Severní a střední Evropa v raném středověku
Severní evropa:
Organizace severských kmenů:
-
počátek raných států ve Skandinávii
-
v 8.stol → ještě rodové společenství na základě vojenské demokracie (moc nenáleží králi, ale shromáždění svobodných mužů → thingo)
-
král → vládce, který si podřídil větší území a jiné kmenové organizace
-
kmenové organizace vznikaly již v 7.stol. z potřeby obrany → kmeny mezi sebou často bojovali → v každém kmenu jsou bojovníci a velitelé (později šlechta)
-
Normané (název obyvatel Skandinávie) jsou výborní dálkoví obchodníci → dostali se až do západní Evropy a Byzantské říše
-
obchod potřebovali pro vlastní obživu
-
zemědělství bylo přírodními podmínkami značně omezené především na chov dobytka
-
v příhodnějších oblastech (Dánský poloostrov, západní pobřeží Švédsku) se pěstovaly potraviny pro omezený počet obyvatel
-
aby Normané unikly přelidnění a nedostatku potravy → expanze
Normanská expanze:
-
8.stol. → Dánové zaútočili a vyplenili na severu Anglie (klášter Lindisfarne 793 n.l.), dále útoky na sever Francie a Island
-
vojenská organizace, zkušenosti a mořeplavecké schopnosti umožnili Normanům pronikat i po řekách hluboko do vnitrozemí a útočit 2 a půl stol. na vznikající západoevropské státy
-
konec expanze r. 1066 → porážka Dánů anglickým králem Eduardem Vyznavačem
Vikingové:
-
souhrnný název normanských kmenů podnikající expanzi
-
viking = pirát, bojovník plavící se na lodích
Norové:
-
zahájení výbojů v 8.stol. vyloděním v Irsku
-
trvalejší pozici získali až ve 30. letech 9.stol.
-
860 – dopluli k nové zemi Islandu → výhodná základna pro další cesty na západ
-
80. léta 9. stol. – dopluli ke Grónsku → osídlení ostrovu a připojení ke svému království (13.stol.)
-
po roce 1500 Normanské obyvatelstvo z neznámého důvodu vymřelo
-
r. 1000 doplul Leif Eriksson do severní Ameriky (1. Evropan v Americe)
Dánové:
-
zahájení výbojů v první polovině 9.stol. → útok na ústí Rýna a západní část Francké říše
-
r. 842 vypálili Londýn
-
r. 845 dobyli Paříž
-
60 léta 9. stol. → obsazení téměř celé Anglie
-
obrat 878 → Alfréd Veliký porazil Dány v bitvě u Edingtonu → rozdělení země na anglosaskou a dánskou část (hranice – Temže)
-
920 → anglosasové ovládli dánskou část
Úpadek vikingské moci:
-
první polovina 10.stol.
-
porážka Normanů v Anglii (konec 9. stol.)
-
porážka normanského vůdce Rolla ve Francii (911)
-
neúspěch i v Německu
-
neúspěchy mění cíle expanze → úsilí o trvalejší kolonie
-
změna normanské společnosti → feudální charakter
Švédové:
-
expanze do východní Evropy → území osídlená Slovany
-
státní forma – pouze Kyjevská Rus → proto není velká kořist, ale ovládnutí území je jednodušší a je možnost podílení se na dálkovém obchodě (Finský záliv → ladožské jezero → Dněpr → Černé moře – Byzanc)
→ Volha → Kaspické moře)
-
nejsou zde pokusy o trvalou kolonizaci
Vznik severských států:
-
Norsko, Švédsko, Dánsko – 10. stol. a dotvoření do státu během následujícího století
-
o ostatních skoro nic nevíme → předpokládáme vzájemné boje a složitý proces
Norsko:
-
vznik státu za vlády Haralda Krásnovlasého
-
vláda „z koně“ → pravidelně objížděl zemi
-
opěrné body → opevněné dvorce (soustřeďování potravin, daní…)
-
stejný typ vlády i u dalších zemí včetně Svaté říše Římské
-
i přes vyspělost je Haraldův stát v 60. letech 10.stol. zničen Dány
-
nový rozkvět až za vlády Sverre Sigurdssona ke konci 12.stol.
Dánsko:
-
vzrůst dánského státu za vlády Svena Rozčísnutého vousu a Knuta Velikého → ovládnutí Norska a téměř celé Anglie
Švédsko:
-
mocenské centrum → Uppsala
-
sjednocování až do první poloviny 11. stol. (do té doby zde bylo několik menších celků – kmenových knížectví – nejsilnější västergötlanské království)
Střední Evropa:
Střední Evropa po pádu Velké Moravy:
-
založení Sámovy říše (1. pokus o vytvoření slovanského státu)
-
20. léta 7.stol.
-
spíše kmenový svaz → potřeba ochrany proti Avarům
-
stabilní říše je až Velkomoravská (polovina 9.stol.)
-
zničena je na počátku 10.stol – 906
-
na jejím bývalém území se formují nové státy – český, polský, uherský
-
opět faktor vnitřních rozbrojů a vnějších ohrožení
-
ze západu – říše římská, z východu – nájezdy asijských kmenů
-
čechy, polsko a uhry se vyvíjejí v úzkém vztahu – mocenská trojúhelník
Polsko:
-
sjednocování kmenů již v 9.stol.
-
převahu nad ostatními mají knížectví Vislanů a Polanů
-
1. doložený panovník → Měšek I.
-
během vlády ovládl západní Pomořansko → pronikl k Baltu, porazil Boleslava II. a zabral Slezko
-
Měškův syn Boleslav I. Chrabrý rozšířil území a Polsko bylo největším státním útvarem střední Evropy
-
dobyl Prahu a vládl našemu území (1003-1004)
-
připojil k Polsku část dnešního Slovenska
-
tyto úspěchy umožnila krize v říši římské (vyřešena nástupem Jindřicha II.) a čechách → po uklidnění se musel Boleslav vzdát zisků jak v říši tak v čechách, Slovensko bylo navráceno Uhrám (Budyšínský mír 1018)
-
po tomto neúspěchu se obrací na východ a dobývá Červenou Rus (území okolo Přemyšlu) a Kyjev
-
nakonec musí ustoupit, ale některá menší území udrží
-
Boleslav dosáhl stabilního státu – vybudoval efektivní státní správu, státní orgány…
Hradská soustava:
-
základem jsou královské hrady a hradští správci spravující území jim svěřená
-
hradskému správci náleží určité funkce (vojenské, finanční, hospodářské, soudní…)
-
za výkon svého úřadu je zodpovědný přímo panovníkovi
(moc založená na hradské soustavě byla i v českém a uherském státu, v uhrách ji založil Štěpán I. Svatý a u nás byla od poloviny 11.stol. – následovně se pozice hradského správce mění a funkce jsou rozděleny mezi více lidí → podpora pozice šlechty)
-
Boleslav Chrabrý dosáhl ke konci své vlády královské koruny (1024/25) a upevnil nezávislost Polska
-
nástupci Boleslava již neprokázali takové schopnosti jako měl on a nepodařilo se jim udržet ani stát, ani korunu
Český stát:
-
v 11.století došlo k mocenskému vzestupu a stabilitě Čech → zabránění Polsku v expanzi
-
kníže Břetislav I. ukázal slabost Polska → dobyl Hnězdno a přenesl ostatky sv.Vojtěcha do Prahy
-
za Břetislavovi vlády došlo i k odtržení Slezska a k jeho následnému připojení k našemu státu
-
Václav II. byl zvolen r.1300 polským králem – zastavil úpadek přinesl Polsku sjednocení a vzestup
Uhersko:
-
tento stát založili ugrofinští kočovníci, kteří přišli do Panonie koncem 9.stol.
-
roku 906 zničili Velkomoravskou říši, ve 30. a 40. letech ohrozili Cařihrad, , Bavorsko, Itálii, Porýní…
-
konec výbojů způsobila prohra bitvy u Lechu
-
v druhé polovině 9.stol. dal základy Uhrám náčelník kmene Magyar Arpáda
-
ale přímým zakladatelem Uherského státu je až jeho syn Gejza I.
-
díky politice opřené o křesťanské misie dokázal vybudovat pevnou půdu pro svého syna Štěpána, který dosáhl úplného sjednocení a připojil k Uhrám i dnešní Slovensko
-
po Štěpánově smrti vzniká období domácích zmatků, trvající 50 let
-
Uhry obnoví až dva silní panovníci Ladislav a Koloman
Církevní organizace:
-
při zakládání těchto tří států hrála roli i snaha o vytvoření vlastní církevní organizace
-
první krok bylo zřízení biskupství
-
Boleslav II. ho založil již r. 973 v Praze
-
Měšek I. využil misijní biskupství, které mělo za úkol christianizaci pohanských oblastí
-
misijní biskupství bylo založeno v Poznani (výhoda toho, že hranice se mohli měnit podle toho, jak se zvětšovalo území)
-
úplná církevní nezávislost – arcibiskupství
-
tomu se ale brání říšská arcibiskupství i němečtí panovníci
-
Polsku (Hnězdno – hrob sv.Vojtěcha 999) i Uhrám (Ostřihom – 1002) se nakonec založení arcidiecézí podařilo
-
v Čechách na povýšení biskupství na arcibiskupství museli čekat až do poloviny 14. stol.
