Vrcholný středověk
13.-15. století
Zemědělství:
- stále převládá rostlinná výroba nad živočišnou
- většina obyvatel na venkově
- Tzv. agrární revoluce
- přechodné oteplení
- zavedení trojhoného systému:
- 1. část..zasadíme ozim
- 2 část.. rozselo se na jaře
- 3. část.. půda si odpočne, pase se dobytek
- na jedné třetině dobytek na druhé obyloviny a na dalším nic → střídání → lepší výnosy
- Po roce se proces posouvá
- změna nářadí → pluh s asymetrickou (nepravidelnou) radlicí, půdu kypří i obrací
- změna zapřáhnutí → za boky, ne již za krk či rohy → mohou pracovat větší silou
- zvětšování počtu obyvatel
- časté zdáření = vypalování lesů a vznik nové zemědělské půdy
- vyvraždění až 1/3 města
- nám se vyhla, nebyli jsme hlavní obchodní křižovatkou
- Vesnická = rozšiřování zemědělské půdy okolo vesnic, některé už velmi hustě osídlené → část se přestěhuje a založí si novou
- a) vnitřní (domácí) – výše položené oblasti v rámci jednoho státu
- b) vnější (německá) – typické pro Benelux, stěhování obyvatel do STŘ a V Evropy
- Vznik Měst
- a) z antických měst:
- převážně kolem řek (Dunaj, Rýn), kde byly zbytky trosek ant. měst
- př. Vídeň, Budapešť
- b) Z řemeslnických a kupeckých osad
- zvětšovaly se, pak jim panovník udělil městská práva
- př. Brno, Znojmo, Olomouc
- c) ,,Na zelené louce“
- nové město na neobydlením
- velké pravoúhlé ulice pojmenované podle toho, kdo je vybudoval, velká náměstí
- př. ČB, Plzeň
- Komu patřily:
- Královská – nejvíc výhod, nejdůležitější ve státě, nejvíc privilegií, podřízení přímo králi, občané osobně svobodní
- Věnná (patřily královně) – u nás ve V Čechách (Dvůr Králové, Hradec králové, Chrudim, Mělník)
- Horní – (patřily královi) těžilo se stříbro → hodně bohatá, stříbro patřilo králi (Jáchymov, Příbram, Stříbro, Kutná Hora)
- Královská – nejvíc výhod, nejdůležitější ve státě, nejvíc privilegií, podřízení přímo králi, občané osobně svobodní
- Poddanská – zakládala šlechta nebo církev méně privilegií, dařilo se jim podle šlechty (Jindřichův Hradec, Třeboň, Pardubice, Telč)
- dával je panovník
- Obehnat město hradbami
- Hospodářská práva:
- Tržní právo – každý týden trh, jednou za rok výroční trh = jarmark → rozšiřování cestovního ruchu
- Mílové – v okolí 9 km monopol města → nikdo tam nemohl založit konkurenční město
- Právo skladu – kupec, který projíždí přes město měl nabídnout svoje zboží a platil za to daně
- Celní – město mohlo vybírat daně (př. projíždět přes most, město,..)
- Válečné – právo vařit pivo a mohli ho prodávat i do širokého okolí, bez práva ho mohli vařit jen pro své potřeby
- Hrdelní – mohou provést a odsoudit trest smrti
- Právo městské samosprávy – měla je královská města
- zvolili se představitelé města purkmistr + nositelé, nad nimi už jen král (V Itálii městské republiky – purkmistr představitelem, nebyl nad ním král, purkmistr musel být z městského patriciátu)
- purkmistrem a konšelem se mohli stát občané z městského patriciátu (ti nejbohatší, kupci, ze smetánky, řemeslničtí mistři)
- nová spol. vrstva – Měšťané – obchodníci, řemeslníci, nebyli podřízení šlechtě, bohatí
- patriciát – nejbohatší, nejvyšší vrstva
- střední vrstva → mistři cechu
- Cech = sdružuje řemeslníky jednoho řemesla, často bydleli pospolu (hrnčíři, …)
- Určoval max. cenu výrobku
- poskytoval soc. zabezpečení rodin řemeslníka
- Kontrola kvality výrobku
- V čele mistr, podřízeni tovaryši, 3 učni
- často bydleli všichni v 1 části → jména ulic Masná, Hrnčířská,..
- kováři mimo město
- nejnižší vrstva – Nádeníci – těžká nekvalifikovaná práce, mzda na den
- Městská chudina
- Žídé: – kvůli náboženství nebyli přijati do společnosti, jiné zvyky, tradice,..
- vlastní části města = Ghetta
- vlastní spec. řemesla, např. bankovnictví (půjčky na úrok), lékařství
Šlechta Církev
Císař Papež
Král Kardinál
Vévoda Arcibiskup
Kníže Biskup
Hrabě Opat
Nižší šlechta kněží
Měšťané (10%)
Poddaní na vesnici
Pohané, jinověrci, kacíři (mimo žebříček)
Prostitutky, vězni, lupiči,…spodina
Boj o investituru- papež/císař o moc ke konci 11. stol.
SVŘŘ- Salská dyn.- Jindřich IV.-korunoval Vratislava II. Králem- stál celý spor na jeho straně
Papež Řehoř VII.- kardinálové ho zvolili bez souhlasu císaře
-1075- Dictatus papae- mohl volit panovníky a císař nemá co mluvit kdo se stane biskupem
Jindřichovi se to nelíbilo- svolal synodu- sjezd církevních zastupitelů v Římě- sesadili papeže, ten udělal protiopatření a exkomunikoval (vyloučil z církve) císaře- šlechta byla zproštěna věrnosti císaři-vzpoura-císař musel jít odprosit papeže-1077 hrad Cannosa- papež ho opět přijal- císař sebral armádu a vtrhl do Říma a dosadil nového papeže- spory pokračovali do roku 1122- smlouva-…
Konkordát wormský – církev určí biskupa a ten dostane požehnáni od císaře
Šlechta/panovník- vládl absolutisticky
-největší spor v Anglii- 1215 si angl. Šlechta vynutila listinu Magna charta liberiatum (Velká listina práv a svobod)
-v ostatních zemích zemské sněmy- mohli zasahovat králi do vládnutí
Měšťané/šlechta- navzájem si záviděli, měšťani mnohdy i bohatší ale neměli výhody šlechty X církev měla majetek- různé spory
Univerzity – církevní školy- podmínka jít do církevní služby
-světské- zakládal panovník(někdy církev), nebo povýšení již vzniklé školy
Obory:
- teologie
- Lékařství
- Filozofie- základ všech oborů
- Přírodověda
- Právo
- Jazyk-latina
Nejstarší byly v Italii (Boloň, Padana), ve Francii v Paříži (Sorbona), Anglii Oxford a Cambridge, Španělsko (Salamanca)
-1348- Karlova Univerzita
Rektor v čele uni. a děkan v čele fakulty
-tituly- bakalář, magistr, doktor
Nižší školství řídila církev- jen muži
Dívky z vyšší společnosti měly domácí učitele, jinak neměly
Proti Turkům do Palesteny, dále proti husitům > výpravy proti nevěřící
Pro křesťany v Izraeli posvátná místa a Arabové z toho měli vysoký cestovní ruch
Po morové epidemii zvýšení počtu poutníků > ovládnutí Turky-Islám
Pro poutníky nebezpečné > v roce 1076 Turci dobývají Jeruzalém a dále ohrožují Konstantinopol, Cařihrad > papež Urban II vyhlásí v roce 0000
1. Křižáckou Výpravu proti muslimům, cíl osvobodit posvátná místa + zvýšit si prestyš zpět po získání + nové území, osvobodil Jeruzalem a připojil okolí > vznik Jeruzalémského království, ve znaku kříž = křížové výpravy, celkem jich bylo 9.
2. Křížová výprava – i Vladislav II
3. Křížová výprava – Richard II Lví Srdce, Fridrich Barbarosa, Filip I. August
5. Křížová výprava – v r. 1212, složena jen z dětí, spousta dětí umřela, než tam došla, zbytek prodána do otroctví
Žádné jiné výpravy už neosvobodili Jeruzalém od Turků a v r. 1291 dobyli poslední křesťanskou pevnost Akkon > definitivní ovládnutí Turky
Hlavním sponzorem baltská města (zprostředkovala dopravu a zásoby) byla to konkurence pro byzantskou říši > jedna z výprav dobila Byzantskou říši, aby odstranili konkurenta > vznik latinského království, ale už nikdy neměla tak velký pol. Význam (vydržela do roku 1453)
Velmi kruté výpravy
Spousta kultury
Důsledky:
plodiny:
- kořeni (skořice..)
- rýže
- mák
- ovoce, zelenina (broskev, citrony, pomeranče, špenat..)
- cukrová třtina
- hedvábí, satén
- nástěnné koberce
- „postele“ se záclonama
- porcelán
- pravidelná hygiena
- spodní prádlo
- lázně
- šachy
- při lovu dravci
=>rozvoj dálkoveho obchodu
-v Evropě klid a mír, upevňovali postaveni ve společnosti
-nove informace ve vědě
-vznik rytířských řádů(Templáři, řád německých rytířů, Johanité)
- charitativní činnost + bezpečí poutníkům procházejících přes SVŘŘ
- podřízení pouze papežovi
- nejstarší Johanite:
- vznik v r.1113
- bratrstvo provozující špitál
- podle šalamounova chrámu v Jeruzalému
- zrušeni kvůli „“dlužníkům““ Filipa IV., který je nařkl v r.1112
- z kacířství => královi připadne jejich majetek
- po skončení výprav dále šířili křest. V pohanských oblastech
- rytířem se člověk nerodil, stal se jím životním stylem a dobrými bojovými schopnostmi
- nejvyšší hodnota, čest
- věrnost panovníkovi a křesťanství
- štědrost (chudým, nemocným, bezbranným, církvi)
- zdvořilost ke šlechtěným ženám
- po první bitvě (asi v 10ti) pasovaní z panoše na rytíře
- meč, kopí, oštěp,
- zbroj – drátěná košile, plátová košile, štít (zde rodový erb) vše těžké → zdatný, silný
- kůň
- → 1 rytíř za 10 pěšáků
- vzdělávali se na lovech a rytířských turnajích
- nejproslulejší – franc. dvůr → vyvinuly se oslavné písně…
- přestala se používat latina → většina negramotných, začaly se používat mateřské jazyky na psaní básní.
- píseň o Rolandovi (fr.), král Artuš (ang.)
- přednášeli písně – trubadůři (fr, it), truvéři (S Fr.) a Minnesengři (něm. mluv. země)
- písně i o dámách
FRANCIE A ANGLIE
Francie -kapetovci
- Filip II. August – vybojoval zpět fr. území, které vydědila Anglie
- Ludvík IX. Svatý – (1226-1270)-královská moc
- Filip IV. Sličný (1285-1344)- měl dluhy → zrušil řád templářů → získal jejich majetek
- – chtěl zdanit i duchovenstvo → to se nelíbí papeži Bonifácovi VIII. → vyloučil ho z církve → král ho dal do vězení → nový papež Kliment V. v r. 1039 (francouz), kterého donutil sídlit v JF městě = Avignonské zajetí papežů
- Karel IV.-poslední kapetovec (smrt 1328)
- vzdálený rod Valois a anglický rod (Edvard III.)
- Jindřich 8. Plantagenit – získal hodně území ve francii (dědictví a …), Normandie + Akvitánie (vlastnil půlku Francie)
- Richard Lví srdce – účastníkem 3. křížové výpravy
- dlouhou dobu byl jako vězněm vězněn v Německu → přišel o hodně pozemků
- Jan Bezzemek-vládl, když byl jeho bratr ve vězení
- Edvard III. (1327-1377)
- vznesl nároky na fr. trůn, ale Francouzi na si trůn polovali Valois → na trůn Filip II. Valois → STOLETÁ VÁLKA , Anglii ale nešlo o trůn, ale o flanderská města → zpracovávala se zde vlna a ti hospodářsky spolupracují s Francií, z dalších hospodářských důvodů, např. víno
Svatá říše římská
-Německo,S.It.,Švýcarsko,Rakousko
-němčina
-v čele s císař, neměl vliv moc velkou moc
-sálská dynastie-Jindřich IV,V
-po sálské dynastii nastoupili štaufové-Fridrich I. Barbarovský(1152-1990)
-) Jindřich VI. -) po jeho smrti zbyl 2.letý syn Fridrich II. Sicilský – matka welf, otec šlauf
Welfové x Štaufové o trůn. Fridrich chtěl vládnout když štaflové neměli následníka
Na jeho straně byl i Jan Bezzemek¨
Přemysl Otakar I. – hrál na obě strany rodů
Měl vliv na SVÁŘ a získal díky tomu Zl. Bulu Sic.
V r. 1254 vymřeli štaufové po meči =) boj o moc – Habsburkové x Přemyslovci
Přemysl Otakar II. – příliš silný, šlechta se bála
Zvolili císařem Rudolfa Habsburského
Během bezvládí než zvolili Rudolfa H. – interregnum
Změna vlády 7 kurfířů volí císaře
3 církevní – arcibiskupové, mohači a Trevír
Vyvraždění hodně rodů – Přemyslovci, Arpádovci, Piastovci -) nový rody –
Habsburkové, Lucemburkové a Wittelbachové
Dálkový obchod
- zboží z Asie-Arabové Italům, Ti převáželi dále do po Evropě po souši
- nejdříve do Benátek a Florencie, dále do Paříže, Chanpagne
– nám se obchodní cesty vyhýbaly
– obchodu se dařilo i u Baltského moře->sdružení se říkalo Honza (obchodní sdružení měst)
– stříbrné denáry a zlaté dukáty- na nich panovník-duk->dukát
– ražení ve Florencii-Florény
– chtěli se dostat do Ásie, aby nemuseli obchodovat s Araby, kteří měli z toho velké zisky
- kočovníci z Mongolska
- v čele chán
-na ruském území měli svoji zem ZLATÁ HORDA, ale vládli celému Rusku, tvrdě
-šli dál na západ-strach pro Evropu, r. 1241 bitva u Lehnice
.tataři vyhráli, procestovali a zničili půlku Evropy a vrátili se do Ruska