Evropa v období vrcholného středověku
- vznik sjednocených států : Anglie, Francie, svátá říše římská
- růst moci církve, křížové výpravy, boj o investituru
- středověká města (vznik, hospodářství, politické postavení)
- stoletá válka
- východní evropa : Tataři a Turci, moskevské knížectví
- reconquista
- gotika
DĚJINY ANGLIE
- do r. 407 byla obsazena Římem
- původním obyvatelstvem byli Keltové
- od poloviny 5. stol. přicházejí germánské kmeny (Anglové, Sasové a Jutové), kteří se sjednocují a vytvářejí sedm malých království tzv. heptarchií (Wessex, Sussex, Essen, East Anglia, Kent, Northubriam a Mercia)
- od konce 8. stol. na Anglii útočí Dánové, r. 876 se jim vzepřel wessexský král ALFRÉD VELIKÝ, došlo k uzavření míru a území bylo rozděleno na dvě části s hranicí mezi Londýnem a Chestrem, kdy na sever od této linie ležela dánská oblast a na jih od ní vládli Anglosasové
- Alfréd Veliký byl prvním skutečným králem Anglie, který vládl celému území, začal budovat armádu, podporoval školství a kulturu, aby zesílil stát v 10. stol. se dostává na krátkou dobu na trůn Anglie dánský panovník KNUT VELIKÝ panovníci se dále na trůně střídali (chvíli Anglové, pak Sasové..) toho, že je v Anglii krize využili Normané, r. 1066 zvítězil v bitvě u Hastingsu normanský vévoda VILÉM DOBYVATEL, který se stal králem a položil základy jednotné feudální Anglie
- z Normandie začal prosazovat francouzskou kulturu → společnost se rozdělila na dvě skupiny (vrchní vrstvu společnosti tvořili Francouzi, které dosazoval do nejvyšších funkcí a pod nimi byli Angličané) později nastal francouzům další problém, protože Vilém dobyvatel vlastnil území Anglie, ale pořád i kousek Francie (Normandie)
DĚJINY FRANCIE
- r. 843 Verdunská smlouva – Karel Holý (Západofrancká říše), Lothar (Střed.), Ludvík Němec (Vých.)
KAREL HOLÝ (843-877)
- pocházel z dynastie Karlovců, ale byl slabým panovníkem
- v té době do Francie přicházejí Normané
KAREL PROSTÝ (898-923)
- uzavřel příměří s Normany, r. 911 jim daroval území Normandie a oni za odměnu přestali území obléhat a složili slib věrnosti tzv. Vazalský slib, jeho postavení však bylo slabé, r. 987 dynastie Karlovců vymírá Dynastie Robertovců = Kapetovců
HUGO KAPET (987-996)
- ovládal pouze malé území v okolí Francie, zbytek měla šlechta → oslabení se snaží využít Normané
- dalším problémem po Normanech bylo, že francouzská šlechtična se provdala za anglického krále Jindřicha II. a jako věno mu darovala část francouzského území (Akvitánii)
FILIP II. AUGUST (1180-1233)
- francouzský král, snažil se vyřešit situaci ve Francii
- využíval sporů na anglickém trůně (Richard Lví Srdce x Jan zvaný Bezzemek)
SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ
- po rozdělení Francké říše Verdunskou smlouvou, se oblasti východně od Rýna dále vyvíjely jako Svatá říše římská
- s koncem dynastie Karlovců se Východořímská říše rozpadá na jednotlivá vevodství (nejvýznamnější Bavorsko, Sasko)
- celá oblast se z důvodu ohrožení nájezdy Maďarů sjednocuje a do čela se dostává saský vévoda JINDŘICH I. PTÁČNÍK (919-936) Dynastie Otonů
OTA I. (936-973)
- začal spolupracovat s církví (biskupům a kněžím uděloval za jejich podporu královská léna), zajistil si rovněž přízeň papeže, který mu za pomoc proti nepřátelům v Itálii udělil r. 962 titul císaře
- součástí římského císařství bylo Německo, Belgie, Lichtenštejnsko, severní Itálie, České země (měli jsme sice vlastního panovníka, ale ti se německým panovníkům častokrát podřídili)
- římským císařem se mohl stát pouze německý král, který pak musel vykonat římskou jízdu, při které s vojskem a knížaty (i českými jako součást císařství) dorazil k papeži, který jej korunoval
- císařství zabíralo především německé země → proto někdy nazýváno římskoněmecké císařství
- ve 12. stol. se objevil oficiální název Svatá říše římská – vládce římskoněmecký císař
- v 15. stol. změna na Svatá říše římská národa německého
OTA II. (973-983)
OTA III. (983-1003)
OTA III. (983-1003)
- snažil se obnovit a znovu naplnit ideu římského císařství → Renovatio imperii Romanorum (obnovení římského císařství), ale nepovedlo se mu to
JINDŘICH IV. (1056-1106)
- v době smrti svého otce byl ještě dítětem → do politiky zasahuje papež ŘEHOŘ VII. – spis Dictatus Papae (snaha vymanit papežství z vlivu císařské moci, možnost nezávisle rozhodovat o volbě církevních hodnostářů)
- vzniká spor mezi papežem a císařem
INVESTITURA
- papež uvalil na císaře klatbu → Jindřich se rozhodl pro veřejné pokání a r. 1077 provedl známou cestu do Cannosy, kde čekal tři dny před branou, než mu papež odpustil
- zanedlouho však spory začaly nanovo – papež si zvolil svého německého panovníka a Jindřich zase papeže KLIMENTA III.
JINDŘICH V.
- vyřešení konfliktu přinesl r. 1122 Konkordát Wormský – kompromis při dosazování, církevních hodnostářů, investitura byla rozdělena do dvou částí (světské a duchovní), symbolem světské bylo předání žezla (moci nad územím), papež předával prsten a berlu
KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY
- křesťané v Evropě chtěli navštívit svatá místa o nichž četli v bibli (Palestina, město Jeruzalém), v těchto oblastech se však začali usídlovat seldžučtí Turci
- námět křesťanů nebyl pouze náboženský, ale Evropanům šlo též o hospodářství (majetek, navázání obchodů) a důvod vojenský (nová území)
- zapojil se do toho též papež, který vyhlásil křížovou výpravu
1. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1095 – 1099)
– vyhlášena v městě Clermont
– vojáci byli označeni křížem, proto se tyto výpravy v latině nazývají kruciáty
– první výprava nebyla příliš povedená, rozdělila se na dvě fáze :
a) chudí – v Evropě je sužovali nemoci, hlad a poddanství; do svaté země však vůbec nedošli
b) r. 1096 začala skutečná, tentokrát úspěšná výprava tvořená vojsky křižáků, kteří došli až do Palestiny, kde porazili Turky a začali zakládat nová státní zřízení –
Jeruzalemské království, Edessa, Antiochea, Tripolis..
– vyhlášena v městě Clermont
– vojáci byli označeni křížem, proto se tyto výpravy v latině nazývají kruciáty
– první výprava nebyla příliš povedená, rozdělila se na dvě fáze :
a) chudí – v Evropě je sužovali nemoci, hlad a poddanství; do svaté země však vůbec nedošli
b) r. 1096 začala skutečná, tentokrát úspěšná výprava tvořená vojsky křižáků, kteří došli až do Palestiny, kde porazili Turky a začali zakládat nová státní zřízení –
Jeruzalemské království, Edessa, Antiochea, Tripolis..
2. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1147 – 1148)
– zúčastnil se jí rovněž český panovník VLADISLAV II.
– výprava byla neúspěšná
– r. 1187 porazil křižácké státy sultán SALADIN v bitvě u Hattanu, kterému se podařilo získat většinu území, což se doneslo do Evropy a začíná třetí výprava
– zúčastnil se jí rovněž český panovník VLADISLAV II.
– výprava byla neúspěšná
– r. 1187 porazil křižácké státy sultán SALADIN v bitvě u Hattanu, kterému se podařilo získat většinu území, což se doneslo do Evropy a začíná třetí výprava
3. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1189 – 1192)
– zúčastnil se jí i francouzský panovník FILIP II. AUGUST, RICHARD LVÍ SRDCE i německý panovník FRIDRICH BARBOSSA
– pro křížáky byla výprava relativně úspěšná, rozdělili si s Turky území
– zúčastnil se jí i francouzský panovník FILIP II. AUGUST, RICHARD LVÍ SRDCE i německý panovník FRIDRICH BARBOSSA
– pro křížáky byla výprava relativně úspěšná, rozdělili si s Turky území
4. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1202 – 1204)
– zneužili ji Benátky (významné středomořské obchodní centrum), kterým Byzantská říše kazila obchody, a proto podplatili křižáky a ti s donucením zaútočili na Byzanc, která tímto po útoku křižáku na 60 let zcela zaniká
– místo Byzantské říše vznikali nové státy, které si křižáci rozdělili (např. Nikajské království Latinské)
– zneužili ji Benátky (významné středomořské obchodní centrum), kterým Byzantská říše kazila obchody, a proto podplatili křižáky a ti s donucením zaútočili na Byzanc, která tímto po útoku křižáku na 60 let zcela zaniká
– místo Byzantské říše vznikali nové státy, které si křižáci rozdělili (např. Nikajské království Latinské)
5. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1212)
– přezdívaná dětská – Evropané byli znechuceni činem křižáků, kteří se nechali podplatit a bojovali z nečestných důvodů, a proto do boje vyslaly děti (asi 50 000)
– ty však do Palestiny vůbec nedorazily a za to, že neuspěly jich byla většina rozprodána do otroctví v Marseille
– ty však do Palestiny vůbec nedorazily a za to, že neuspěly jich byla většina rozprodána do otroctví v Marseille
6. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1216 – 1222)
– křižáci se pokoušeli dobýt Egypt, který však obsadili Turci
– křižáci se pokoušeli dobýt Egypt, který však obsadili Turci
7. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA (1227 – 1228)
– v čele výpravy stál německý císař FRIDRICH II. – podařilo se mu diplomaticky dohodnout s tureckým sultánem, že se Evropané mohou jezdit dívat na svatá místa
a nikdo na ně nezaútočí
– nakonec si to však svým chováním pokazili (nevážili si toho) a r. 1202 jim to Turci zatrhli a Jeruzalém byl čistě turecký
– v čele výpravy stál německý císař FRIDRICH II. – podařilo se mu diplomaticky dohodnout s tureckým sultánem, že se Evropané mohou jezdit dívat na svatá místa
a nikdo na ně nezaútočí
– nakonec si to však svým chováním pokazili (nevážili si toho) a r. 1202 jim to Turci zatrhli a Jeruzalém byl čistě turecký
DALŠÍ KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY
- konány z podnětu francouzských králů kvůli penězům
- byly neúspěšné, nic nezměnily
- Osmanští Turci obsadili všechna svatá místa i Egypt a r. 1453 dobyli Konstantinopol
→ zánik Byzancu, místo toho Istanbul
STOLETÁ VÁLKA
FRANCIE PŘED STOLETOU VÁLKOU
FILIP IV. SLIČNÝ (1285-1314)
- za jeho vlády se situace Francie zlepšila, podařilo se mu dobýt území, které vlastnili Angličané ve Francii
- na počátku 14. stol. byla Francie skoro sjednocena
- připojil Flandry, Gaskoňsko..
- generální stavy –
- obyvatelstvo Francie bylo rozděleno do tří tzv. stavů – šlechta (měla bohatství, postavení, moc), duchovenstvo, města; tyto vrstvy se setkávali v instituci zvané generální stav, kde rozhodovali o tom, co panovníkovi dovolí (např. pokud chtěl kál vybrat daně..) – podobné dnešnímu parlamentu
- r. 1328 vymřela dynastie Kapetovců a místo nich se na trůn dostává vedlejší větev rod Valois
ANGLIE PŘED STOLETOU VÁLKOU
RICHARD LVÍ SRDCE
RICHARD LVÍ SRDCE
- panovník, statečný vojevůdce, účastnil se křížových výprav proti Turkům
- v Anglii moc nebýval, a tak jeho bratr JAN I. v jeho nepřítomnosti svrhl moc na sebe, ale nebyl úspěšný – ztratil území, které Anglie vybojovala (odtud přídomek Bezzemek); r. 1215 si šlechta vynutila dokument MAGNA CHARTA LIBERTATUM (Velká listina svobod) = král se zavazuje, že nebude vybírat daně bez souhlasu státní rady (předchůdce parlamentu) → slabost panovníka
EDVARD III.
- za jeho vlády r. 1328 vymřela dynastie Kapetovců – chtěl se stát francouzský králem, na základě toho, že kdysi jedna francouzská šlechtična darovala svémumanželovi z Anglie část území Francie a Edvard je tudíž právoplatným dědicem
- tím, že vymáhal trůn přes předky začíná stoletá válka
1. FÁZE – 1337 – 1360
- Angličané se vydali na tažení proti Francii a měli velkou převahu
- r. 1346 se ve Francii odehrála bitva u Kresčaku (Créssy), kde bojoval a zahynul i český panovník Jan Lucemburský
- r. 1347 se Anglii podařilo dobýt přístav Calais (jejich jistota, zůstal jim i zhruba 200 let po skončení války)
2. FÁZE – 1360- 1415
- Francouzi změnili taktiku boje, rozdělili se na mnoho skupinek a bojovali na více místech najednou, což Anglii překvapilo a Francie získala dobytá území zpět a měla nyní převahu
- v Anglii došlo ke změně vládnoucí dynastie, král RICHARD II. byl násilím svržen a místo něj nastoupil JINDŘICH IV. z rodu Lancasterů (tento okamžik je základem pozdější války růží) ve Francii vládl král KAREL VI., ale Francouzi s ním nebyli spokojeni, zejména v oblasti Burgundska, kde se rozhodli učinit králem někoho jiného → občanská válka;než ho však stihli svrhnout z trůnu zemřel, na scéně se objevil jeho syn KAREL VII., ten však nebyl přijat a válka pokračuje
3. FÁZE – 1415- 1453
- úspěch měli Angličané, kteří vítězí r. 1415 v bitvě u Azincourtu
- Francouzi se bez krále dostávají do problému, ale tehdy se objevila šestnáctiletá dívka JOHANKA Z ARKU, která vedla vojsko a r. 1428 nad Anglií zvítězila v bitvě u Orleans a Karel VII. se stal konečně králem
- Angličané však Johanku zajali a r. 1431 ji upálili a její popel hodili do Seiny
- poslední bitva se odehrála r. 1453 u Castillonu, kde zvítězili Francouzi a Angličané ztratili všechna svá dobytá území až na přístav Calais
- stoletá válka končí a Francie se stává pevným a jednotným státem
- po stoleté válce měly obě země problémy
- Francie se musela poprat se vzpourou znechucených obyvatel z války (bída..) tzv. povstání Jacqueri
- v Anglii se začala odehrávat další válka růží v letech 1455 – 1485, šlo o spory dvou rodů YORKŮ a LANCASTERŮ, na trůně se častěji drželi Yorkové, ale boje byly velmi tvrdé (docházelo k vyvražďování); vítězně nakonec vyšel JINDŘICH VII. TUDOR (příbuzný Lancasterů); název válka růží vychází z rodových znaků obou rodů na nichž byla růže RECONQUISTA
- Córdobský chalífát –
- byl hospodářskou velmocí, která kontrolovala pobřeží a konkurovala italským městům
- obchodní centra – Córdoba, Sevilla, Toledo a Granada
- v 11. stol. začali na Córdobský chalífát útočit seldžučtí Turci, chalífát se dostal do krize – začíná reconquista = snaha křesťanů o znovuzískání výsadního postavení
- impuls k ní vzešel v severozápadní oblasti Pyrenejského pol., z Kastílie, Leonu a
- Královstí Aragonského (mini státečky, kde se křesťané shromáždili)
- r. 1085 vyvrcholila první fáze reconquisty vztyčením křesťanského kříže v Toledu (Avicenna)
- v první polovině 13. stol. křesťané vítězili
- koncem 13. stol. už muslimové ovládali pouze jihovýchodní pobřeží s centrem v Granadě
- reconquista byla zakončena r. 1492 dobytím Granady
- Pyrenejský pol. byl celý v rukou křesťanů a Španělsku se takto naskytly možnosti obrátit svou pozornost jinam, tedy hlavně na zámořské plavby
- r. 1469 vznik království Španělského
MONGOLOVÉ (TATAŘI) A ZLATÁ HORDA
- název Tataři plyne podle kmene Ta-ta
- jejím zakladatelem a vůdcem byl ČINGISCHÁN
- r. 1241 se utkali s polskými knížaty v bitvě u Lehnice, účastnil se jí český panovník VÁCLAV I. JEDNOOKÝ (Mongolové vyhráli, ale stálo je to mnoho sil), dostali se též do oblasti Polska a Slezska
- Moskevské knížectví
- na počátku 14. stol. se moc hordy začala postupně měnit (spory mezi chány), kníže
- DMITRIJ DONSKÝ se tak utkal s Tatary a r. 1380 je porazil v bitvě na Kulikově poli
- r. 1223 bitva na řece Kalce, kde Mongolové porazili rozhádaná ruská knížata, obsadili K.R. a vytvořili nový stát – Zlatá Horda (Tatarský chanát)
TURECKÁ EXPANZE
- Osmanští Turci se sjednotili a stali se hrozbou svým sousedům, zapříčinili pád Arabské říše a útočili též na říši Byzantskou
- r. 1389 porazili společně s Bulharskem a Makedonií v bitvě na Kosově poli (Balkán) Srby
- v té době Byzantská říše, již obklopena Turky, hledala spojence
- za účelem poražení Turků vznikla tzv. florentská unie, ta však skončila r. 1444 porážkou v bitvě u Varny
- poslední naděje na zastavení jejich postupu tak byla zmařena
- Turci už cílevědomě směřovali na Konstantinopol, kterou r. 1453 dobyli
- r. 1526 porazili českého a uherského krále LUDVÍKA JAGELLONSKÉHO v bitvě u Moháče
- r. 1529 poprvé obléhali Vídeň, jejich postup byl zastaven r. 1683 při jejím neúspěšném obléhání
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
- způsoby vzniku měst :
1. založení na tzv. zeleném drnu – postavení na volném prostranství u obchodní stezky, řek..
2. povýšením z vesnice, osady, které měly strategické umístění (obchod)
3. přetrváním antických měst (Řím)
2. povýšením z vesnice, osady, které měly strategické umístění (obchod)
3. přetrváním antických měst (Řím)
- typy měst :
- KRÁLOVSKÁ; VĚNNÁ (šlechtična je vnesla do sňatku);
- PODDANSKÁ – a) města založená světskou šlechtou (knížata..)
- HORNÍ MĚSTA – těžba stříbrné rudy (Kutná Hora, Stříbro, v Jihlavě
- OBCHODNÍ MĚSTA (Janov, Florencie, Milán, Paříž)
- městská práva :
1) právo osobní svobody – nikomu se nepodřizovali, nejčastěji je získávala města vzniklá povýšením z osady
2) právo trhu – právo konat ve městě trh; ve středověku byly trhy výroční (1krát za rok – jaro, podzim), týdenní a každodenní
3) právo mílové – zbavení se konkurence (jednu míly od města se nesměl vyskytovat nikdo vykonávající stejné řemeslo)
4) právo skladu – každý projíždějící obchodník musel uskladnit své zboží a než odjel musel ho nabídnout i tamnímu obyvatelstvu
5) celní právo – placení cla
6) právo várečné – právo vařit pivo a poté prodávat
7) právo hrdelní – právo zaměstnat kata – popravovat
8) právo útrpné – právo mučit (švédská bota, skřipec..)
9) právo trestní – právo trestat za prohřešky
10) právo hradeb – právo postavit městu hradby
11) právo samosprávy – automaticky získané, v čele města stál purkmistr a k ruce měl 12 konšelů
2) právo trhu – právo konat ve městě trh; ve středověku byly trhy výroční (1krát za rok – jaro, podzim), týdenní a každodenní
3) právo mílové – zbavení se konkurence (jednu míly od města se nesměl vyskytovat nikdo vykonávající stejné řemeslo)
4) právo skladu – každý projíždějící obchodník musel uskladnit své zboží a než odjel musel ho nabídnout i tamnímu obyvatelstvu
5) celní právo – placení cla
6) právo várečné – právo vařit pivo a poté prodávat
7) právo hrdelní – právo zaměstnat kata – popravovat
8) právo útrpné – právo mučit (švédská bota, skřipec..)
9) právo trestní – právo trestat za prohřešky
10) právo hradeb – právo postavit městu hradby
11) právo samosprávy – automaticky získané, v čele města stál purkmistr a k ruce měl 12 konšelů
CECHY
- sdružení řemeslníku jednoho řemesla
- hlídali, aby se udržela úroveň řemesla (kvalitní výrobky, stálý a přiměřený plat, aby se nešidilo, udržovali stálý počet řemeslníků), starali se o řemeslníkovu rodinu po jeho smrti
HANZA
- obchodní svaz vytvořený ve 13. stol. městy při pobřeží Severního a Baltského moře (Hamburk, Rostock, Wismar, Stralsund, Štětín, Gdaňsk, Riga) jeho hlavou bylo město Lübeck; hanzovní města bohatla z obchodu se severní Evropou, Anglií a Kyjevskou Rusí
GILDA – kupecké sjednocení italských měst, která obchodovala s městy na jihu Německa
- GOTIKA (1230-1530)
- vznik ve druhé polovině 12. stol. ve Francii, odtud se šíří do celé Evropy prostřednictvím mnišských duchovních řádů
rozdělení gotiky :
- gotika raná – přechodné období
- gotika vrcholná – 13.-14. stol.
- gotika pozdní – 15. stol. (pouze v zaalpských oblastech, v Itálii a západní Evropě se již rozdělena.
Architektura :
- lomený oblouk, opěrný systém, klenby (žebrová, křížová, hvězdicová, síťová..)
Sochařství :
- náboženská tématika (madony, piety)
Malířství :
- fresky, iluminace
- představitelé – Giotto di Bondone, Jan van Eyck, Mistr třeboňský, Mistr Theodorik (kaple sv. kříže na Karlštejně)..
Památky:
- první stavbou chrám Saint Denis ve Francii
- katedrála Notre Dame, Saint Chapell, chrám sv. Víta, Karlův most, hrad Zvíkov,
- Vladislavský sál
