STAROVĚKÉ ŘECKO A HELÉNISTICKÉ STÁTY
-
Nejstarší civilizace v Evropě v Egejském moři, hlavně na ostrovech, nejstarší kultura – minojská (podle bájného Ménoa), největší rozkvět 2 000 let př.n.l., ovlivněné egyptskou kulturou a kulturou Malé Asie
-
Období prvních paláců – 2/2 2.tisícítelí, rozvinuté palácové hospodářství, centra: Knóssos, Mallia, Faristos, paláce obsahovaly koupelny, lázně, zásobárny, svatyně, zničeno zemětřesením
-
Odbobí druhách paláců – doby, kdy se nejvíc rozvíjely mýty
-
-
Doba homérská – období temna, 1100 – 800 let př.n.l.
-
Doba archaická – 800 – 500 let př.n.l.
-
Doba klasická – 500 – 338 let př.n.l. – rok 338 – Alexandr Makedonský ovládl Řecko
-
Doba helénistická – 338 – 146 let př.n.l. – konec s příchodem Římanů
-
Od příchodu Dórů (byli na nižší kulturní úrovni), splynutí s mykénskou kulturou
-
Vznik slavných eposů, tj. základ ústní lidové slovesnosti, cenný pramen pro zkoumání nejstarších řeckých dějin
-
Rozvoj mořeplavby, Řekové se dostávají do Malé Asie, první řecká kolonizace ostrovů
-
Vznikají klasické řecké městské státy = polis, velká řecká kolonizace, vládne rodová kolonizace, městské státy – největší Sparta, několik set, různě velké
-
Obyvatelé – občané i otroci, řecký občan byl nositelem práv i povinností, práva – účast na sněmu, povinnost – hlasovat o zákonech, volit úředníky, právo vlastnit majetek, povinnosti – bránit město, přispívat na veřejné věci
-
Velká řecká kolonizace – soustavné osidlování Středomoří a Černého moře, tj. Kypr, Egypt, Itálie, Giblartarský průliv, Hispánie, Sicílie, Korsika
-
Kolonie – nově založené osady, metropole – mateřská centra
-
Co městský stát, to jiné politické zřízení, nejčastěji aristokracie, oligarchie, demokracie a tyranida
-
Ležela na jižním Peloponésu, říkalo se jí Lakónie, klasický otrokářský vojenský stát, opíral se o armádu, vojsko bylo nejsilnějším státním orgánem, z původního obyvatelstva se stali otroci
-
Sparta zemědělská oblast
-
Nezakládali tolik kolonií
-
Politické zřízení:
-
5 efórů = úředníků – dohlížitelé, řídili Spartu v době míru
-
Gerúsia = rada starších, soudní pravomoc
-
Appelá = sněm – toho se účastnili plnoprávní muži Sparťané nad 30 let, volili radu a efóry
-
Dva králové – vojevůdci – z nejmocnějších rodů, spravovali Spartu v době války, poradní sbor – gerúsia
-
-
Obyvatelstvo:
-
Sparťané – plnoprávní, žili přímo ve Spartě, vojáci z povolání
-
Perioikové – obyvatelé, kteří obydlovali okrajové části, svobodní, zabývali se zemědělstvím, politicky bezprávní, pocházeli z řad Dórů
-
heiloti – nesvobodní, původní obyvatelé, bezprávní, sloužili jako otroci, patřili státu
-
-
Peloponéský spolek – 6.st.př.n.l. – Sparťané přestali ovládat dobytá území, udělali z nich spojence, Sparta hlavou spolku
-
Na poloostrově Atika, neúrodná oblast, zaměřeno na řemesla a oblast, rozvíjen námořní obchod, životní styl rozdílný od Sparty, základem lidové shromáždění (sněm) – všichni plnoprávní občané, tj. muži nad 20 let, práva i povinnosti
-
Ze sněmu vyloučeny ženy i metoikové = přistěhovalci
-
Sněm volil úředníky = archonty, bylo jich devět, měli výkonnou moc a byli voleni na jeden rok, vysloužilí tvořili areogap = poradní sbor
-
7.st.př.n.l. – Drakon (archont) – vydal přísné zákony týkající sed trestů,
-
Solon (archont) – zrušil otroctví pro dluhy, vykoupil athénské občany z otroctví v cizině, rozdělil občany do čtyř majetkových tříd, každé z nich určil práva a povinnosti:
-
Statkáři – právo vykonávat vysoké úřady, povinnost sloužit ve vojsku jako jezdci
-
Jezdci
-
Zeugítai – nižší úřady, těžkooděnci
-
Thétes – účast na sněmu, lehkooděnci
Tyranida Peisistratovců
-
6.st.př.n.l. – samovláda Peisistratovců, vlády se zmocnil Peisistratos, konfiskoval půdu aristokratů, přerozdělil ji nemajetným, zavedl tyranidu
-
510 – nová forma vlády, teokracie – vláda bohatých
-
Po vyhnání Peisistratovců v čele Kleisthenes – zavedl organizační území- 10 správních oblastí (fýlu)
-
Z každé oblasti 50 zástupců → Rada 500, schvalovali, projednávali zákony
-
= základ athénské demokracie
-
Zaveden ostrakismos – střepinový soud – občané psali na střepy jména lidí, které shledali nebezpečnými pro stát, ti, kteří se objevovali často, byli odsouzení k 10 letům vyhnanství
-
Období soupeření řeckých států s Peršany, řecko-perské války, peloponéské války
-
513 – Peršané překročili Hélespant – úžina mezi Malou Asií a Řeckem, důvod řecko-perských válek – povstání maloasijských Řeků proti Peršanům, povstání v osadě Mílétos, Athény poslaly pomoc
Rok 492 – výprava po moři, loďstvo zničeno bouří
2. výprava roku 490 – nejvýznamnější bitva u Maratonu 490 – utkali se Pešané a Athéňané, Sparta chtěla podpořit Athény, ale boje se neúčastnili, měli náboženské svátky, Athény zvítězily, vojevůdce Miltiades, jeho taktika, pověst o maratonském běžci
Athény zahnaly Pešany, ale ne definitivně, zaměřili se na budování vojska, Peršané mobilizovali síly na další boj, Athény výstavba přístavu Pireus
Druhý řecko-perský střet – 480 – Peršané vnikli po souši ze severu
Bitva u Thermopyl – vnitrozemská bitva, athénský král Leonida, perunský král Xerxér, porážka Řeků, zrada řeckého vojáka, Athény vypáleny, zničena Attika
Bitva u Salaminy – vítězství Řeků, námořní bitva
Bitva u Plataje rok 479 – poraženy zbytky perských vojsk, definitivně
Založení Athénského námořního spolku x Peloponéskému spolku
Athénský námořní spolek – založen 478, Athény sjednotily spojence, dobrovolné spojenectví, Athény správcem společné pokladnice, zneužito s výstavbě Athén, ostatní členové vzpoura, požádali o pomoc Spartu, ta poslala Athénám ultimátum – že peníze mají být spravedlivě rozděleny a má být vyhnán Perikles (úspěšný athénský politik a stratég)
→konflikt Athény x Sparta
ATHÉNY ZA PERIKLA
449 podepsán mír s Peršany, 433 nastupuje do úřadu stratég Perikles – rozvíjel athénskou demokracii, zavedl placení úředníků, vojáků, zavedl finanční příspěvky pro vdovy, podílel se na výstavbě Athén
PELOPONÉSKÁ VÁLKA
-
431 – 405 př.n.l., boj o hegemonii nad Řeckem, příčina: problémy v ANS, konkurence Sparty
-
Na ultimátum Sparty Athény nepřistoupily, následovala válka
-
První etapa peloponéských válek – ve znamení převahy Sparty, boje na pevnině, obléhání Athén, smrt Perikla, po něm archonti Kleon a Nikias, neshodli se, Kleon „válku“, Nikias „mír“. Sparta vyhlásila příměří, závazek, že 50 let Sparta nevyhlásí válku, porušen, nové boje.
-
Druhá etapa – Sparta získala Peršany za spojence, Athény zažily hospodářský úpadek, druhá etapa opět ve znamení vítězství Sparty
-
Bitva u Aigospotamoi – 405, drtivá porážka Athén
-
404 podepsán mír, tvrdé podmínky pro Athény: rozpustit ANS, zredukovat loďstvo, zbourat hradby, v Athénách spartská posádka, oligarchie (= 30 tyranů) nahradila demokracii
-
Athény už nikdy nedosáhly politické moci
-
Sparta zažila po válce krizi taky
-
Nejsilnější stát Théby – thébská hegemonie 371 – 362
-
Nadvláda Makedonie nad Řeckem, 338 Makedonie ovládla Řecko
-
Filip II. Makedonský – ½ 4.st., zahájil výbojnou politiku,338 bitva u Chaironeia, proti Filipovi Athény a Théby, Filip zvítězil (konec samostatnosti řeckých států), korintský spolek = sjednocené Řecko, kromě Sparty, společný cíl tažení proti Persii, státy autonomní, 336 Filip zavražděn makedonskou šlechtou, nahradil ho Alexandr
-
334 první výprava do Malé Asie, získal ji celou, tj. bitva na řece Graniku
-
333 bitvau Issa, proti králi Dariovi III., porážka Persie
-
Osvobodil Egypt od Peršanů, nastoupila zde vlastní dynastie, založen Alexandrie
-
331 definitivní porážka Persie (331 bitva u Gaugamel), Alexandr Král králů
-
A.M. vyrazil do Indie, zemřel roku 323 v Babylonu, bez potomka
-
Boj o moc – mezi vojevůdci, říkalo se jim diadochové = nástupci
-
Vznik dvou helénistických říší – Egypt pod vládou Ptolemaiovců a Asýrie pod vládou Seleukovců
-
Boje o Makedonii – dynastie Antigonovců – třetí helénistická říše
-
148 – Makedonie ovládnut Římany
-
146 doby Korint – podmanění Řecka Římany