Doba Augustova
-
republikánské zřízení nevyhovuje správě impéria
- za pomoci vojska se v čele státu mohl objevit jedinec s velkou mocí → Octavianus
- samovládu zapojil do rámce republikánských institucí → zdání trvání republiky
Legalizace Augustovy moci:
- 27.př.Kr. se Octavianus vzdal před senátem všech svých pravomocí
- následně byl senátory požádán o další vedení státu + dostal spoustu pravomocí
- přijal titul Augustus (vznešený) → povýšení až k bohům
- vládl vždy se senátem, ale stále mohl prosadit své názory
- měl podporu armády
- byl doživotně tribunem lidu → právo veta, právo předkládat zákony, osobní nedotknutelnost…
- jeho postavení bylo založeno na autoritě a uznání ostatních
- usiloval o podporu všech skupin v Římě → titul otec vlasti
- veteráni získávali půdu v koloniích, upevňovali oporu státu
- v senátu byli jeho stoupenci → odměna za služby
- v císařské radě → jeho nejbližší spolupracovníci a vojevůdci Vipsanius Agrippa, C. Cilnius Maecenas
Obnovení pořádku v říši:
- nutnost vyhovění městskému lidu
- ustanovil stejný plat úředníkům v provinciích
- z císařových darů se stavěly akvadukty, chrámy divadla a další (pozvednutí kultury)
- provincie rozděleny na císařské a senátní
- v okrajních provinciích je potřeba vojsko → Augustus vytvořil stále vojsko o 25 legiích (150 000 mužů), rozmístěných u Eufratu, Dunaji a Rýnu
Zahraniční politika:
- za Augustovy vlády byl převážně mír
- římané byli přesvědčeni, že jsou oprávněni vládnout světu → Augustus vedl menší války o rozšíření území
- Augustus upevňoval hranici, nebo rozšiřoval území, ale aby bylo vždy chráněno přírodou (řeky, hory…)
- chtěl zamezit útokům Germánům → dostal se až k Labi
- po roku 9 n.l. ale byli Římané germány poraženi u Teutoburského lesa → nejtěžší porážka
- dále Augustus vojenským a diplomatickým nátlakem uzavřel mír s Parhskou říší
Kultura Augustovi doby:
- Augustus chce využít umělců k upevnění režimu, náboženství a morálních hodnot v římské společnosti
- vybraní umělci museli podporovat Augusta
- P.Virgilius Maro – Zpěvy pastýřské, Zpěvy rolnické → povznesení zemědělství a oslava rolníka, jako základ římské říše
- – Aeneis → líčení vzniku Říma, impéria …
- Q.Horatius Flaccus – ve svých básních si všímá problémů společnosti, špatných lidských vlastností a podporuje obnovu římské morálky
- P.Ovidius Naso – Umění milovat, Proměny
- T.Livius
- stavby v Římě – dokončení Caesarových staveb, nové divadla, fóra (Augustovo), akvadukty, lázně, oltář Augustova míru…
Principát – rozmach impéria (1. a 2. stol. po Kr.)
- Augustus po sobě zanechal stabilní říši s vládou ve formě principátu (vládce je první člen senátu a první člen říše)
- problémem je nástupnictví
- nutnost zajistit nástupce (syn, adoptovaný syn…), v uznání má poslední slovo armáda
Juliovsko-kludiovská dynastie:
- Augustus byl první z dynastie
- neomezená moc císaře vedla k negativním vlastnostem vládců (Caligula, Nero…)
- vraždy konkurentů nejsou ojedinělé
- císařům často nestačili jejich příjmy → v ohrožení jsou římští boháči
Flaviovci:
- po Nerově sebevraždě → na trůnu vojevůdce T.Flavius Vespasianus
- spravil rozvrácené římské hospodářství
- syn Titus byl též dobrý vládce, ale druhý sin Domitianus měl opět sklony k šílenství
Adoptivní císaři:
- po Domitianově odstranění senát vybral za vládce M.Cocceia Nervu
- za princip pro ustanovení nástupce zvolil adopci
- nástupci jeho nástupců respektovali v Augustově duchu republikánskou tradici
- → politická, vojenská stabilita, hospodářský rozkvět (zlatá doba za Antonia Pia)
- Marek Aurelius již čelí vojenskému ohrožení na V a S hranici říše
Zahraniční politika:
- cíl je rozšířit impérium → budování římského pomezí (limes) → Řím nemá rovnocenného soupeře
- limes se opíral o toky vhodné přírodní podmínky (řeky…)
- k obraně říše napomáhají i vasalské státy tvořící předsunutou hranici
- Kappadokia, MA, thrácké království na Balkáně, mauretánie v Africe, jižní část VB, germánské území, Dákie (Dunaj?), Nabatejské království (provincie Arábie), Mezopotámie, Arménie → (později se Mez. a Arm. vzdal císař Hadrianus)
- hrozili vzpoury i uvnitř říše (za Nera a Vespasiana vzpoury v Judeji → tisíce židů zabito a r.70 srovnán se zemí Jeruzalémský chrám)
