → Československá socialistická republika
-
znárodnění proběhlo → neexistuje soukromé vlastnictví
-
vláda KSČ
-
zaměření na těžký průmysl, podceňování investic do lehkého průmyslu, podpora zbrojení
-
1960 – nová ústava (Ústava 1960)
-
změna názvu státu
-
zakotvena vedoucí úloha KSČ
-
změna
Šedesátá léta
-
1960 přijat 3. pětiletý plán
-
do té doby extenzivní rozvoj průmyslu
-
stát poskytoval velké finanční zdroje
-
růst HDP pouze budováním nových závodů
-
problém: malá efektivita (produktivita práce)
-
cíl: intenzifikace ekonomiky
-
zvýšení produktivity práce → různé názory
-
Ota Šik
-
působil v Ekonomickém ústavu AV ČR
-
zkoumání československé ekonomiky
-
nápad vytvořit tzv. třetí cestu
-
“třetí cesta” → mezi typickým socialismem a kapitalismem
-
“zlatá střední cesta” → vyvarovat se krajností
-
hospodářské reformy
-
tržní prvky → lidé zainteresovaní na produkci
-
významná role státu (centrální řízení), ale nelze bránit podnikavosti → podnikavost zvyšuje produktivitu práce
-
Baťův, Fordův systém
-
zvýšení mzdy, část závisí na zisku
-
zůstalo pouze na papíře, nepodařilo se realizovat
-
po roce 1968 emigroval
-
bohužel zkrachoval, nikdy nebyl dokončen (plány 3. pětiletky se nepodařilo splnit)
-
příliš velké úkoly, které ekonomika nebyla schopná splnit
-
1960 → vyhlášena amnestie (propuštění vězňů v rámci přeměny Československa na socialistický stát)
-
hlavně političtí vězni – často katolíci (Jan Zahradníček, František Křelina)
-
soudní rehabilitace
-
amnestie → prupuštění x rehabilitace → očištění
-
znovu přezkoumávány určité kauzy, lidé očišťováni
-
vrácení peněz
-
1967 – IV. sjezd československých spisovatelů
-
volají po realizaci záměrů II. sjezdu → větší míra politické svobody, ekonomické reformy
-
hlavně L. Vaculík, M. Kundera, I. Klíma
-
Novotný spisovatele otevřeně kritizující komunistický systém vyloučil z KSČ
-
Pražské jaro 1968
-
naděje na uvolnění politiky, transformaci,…
-
v KSČ nejen tvrdí komunisté, ale i reformní
-
reformní křídlo získalo na lednovém plénu KSČ v roce 1968 převahu
-
Alexandr Dubček zvolen generálním tajemníkem KSČ
-
reformní komunista → chtěl změny
-
velmi oblíbený
-
cíl: vytvořit zvláštní podobu socialismu – tzv. demokratický socialismus (socialismus s lidskou tváří)
-
aplikace třetí cesty v praxi
-
duben – schůze pléna KSČ → vytvořen tzv. Akční program
-
co se má v Československu změnit
-
demokratizace
-
svobodné vyjadřování (občanská svoboda)
-
politická svoboda
-
v Československu v té době → jednotná kandidátka
-
povolení dalších politických stran a subjektů, sdružení
-
federalizace
-
ústavní zákon, který by transformoval do té doby unitární stát do federalizace (2 samostatné republiky, ale spojené)
-
Novotný odvolán, nový prezident: Ludvík Svoboda
-
nebyl přesvědčený komunista, ale spíše prokomunisticky smýšlející
-
za 2. sv. války velel československým jednotkám v SSSR
-
určitou dobu ministrem obrany
-
prezidentem až do roku 1975
-
povoleno zakládání politických organizací
-
KAN = Klub angažovaných nestraníků
-
lidé, kteří nejsou komunisty, chtějí zasahovat do politiky
-
později v ilegalitě
-
K 231
-
lidé, kteří v 50. letech přišli o soukromé vlastnictví půdy a byli politickými vězni
-
podle paragrafu zákoníku z 50. let
-
2 000 slov
-
celým názvem: Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem
-
prohlášení, manifest o nezbytnosti svobody → touha po svobodě v Československu
-
tvůrce: Ludvík Vaculík
-
Československo ovšem vázáno smlouvami, člen Varšavské smlouvy a RVHP, existence Brežněvovy doktríny
-
do ČS poslán Varšavský dopis
-
adresováno KSČ
-
členové Varšavské smlouvy (socialistického sektoru) vyzvali české komunisty, aby přestali s reformami
-
vedení KSČ nereflektovalo, ovšem nejednota v KSČ
-
Zvací dopisy
-
dopisy tvrdých komunistů o tom, že nesouhlasí s reformami → vyzvali členy Varšavské smlouvy, aby vojensky zasáhli v ČS a zastavili reformy
-
Bilak, Indra
-
vojska Varšavské smlouvy by sem stejně asi vtrhla
-
21. 8. 1968 → vstup armády VS na území Československa
-
nebyly zde všechny – chyběly armády Rumunska a Albánie
-
obsazení Československa
-
několik mrtvých
1. etapa normalizace – 1968 – 1969
-
reformní komunisté → nesouhlas se vstupem vojsk VS → 22. 8. svolán mimořádný sjezd KSČ (Vysočanský sjezd)
-
odsouzení vpádu → cíl: odchod okupačních vojsk
-
reformní komunisté odvezeni do Moskvy → přesvědčováni, aby se vstupem vojsk souhlasili
-
Dubček, Černík, Svoboda (od dubna 1968 prezidentem, Novotný odvolán)
-
tzv. Moskevské protokoly
-
podepsali všichni naši představitelé, až na jedinou výjimku – Františka Kriegla
-
dodnes opředeno tajemstvím
-
výsledek (domluveno na základě Moskevských protokolů): Smlouva o pobytu armády SSSR na území ČSSR
-
všechny ostatní armády se stáhly, zůstala pouze sovětská
-
Smlouva o dočasném pobytu armády SSSR na území ČSSR
-
28. 10. 1968 → přijat ústavní zákon – Zákon o federaci
-
vydán Národním shromážděním
-
unitární stát se mění na 2 republiky: Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku
-
kromě federální vlády existuje ještě česká vláda a slovenská vláda
-
centrální parlament a zároveň český a slovenský parlament
-
schvalování zákonů od konce roku 1968: Federální shromáždění
-
skládalo se z:
-
Sněmovny lidu
-
Sněmovny národů
-
Štrougal → první předseda federální vlády
-
leden 1969 – Jan Palach
-
student pražské filozofické fakulty
-
upálil se na protest proti okupaci
-
další např. Jan Zajíc, ale i lidé v Plzni a dokonce Polsku nebo Maďarsku
Etapa normalizace – 70. léta
-
obnovení byrokratické řízení
-
vyloučení reformních komunistů z KSČ (deseti tisíce lidí)
-
1970 – podepsána nová smlouva se SSSR
-
SSSR si pohlídá, aby nedošlo k další revoluci
-
emigrace – velké množství lidí
-
samizdat
-
i Hrabal
-
1975 – Helsinská konference KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě)
-
dodržování lidských práv → Československo se k tomu zavázalo (přestože de facto nedodržováno)
